Strany mluví o všem, o prezidentovi ne

Strany mluví o všem, o prezidentovi ne

Před parlamentními volbami už politici dokázali voličům naslibovat téměř vše. Nejsilnější strany ale neumějí zodpovědět jednoduchou otázku - jakého kandidáta chtějí navrhnout pro prezidentské volby v roce 2008?
Budou to přitom právě červnové volby, které rozhodnou, jestli hlavou státu zůstane Václav Klaus, či zda ho v nejvyšší ústavní funkci vystřídá někdo jiný.

Pragmaticky a účelově

Jasno o kandidátovi má jen ODS. Ta by na Hradě i v druhém funkčním období ráda viděla svého čestného předsedu Klause. Ve způsobu, jakým by měl být zvolen - jestli v parlamentu nebo přímou volbou, si však i občanští demokraté nechávají otevřené dveře.
Pragmatismus a účelovost při volbě prezidenta už politici jednou předvedli - před volbou v roce 2003, která na Hrad vynesla právě Klause. Tehdy jednotlivé strany měnily podporu přímému hlasování podle toho, jak se jevily šance jejich kandidátů.
ODS přímou volbu dlouho nechtěla, ale začala ji prosazovat ve chvíli, kdy se zdálo, že šance na zvolení Václava Klause v parlamentu jsou mizivé.
Když pak byl Klaus zvolen, návrh na přímou volbu, s nímž přišla v roce 2003 poslankyně Hana Marvanová, se z politických debat vytratil. Definitivně ho sněmovna zamítla loni v květnu.
ODS přímou volbu oficiálně nezatracuje ani nyní. Její předseda Topolánek v ní ale přinejmenším do příštích prezidentských voleb budoucnost nevidí. "V parlamentu se dvěma komorami je takřka nemožné změnit ústavu. Proto je diskuse o přímé volbě bezpředmětná," říká Topolánek. ODS tak spoléhá na to, že po parlamentních i senátních volbách dá pro znovuzvolení Klause v obou komorách parlamentu dohromady potřebných 141 hlasů.

O jménu se nediskutuje

ČSSD ve jmenování svého kandidáta na prezidenta zvolila vyčkávací taktiku. O konkrétních jménech chtějí sociální demokraté vážně přemýšlet až po podzimních senátních volbách. Opatrně přitom podporují přímou volbu. Pokud by totiž volby pro ČSSD dopadly špatně, zůstala by přímá volba zřejmě jedinou možností, jak Klausovi překazit vyhlídku na prezidentský mandát až do roku 2013. "Prezident Klaus podporu sociální demokracie jednoznačně nemá. To, že ho část sociální demokracie volila, byla chyba," říká volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík.
Další Klausovo funkční období si nepřeje ani Strana zelených. V programu zmiňuje nejen přímou volbu prezidenta, ale i hejtmanů a starostů. Jméno vlastního kandidáta také nemá. O možném kandidátovi na prezidenta už dříve odmítl diskutovat i lidovecký předseda Miroslav Kalousek. Žádné jméno předem nenabízejí ani komunisté. Lidovci a komunisté, podobně jako ODS, přímou volbu prezidenta v programech nemají, předem ji ale nevylučují.

Klausova opatrnost

A opatrný je i jediný budoucí kandidát, kterého byli politici před volbami ochotni jmenovat. Prezident Klaus prý ke způsobu, jak by měla být hlava státu volena, nemá vyhraněný vztah. Ředitel politického odboru Hradu Ladislav Jakl říká: "Často se to téma objevuje z účelových důvodů. Ti, kteří přímou volbu před volbami prosazují, o ní často po volbách ani nepípnou," konstatuje.

Přímá volba v programech stran

ODS: otázku přímé volby prezidenta volební program ODS neupravuje, podle místopředsedy strany Ivana Langera ve straně mírně převažuje názor, že volba prezidenta by měla být přímá.
ČSSD podporuje přímou volbu prezidenta. "Budeme usilovat o to, aby byla posílena přímá demokracie," říká volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík.
KSČM přímou volbu prezidenta zásadně neodmítá, chce ji ale posoudit, až se bude řešit vzájemné postavení a pravomoci nejvyšších orgánů moci výkonné a zákonodárné.
Strana zelených podporuje přímou volbu prezidenta, hejtmanů krajů i starostů měst.
KDU-ČSL: volební program se o přímé volbě prezidenta nezmiňuje, podle mluvčího strany Ondřeje Jakoba ale KDU-ČSL přímou volbu prezidenta podporuje.