Švarc nepodniká, ale jeho systém žije
Vyučený tesař Miroslav Švarc zaplatil vysokou cenu za slávu, kterou si nepřál.
V pražské věznici na Pankráci si před šesti lety odseděl devět měsíců za to, že stát a zdravotní pojišťovnu připravil o více než 30 miliónů korun. Švarc si ve své stavební firmě nahrazoval zaměstnance samostatnými živnostníky, za které nemusel platit daně a pojištění. Systém převzal jeho jméno, které se stále používá, i když Švarc po návratu z vězení už podnikání neobnovil.
Ministr práce Škromach použil při parlamentní debatě pro snadnější pochopení zákona o zaměstnanosti slovo švarcsystém naposled tento týden v úterý.
Miroslav Švarc ho už nepoužívá. Zatím naposledy ho novináři navštívili v loňském roce v obytné Avii zaparkované nedaleko Slapské přehrady. Švarc tam přebývá proto, že to má blízko na stavbu domu, na které pomáhá. A k tomu si pochvaluje, že bydlí levně. "Tady je dobře, nájem mám zadarmo," svěřil se sportovnímu magazínu Hattrick.
Stejný muž přitom chtěl mít svůj pražský "mrakodrap". V Praze na Pankráci koupil rozestavěnou výškovou budovu, kterou ale nedokončil. Jeho podnikatelský záměr zkrachoval.
Nejslavnější byl Švarc krátce před tím, než mu stát sečetl peníze, o které kvůli švarcsystému přišel. Tesař, který už před pádem bývalého režimu měl povolení na poskytování drobných služeb, vybudoval na začátku devadesátých let velkou stavební firmu, které se ve Středočeském kraji v okolí Benešova a Sázavy dařilo. Část peněz přesunul Švarc do Benešovského fotbalového týmu, který ze třetí ligy vytáhl finančními injekcemi až do nejvyšší soutěže.
Nic z toho už dnes neplatí. Benešov první ligu nehraje, stavební firma neexistuje. Zůstal jen švarcsystém.
