Tomáš Němeček: Sláva křivé okurce

Nejvysmívanější pravidla Evropské unie končí, rozhodly včera členské státy. I předpisově kvalitní okurky budou moci být od 1. července 2009 zakřivené o více než centimetr! Vrací se podměrečný meloun a malé oříšky! Vítej, zelený chřeste z více než poloviny bílý... Co se to v Bruselu děje?

Pravda, ten výsměch byl vždy trochu laciný. Bývalý dánský ministr zahraničí (a šéf evropských liberálů) Uffe Ellemann-Jensen o eurookurkách rád říkal, že nejsou příkladem bruselské byrokracie, ale naopak užitečné deregulace. Každý členský stát měl totiž předtím své vlastní normy, evropská směrnice z roku 1988 je jen sjednotila. Což je pro obchod praktické: rovných okurek se do krabice vleze víc a zelinář v Nizozemsku si je jistý kvalitou, i když si je objedná v Bulharsku.

Co se tedy na této argumentaci změnilo? Ceny. Při celosvětovém zdražování potravin už přestává být racionální vyřazovat ovoce a zeleninu, které jsou kvalitní ve všem kromě tvaru. (Teprve "přestává", nikoli "přestalo". Evropa bude nadále regulovat 75 procent svého zelinářského obchodu: předpisy pro jablka, citrusy, rajčata a jahody neruší, pouze je uvolňuje.) Ne že by kontinentu hrozil hlad. Ale nemůže si už vymýšlet příliš.

My, kdo máme slabost pro nestandardní věci a lidi, jsme spokojeni: vracíme se do dob, kdy byly v obchodech rozdvojené mrkve a šišaté růžičkové kapusty.

tomas.nemecek@economia.cz