Výchozím předpokladem mé dnešní úvahy je konstatování, že z hlediska rozvoje vědy bylo rozhodujícím okamžikem osvícenství, jež postavilo lidský rozum na místo, které dříve zaujímala víra. Pro Immanuela Kanta byla věda neoddělitelně spjata s tím, co nazýval veřejné používání rozumu, a povaha vědeckého vědění se tak od počátku novověku vyznačuje právě tím, že je principiálně veřejná. Rovněž Akademie věd si je dobře vědoma svého závazku vůči veřejnosti, což nejlépe dokládají efektivní proměny jejího fungování. Ve srovnání s předlistopadovou dobou uplatňuje dnes Akademie věd v mnohem větší míře preferenci mezinárodně úspěšných témat a také úkolů spojených s potřebami české společnosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se