Klub sekáčů

Už vás nebaví na Silvestra jen tak bouchat zátkami sektů či šampaňského? Naučte se stínat hrdla baculatých lahví po vzoru carských důstojníků šavlí! Pokud to zvládnete, společenský úspěch je zaručen, protože jde o skutečně velmi efektní záležitost. Pochopitelně dojít k mistrovství něco stojí. Cvičit hned s opravdovým šampaňským v ceně tisícikorun za lahev by bylo poněkud rozmařilé (označení šampaňské přísluší pouze vínům vyrobeným ve francouzské oblasti Champagne, vše ostatní i při stejné technologii a složení vína se musí nazývat jinak - u nás jde o sekt).
Jedním z prvních, kdo toto umění v tuzemsku zvládl, je profesor hotelové školy v Mariánských Lázních Karel Babka. Ovšem i mistr se někdy utne, a tak pamatuji na perlivý gejzír z Babkou špatně sťaté lahve, který ke zděšení majitele bohatě smáčel hosty i nové koberce v pražském hotelu Hoffmeister.
Dobře setnuté lahvi uletí pouze vrcholek hrdla i se špuntem. Pokud se vám tuto část podaří najít, je to pěkný suvenýr, protože na zátce zůstane skleněný prstýnek. Sek je tak čistý, že se nemusíte obávat střepinek skla ve víně a ani z lahve toho moc neuteče. Šikovný stínač tak může hostům pyšně rozlévat pěnivý mok z originálně otevřené lahve.
Existuje dokonce celosvětové bratrstvo Zlaté šavle - Confrérie du Sabre d' Or. V jejím čele je Velká rada a té předsedá Velmistr Jean-Cloude Jalloux. Tohoto majitele vyhledávané restaurace Stodola u vlka, která je 30 kilometrů od Paříže, v roce 1986 napadlo, že by mohl obnovit tradici stínání, jíž se od carských důstojníků naučili i důstojníci císaře Napoleona. Dnes má bratrstvo pobočky po celé zeměkouli včetně Austrálie a Nového Zélandu, které vedou velvyslanci Zlaté šavle. V České republice je "ambassadeurem" Milan Průcha a adresa Ambassade de la Confrérie du Sabre d'Or je Mánesova 26, Cheb. Členem bratrstva je od roku 1995 a velvyslance dělá poslední čtyři roky. V civilu je šéfem gastronomie v INGO Casinu ve Františkových Lázních.
"Stínání - sabrage není záležitostí síly a ostré šavle," vysvětluje velvyslanec Průcha. "Jde o citlivý, ladný, plynulý, jemný a přesně mířený pohyb. Napřed musíte opatrně odstranit z vrcholu lahve staniol a drátěný košíček - agrafu. Láhev podržíme levou rukou za prohlubeninu ve dně. Měla by mít teplotu okolo šesti stupňů. Raději ať je podchlazená než teplejší, protože zteplalé a pohybem rozbouřené víno by mohlo vyrazit zátku ještě před seknutím. Nejlepší je ostřím přejet po švu lahve a ťuknout do rozšířeného kroužku hrdla tak, aby tu udělalo jenom plop. Žádné velké rozmachy a sekání. Nejsme na bojišti!"
Velvyslanec má speciální velvyslaneckou šavli v ceně bratru za 10 tisíc. Vystačíte si pochopitelně i se sečnou zbraní jednodušší a nemusí být ani zvlášť ostrá. Jde skutečně hlavně o ten správný úhel seku. Přední sommeliér Ivo Dvořák dokonce občas dokáže "ustřelit" hrdlo sektové láhve podstavcem obyčejné vinné skleničky.
Členové bratrstva pochopitelně sekají hrdla pouze originálních šampaňských vín. Stejný efekt však docílíte i s "Bohemkou". Ostatně při fotodokumentaci velvyslance v akci se vše nejdříve vyzkoušelo nanečisto právě s českým sektem a teprve potom do toho šel Milan Průcha s pravým šampaňským. Fotograf se však pro jistotu přece jenom ukryl za piáno.
Pokud máte dojem, že jde o ryze mužskou záležitost, mám k dobru příhodu z Chorvatska. Navštívili jsme výrobce sektů Tomac. Majitel i se synem byli na veletrhu vín ve Veroně, a proto nás přijala jeho paní. Po pár skleničkách povídá: "Když tady nejsou, tak si konečně taky jednou zkusím seknout lahev šavlí, protože mne k tomu nikdy nepustili." Pro jistotu jsme vyšli na dvůr, dáma tasila a sekla. Tak perfektně, že by záviděl i samotný velvyslanec. -
libor.sevcik@economia.cz