Jiří Šedivý: Obama v Praze radar nepohřbí

Od návštěvy Baracka Obamy si odpůrci radaru slibují vyjádření, které by jim dalo naději, že se protiraketová obrana nakonec v Evropě stavět nebude. Řekněme rovnou, že je to očekávání naivní.

Krom jiného i proto, že je v poměrně vysokém stupni vývoje a nasaditelnosti. A rovněž vykazuje poměrně velkou spolehlivost.

Připočtěme k tomu, že o Pákistánu se již otevřeně mluví jako o rizikovém státu, který vlastní jaderné zbraně a který se po odstranění prozápadního prezidenta Mušarafa začíná propadat do nestability... Opravdu nestabilní Pákistán by se přitom stal již třetím státem, disponujícím jadernými zbraněmi, které by mohly být použity k teroristickému činu. Za takové situace dává protiraketová obrana jasný smysl.

Zpomalení realizace celého projektu, které je někdy mylně chápáno jako známka toho, že bude zastaven, je ve skutečnosti jen projevem toho, že se nová administrativa zabydluje na svých místech. Ze strategického hlediska se ale nejedná o skutečný odklon od dřívějšího rozhodnutí chránit USA a své spojence (pokud si to budou přát) před hrozbou raketami.

Nový nájemník Bílého domu dává najevo, že se pokusí problém raketové hrozby řešit politickými a diplomatickými prostředky. Jenže Írán dál vyvíjí stále kvalitnější rakety a daří se mu produkovat i stále více obohaceného uranu.

Co se protiraketové obrany týká - projevila se naše politická scéna jako schizofrenní. ČSSD zahájila s Američany jednání a vyslala jasný signál, že protiraketový deštník bude vítán. Když ale zjistila, že tomu veřejnost není nakloněna, bez mrknutí otočila o 180 stupňů.

Takový postoj není ničím jiným než varováním pro spojence, že jsme zemí, na kterou se nelze spolehnout. Protože i Evropa jako celek je velmi často nejednotná, může se ve výsledku Obamova administrativa rozhodnout, že protiraketový deštník bude realizovat na plovoucích plošinách či plavidlech. To by mělo ovšem jednu nevýhodu: takový systém by nemusel pokrývat celé území všech evropských spojenců.

Podíváte-li se na globus a trajektorii letu severokorejské rakety na Spojené státy, postačí z amerického pohledu k její včasné likvidaci prvky protiraketové obrany rozmístěné v prostoru Aljašky. V případě raket vypálených z Íránu stačí přibližně umístění obrany na jižní spojnici Grónska a Islandu.

Co z toho plyne? Že využití současných radarů ve Velké Británii a Grónsku - a postavení předsunutého radaru (což není radar uvažovaný v ČR) - by mohlo být lacinou verzí obrany. Která by byla funkční, ale pouze v omezeném rozsahu...Buďme si jisti, že i tato nebo podobná varianta je na stole amerických plánovačů. Mimoto, není žádným tajemstvím, že existují návrhy některých našich spojenců, aby byly jak radar, tak antirakety umístěny na jejich území.

Barack Obama neřekne v Praze ne protiraketové obraně v Evropě nebo ne radaru v Česku. Pravděpodobně ale diplomaticky naznačí, že ještě není čas na konečné rozhodnutí.

Měli bychom to umět správně "přečíst" a připravit se na odpověď na otázku, která nám bude položena v budoucnosti - zda souhlasíme, aby byl radar protiraketové obrany u nás umístěn. Máme čas na přípravu, při které bychom si neměli vsugerovat, že jsme nepostradatelní.

Autor, armádní generál v záloze, je bývalým náčelníkem generálního štábu