Uznávaná spisovatelka Iva Hercíková v sobotu zemřela. Bylo jí 71 let. Autorka řady bestsellerů, která si svým dílem vysloužila přezdívku "česká Saganová", se podle zpravodajského serveru iDnes oběsila. "Nechala dopis na rozloučenou," řekl iDNES bez dalších podrobností policejní zdroj, který si nepřál být jmenován.
Hercíková napsala dvaadvacet románů a novel, několik scénářů, televizních i rozhlasových her. Její knihy o hlubinách ženské duše, tužbách, snech a jejich naplňování, o lásce, vášni či osamělosti si oblíbilo několik generací čtenářek. O citech a vztazích však dokázala vyprávět bez sentimentu, často s humorným a sebeironickým odstupem.
Dráhu spisovatelky nastoupila Hercíková po roce 1964. Avšak psaní se věnovala už za studií dramaturgie na DAMU. Kromě knížek se věnovala i práci pro film a rozhlas.
Slavnou autorčinu prvotinu Pět holek na krku, přeloženou do mnoha jazyků, zfilmoval v roce 1967 režisér Evald Schorm. Vedle tohoto románu, jímž vstoupila ve druhé polovině šedesátých let do literatury jako mimořádný talent, byly zfilmovány i další její romány a povídky. Mezi čtenáři se prosadila především díla Hester aneb O čem ženy sní, Pavouk, který kulhal, Vášeň, Touha, Klára, holub růžový a Lékař duší a zvířat.
V roce 1986 Hercíková z politických důvodů emigrovala s manželem do Spojených států. Nejprve žili na Floridě a pak deset let na Manhattanu v New Yorku. Hercíková dál psala česky a nikdy se nevzdala českého občanství. Proniknout do amerického literárního byznysu se jí však nepodařilo, i když se jí v New Yorku ujali přátelé a překládali její romány i povídky.
"Amerika byla pro mne velkou zkušeností, ale vždycky jsem toužila vrátit se domů. Kdyby nepřišla revoluce, asi by mě ta moje cesta za dobrodružstvím a svobodou pohřbila."
V roce 2001 se vrátila do vlasti. A když se ohlédla zpět, byla vděčná za to, co zažila. "Knížky ani život přepsat nemůžete."
Hercíková napsala dvaadvacet románů a novel, několik scénářů, televizních i rozhlasových her. Její knihy o hlubinách ženské duše, tužbách, snech a jejich naplňování, o lásce, vášni či osamělosti si oblíbilo několik generací čtenářek. O citech a vztazích však dokázala vyprávět bez sentimentu, často s humorným a sebeironickým odstupem.Dráhu spisovatelky nastoupila Hercíková po roce 1964. Avšak psaní se věnovala už za studií dramaturgie na DAMU. Kromě knížek se věnovala i práci pro film a rozhlas.
Slavnou autorčinu prvotinu Pět holek na krku, přeloženou do mnoha jazyků, zfilmoval v roce 1967 režisér Evald Schorm. Vedle tohoto románu, jímž vstoupila ve druhé polovině šedesátých let do literatury jako mimořádný talent, byly zfilmovány i další její romány a povídky. Mezi čtenáři se prosadila především díla Hester aneb O čem ženy sní, Pavouk, který kulhal, Vášeň, Touha, Klára, holub růžový a Lékař duší a zvířat.
V roce 1986 Hercíková z politických důvodů emigrovala s manželem do Spojených států. Nejprve žili na Floridě a pak deset let na Manhattanu v New Yorku. Hercíková dál psala česky a nikdy se nevzdala českého občanství. Proniknout do amerického literárního byznysu se jí však nepodařilo, i když se jí v New Yorku ujali přátelé a překládali její romány i povídky.
"Amerika byla pro mne velkou zkušeností, ale vždycky jsem toužila vrátit se domů. Kdyby nepřišla revoluce, asi by mě ta moje cesta za dobrodružstvím a svobodou pohřbila."
V roce 2001 se vrátila do vlasti. A když se ohlédla zpět, byla vděčná za to, co zažila. "Knížky ani život přepsat nemůžete."
