Helsinky, 28. 4. 2003
Patří do společnosti hokejistů, jejichž jméno je nerozlučně spjato s největšími úspěchy českého hokeje. Třikrát zvedl v roli kapitána týmu nad hlavu pohár za zisk světového titulu, byl při olympijském triumfu v Naganu. Typický a respektovaný vůdce týmu. Robert Reichel, jednatřicetiletý centr Toronta Maple Leafs. Před sezónou už sice prohlásil, že přenechá místo v národním týmu mladším. Návrat přicházel v úvahu snad jen v případě nouze.

hn: Jste zpátky v reprezentaci. Nastal stav nouze?
Tak jsem to necítil, ani bych to tak neviděl. Hlavně jsem ale měl dobrý pocit z play-off, i když jsme vypadli. Měl jsem chuť ještě hrát, a proto jsem si prodloužil sezónu. Trenér mi zavolal, řekl jak se věci mají. Nepopírám, že sehrál roli i můj vztah se Slávou Lenerem.

hn: Po olympijských hrách jste ale řekl, že za národní tým už nenastoupíte...
Někdy se říkají věci, které časem znovu přehodnotíte. Tehdy se mi příliš nedařilo, měl jsem problémy. Letos jsem ale odehrál dobrou sezónu. Něco se zlomilo a to byly důvody, proč jsem přijel.

hn: Vaše jméno je spojené se třemi tituly. Jak vidíte šance přidat další?
Každý turnaj je těžký. Loni vyhrál mančaft šest zápasů a stačila jedna prohra, aby skončil. Tenhle turnaj je vysloveně o jednom zápase. Tohle mužstvo je dobře poskládané, je v něm dost nových hráčů, aby se vrátila chuť vítězit.

hn: Podle trenéra potřeboval tým vůdce. V čem spočívá jeho role?
Nevím, co se říká v Česku, ale svou roli beru jako vždycky. Mužstvo má zaběhlý řád, řešíme problémy, které nastanou. Doufám, že žádné nebudou.

hn: Jaký na vás udělalo mužstvo dojem v prvním utkání?
To mohu těžko hodnotit. Viděl jsem jen půlku zápasu, neviděl tři góly. Každý čekal, že dáme Slovincům deset gólů, ale proti tak bránícím týmům se hraje špatně. Přiznávám, že některé hráče jsem nikdy neviděl. Seznámili jsem se až tady.

hn: Jak moc vám bude scházet váš kamarád Martin Ručinský?
Je to škoda, že tady není. Hodně jsme toho spolu odehráli. Moc chtěl jet, ale doktoři ho nepustili.

hn: Nakonec se v reprezentaci potkáte se svým spoluhráčem z Toronta Tomášem Kaberlem, přestože původně start ve Finsku odmítl. Přemlouval jste ho?
Nepřemlouval. Mluvili jsme o mistrovství světa před turnajem a řekl mi, že nepojede. Naposledy, když jsme si volali, mi oznámil, že přijede. Nic víc nevím.

hn: Údajně vás přemlouval Fin Berg, s nímž hrajete v Torontu, abyste na MS nejezdil...
Vy víte všechno (smích). Jsme přátelé, při cestách bydlíme spolu. Opravdu mě přemlouval, abych nejezdil. Prý ví, že jsem byl u tří titulů, a měl obavy, abychom nezískali další.

hn: Toronto je jedním z měst, které je přímo ohroženo virem SARS. Pocítili jste nějak speciální opatření?
Určitě, ale jen částečně. Na zápasy létáme vlastním letadlem, přesto jsme měli v klubu schůzi, kde nám řekli, jaká jsou opatření, že si máme dávat pozor, hlídat se. Ale Toronto je jedno z nejbezpečnějších měst, na hokej tam chodí dvacet tisíc lidí. Obavy samozřejmě mám, ale myslím si, že to není až takové, jak se píše nebo ukazuje v televizi.