Jak zdravotnictví myslí na hospice
Nevím, do jaké míry se běžný občan orientuje v současné krizi ve zdravotnictví. Možná ale pro představu poslouží jeden příklad.
Náš hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, jediné specializované zařízení paliativní péče v Jihočeském kraji, zahájil činnost v listopadu bez smlouvy se zdravotními pojišťovnami (byť o ně bylo dlouhodobě zažádáno). Zůstal tedy odkázán na pomoc dobrodinců a příznivců hospicové myšlenky.
Vzhledem k tomu jsme listopadovou a prosincovou péči vykázali zdravotním pojišťovnám u některých pacientů jako akutní a neodkladnou. Tu jsou pojišťovny dle platné legislativy povinny uhradit i nesmluvnímu zařízení (zákon praví, že "smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče").
Obě pojišťovny odmítly péči uhradit s tím, že se na ně toto ustanovení nevztahuje. Jednalo se přitom o umírající pacienty v závěrečném stadiu nádorových onemocnění. Jinými slovy: pojišťovny otevřeně tvrdí, že umírání a krutá fyzická bolest jsou "odkladné", neakutní a nijak vážně neohrožují pacientovo zdraví a život!
Vskutku nevím, co je na umírání a bolesti "odkladného". Naopak například zlomená ruka je považována za neodkladnou... V praxi našeho zařízení to tedy vypadá tak, že podle zvyku pojišťoven smíme zasádrovat zlomené předloktí, neboť bezprostředně pacientův život ohrožuje, ale sanitkou přivezeného umírajícího pacienta s krutými bolestmi máme nechat na ulici a sdělit mu, že jeho stav snese odklad a neohrožuje vážně jeho zdraví.
Robert Huneš, ředitel hospice, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
Zelení navrhují to, co děláme už teď
Strana zelených o sobě tvrdí, že přináší zcela nová, typicky "zelená" témata. Není tomu tak. Ekologická témata v jejím programu už současná vláda uskutečňuje.
Není se čemu divit, protože témata vycházejí převážně ze závazků v rámci EU. Česká republika je povinna do roku 2010 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, stejně jako zvýšit recyklaci či podíl alternativních paliv v dopravě, splnit emisní stropy látek znečišťujících ovzduší apod. Nástroje, které navrhuje Strana zelených, jsou již zavedeny či se s nimi počítá (například bylo zahájeno jednání o převedení ekobriket a pelet z biomasy z 19% na 5% sazby DPH).
Slabiny ekologické části programu Strany zelených tkví v ekonomice. Nepopisují, z čeho se budou významné ekologické investice financovat, když je současně jejich ambicí zachovat po dobu volebního období vyrovnaný rozpočet; některé návrhy jsou dokonce nerealistické (omezování jaderné energie) či jsou nevyvážené (ekologická daňová reforma).
Výdaje v oblasti životního prostředí odhaduje současná vláda na 413 miliard do roku 2013. Bez finančních zdrojů nelze realizovat ochranu životního prostředí a tuto oblast program Strany zelených jako by opominul.
Podniky platí převážnou část povinných příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, které chce Strana zelených při zavedení ekologické daňové reformy snížit. Náklady ekologické daňové reformy chce tak Strana zelených kompenzovat především podnikům a nikoli jednotlivcům, které by ekologická daňová reforma finančně postihla v cenách energie a výrobků.
Tomáš Novotný, náměstek ministra životního prostředí
Bursík je vpravo!
Komentář Zbyňka Klíče z CEVRO Strana zelených není pravicová (HN 10. března) se snaží posadit zelené nalevo od středu. Komunisté si zase stěžují, že česká Strana zelených směřuje napravo od politického středu, místo aby se držela svých levicověji orientovaných vzorů v Německu. Nemůže být lepší reklamy pro nové vedení Martina Bursíka.
Nejblíže Bursíkovi je Strana zelených v Lucembursku, kde v posledních volbách přesáhla 10 % a také se profiluje spíše pravicově. Podle mého názoru je levicová až anarchistická minulost ekologicky orientovaných stran jen krátkodobým historickým excesem. Většina hodnot, na nichž musí být založena politika Strany zelených, je totiž z podstaty konzervativní.
Moderní na zelených je přesvědčení, že je nutné urychleně zavádět nové technologie i národohospodářské reformy, které pomohou eliminovat některé globální hrozby. Tam, kde liberální ekonomika zavírá oči nad dlouhodobými problémy a je neschopná změny, protože "trh si o změnu ještě dost silně neříká", přicházejí zelení s vůlí tyto změny prosazovat.
Kombinace inteligentních řešení a konzervativních hodnot nepochybně osloví více než 5 % voličů. Doufejme jen, že Martin Bursík dokáže ukočírovat nesourodá očekávání, která v nezralé struktuře české Strany zelených stále kvasí.
Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství
Prokop a černoši
Čtu rád komentáře Jana Macháčka, ale vyprovokoval mě jeho názor na rozhovor s Michalem Prokopem (Diář, HN 10. března). Politická korektnost, jak ji popisuje, je směšná, a sami Američané si z ní dělají šoufky.
Ostatně, čím to tedy je, že žádný bílý zpěvák nezazpívá soul nebo jazz tak jako černoch, pardon Afroameričan? A skutečně nesmí bývalý rocker mluvit o rozdílech mezi ženami a muži jen proto, že nikdy nebyl ženou? Ivan Večl, Mělník
Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Anonymy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.
Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
(přečteno 373x)
DISKUSE
Článek neobsahuje komentáře.
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
