www.ihned.cz/redaktori

Jiná firma, jiná zkušenost. Generální ředitel a. s. Budějovický měšťanský pivovar České Budějovice vysvětluje: "Neříkáme tomu krizový, ale evakuační a povodňový plán. Ten počítá se stoletou, nikoli stopadesátiletou vodou, která se přes podnik přehnala. Na jeho základě jsme procvičovali modelové situace hlavně u čpavkového hospodářství. Hodilo se nám to hned po informaci, že budeme zaplaveni. Čpavek by pro město představoval velké nebezpečí."

Krizový management prožíval období zvýšeného zájmu a později zase útlumů. Je vymezen různými událostmi. Stačí připomenout havárii v italském Sevesu z roku 1976, dále 11. září 2001 v New Yorku, ale také záplavy na Moravě v roce 1997. Zájem o tento obor jistě vzroste i po letošních povodních a následných haváriích.

"Velmi hrubým odhadem lze totiž říci, že kdo nezvládá řízení rizik, může zavinit i přerušení výroby a ztráty pak mohou dosáhnout 100 až 120 procent ztrát majetku," tvrdí manažer řízení rizik u společnosti Zürich Pojišťovna Petr Pokorný. "Tato rizika bývají bohužel často podceňována. Ještě horší dopady má případná ztráta na takzvaná nepojistitelná rizika. Jedná se o újmy způsobené ztrátou trhu, ztrátou zákazníka, ztrátou image, ztrátou času vrcholového managementu apod. Proti těmto rizikům se nelze pojistit, dají se však ovlivnit," říká.

Typy krizí

Krizový management, i když většinu lidí v těchto dnech zajímají především povodně, postihuje mnohem širší okruh situací. Ředitel poradenské firmy M. C. Triton Luděk Pfeifer je člení do čtyř kategorií.

První je způsobena nějakou vnější okolností katastrofického rázu. A nemusí jít zrovna o teroristický útok či stoletou vodu. Stačí i drobnější věci, jako jsou zablokovaný hraniční přechod či napadení firemní sítě nějakým hackerem apod.

Druhý typ je způsoben chybami ve vnitřním řízení firmy s důsledky, které se mohou projevit okamžitě nebo i s delším časovým odstupem.

Třetí je zakotvený v předmětu podnikání, zejména pokud má těsnou vazbu na životy nebo zdraví lidí. Je důsledkem výrazné odchylky od kvality. Ta poškodí firmu natolik, že prakticky skokově se od ní odvracejí zákazníci. I zde máme ještě v čerstvé paměti příklady některých potravinářských a farmaceutických společností.

Konečně čtvrtý typ podle Luďka Pfeifera spočívá v tom, že se před podnikem a jeho konkurenty objeví určitá významná tržní příležitost a podnik na ni - na rozdíl od konkurence - nereaguje dostatečně rychle.

Jak zmírnit dopad

Celá oblast krizového managementu je usměrňována poměrně rozsáhlou legislativou a její jednotlivé aspekty řeší různé právní akty. Nosnou legislativu krizového managementu lze najít na webu na adrese www.emergency.cz/cz/ 04.asp. Krizový management ovlivňuje i norma ISO 14 000, kde je například velká kapitola věnovaná havarijnímu plánování. Při záplavách v roce 1997 právě aplikace těchto mezinárodních standardů pomohla omezit škody a obnovit poměrně rychle výrobu v otrokovické společnosti Barum.

Obecně platí, že čím dříve přijdeme na to, že je něco v nepořádku, tím menší úsilí a náklady jsou zapotřebí k odvrácení nebo vyřešení krize. Podle ředitele firmy T-Soft Jaroslava Pejčocha je činnost krizového managementu soustředěna zejména na tyto činnosti:

- analyzování rizika;

- tvorbu plánů pro řešení mimořádné či krizové situace;

- organizování preventivních opatření k odvrácení mimořádné či krizové situace nebo snížení jejích dopadů;

- zabezpečení ukládání úkolů složkám, které je pak realizují;

- řízení těchto činností prostřednictvím podřízených;

- koordinace činnosti všech složek ke splnění stanovených úkolů;

- sledování rozdílů mezi plánovaným a skutečným vývojem a stavem věcí;

- všestranné zabezpečení všech zúčastněných při řešení mimořádné nebo krizové situace.

Jinými slovy: Analýzu rizik je třeba provést vždy. Může být intuitivní (nebudu stavět pod přehradou), ale v řadě případů vyžaduje pochopení řady souvislostí. Na pomoc dnes přicházejí počítačové programy, které dokážou řadu situací modelovat a vyhodnotit.

Pak je třeba znovu vše promyslet a naplánovat. Co je v které situaci nejdůležitější, kdo přesně co v daný okamžik provede. A konečně nečekat až na krizi a cvičit, vysvětlit lidem, proč je to nutné.

Samozřejmě, že přístup bude odlišný u velké chemické továrny a třeba u drogisty na straně jedné a jiný u jaderné elektrárny a autoopravny na straně druhé.

Jaroslav Pejčoch k tomu ještě dodává: "Nejdůležitější je, aby krizové plány nezůstaly pouze v šuplících manažerů, jak tomu často je."

Komunikace v čase katastrof

Pro podnik je důležitá nejen příprava na zvládání technické či ekonomické stránky katastrof. Má povinnost připravit se i po stránce komunikační. Pokud podniky předstoupí před znepokojenou veřejnost a místo přesných informací se snaží z nesnází vyvléci výmluvami, ztrácejí důvěryhodnost. Improvizace, až když dojde k výjimečné události, působí nevěrohodně.

Lidé konfrontovaní s výjímečnými událostmi mají sklon nedůvěřovat čistě technickým zdůvodněním. Vedle technické kompetence musejí proto podniky usilovat i o povýšení své důvěryhodnosti. Musí dokázat, že s technikou, s provozními zařízeními pracují důvěryhodní a spolehliví lidé.

Obecně platí: O opatřeních, která mají zabránit šíření důsledku katastrof - ať už je jejich příčina jakákoli - musí podniky systematicky informovat. A ne až tehdy, když k události dojde. Osvědčila se zásada, že lepší než informace je umožnit veřejnosti, aby se o preventivních opatřeních na zabránění škod mohla informovat sama. Ať už přímo - třeba při dnech otevřených dveří či ukázkových cvičeních záchranných oddílů, nebo nepřímo. Vhodné je i přizvání kompetentních nezávislých odborníků, kterým lidé obvykle důvěřují více než tiskovým mluvčím podniků.

Podnikům lze jen doporučit, aby neodmítali spolupráci nejen s oficiálními institucemi, ale i s těmi, které jsou označovány jako nevládní organizace. Odbývat je tvrzením, že jde o blouznivce, kteří chtějí jen škodit, je pošetilé. Naopak. Mnohé organizace mohou vykázat vysokou odbornost. V každém případě je lepší spolupracovat - i ku vlastnímu prospěchu - než se pouštět do konfrontací.

Možnosti vzdělání

Otázky krizového managementu jsou předmětem různých kursů, které připravují různé instituce. Přednášejí se i v rámci některých oborů na vysokých školách, například na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Odborníci pro krizový management se mohou připravovat i v Matematickém ústavu Slezské univerzity v Opavě, kde je podle pracovnice ústavu Jany Šindlerové otevřen obor Aplikace matematiky pro řízení krizových situací. Jde o čtyřleté bakalářské studium, kde studenti získají nejen schopnosti modelovat různé situace, ale i znalosti z managementu či první zkušenosti z řešení krizových situací.

Zajímavým projektem je i nové pracoviště pro výuku a výcvik krizových manažerů, které vzniklo při Vysoké vojenské škole pozemního vojska Vyškov. Je určeno nejen pro armádní odborníky, ale i pro civilisty.

A ještě zajímavé internetové adresy, kde se dají nají další informace důležité pro krizový management: www.emergency.cz, www.czmap.cz, www.monis. cz, www.argis.cz, www.premis.cz a www.tsoft.cz.