Muži si rádi osobují patent na praktičnost a pokud bývají ochotni připustit, že se v análech světových vynálezů mohou vyskytnout i ženská jména, tak snad ve skromné oblasti péče o rodinný krb. "Když jsem tu knihu psala, často jsem slyšela: Vždyť ženy nikdy nic nevynalezly," řekla Jaffeová BBC. "Našla jsem ale důkazy. Některé jsou proslulé, jiné méně, ale to není podstatné."
První patent přiřčený ženě pochází údajně z roku 1637. Od té doby do roku 1914 jen ve Velké Británii našla autorka půl tisíce dalších patentovaných ženských nápadů. Patří k nim myčka na nádobí, kterou v roce 1886 vymyslela Josephine Cochranová, nebo plenka na jedno použití, s níž přišla Marion Donovanová. Jejich nápaditá kolegyně Melita Benzová si zase připsala vynález překapávané kávy, když plechovku s dírkovaným dnem vystlala sacím papírem. To všechno jsou vynálezy patřící k těm, které odrážely tradiční roli ženy ve společnosti, přesněji usnadňovaly život v domácnosti.
Jiné inovace však zasahovaly i do drsného světa přežití. Ženy vynalezly například signalizační zařízení pro práci na moři, záchranou vestu a bezpočet zdravotnických pomůcek.

U kolébky všech počítačů stála žena

K mimořádně sečtělým, inteligentním a tvořivým ženám, jež trumfovaly nejvzdělanější muže, patřila Ada, hraběnka z Lovelace - dcera anglického romantického básníka a bohéma lorda Byrona narozená v roce 1815. Její matku děsila představa, že by dítě pokračovalo ve šlépějích rozevlátého otce, a snažila se je vzdálit od čehokoli zavánějícího uměním.
Z děvčete vedeného k přírodním vědám se nakonec stala všestranně vzdělaná dáma vynikající i v matematice. Když v roce 1841, už jako manželka lorda Lovelace, dostala k překladu do francouzštiny anglicky psaný text jakéhosi chlapíka, který se snažil sestrojit parní "Analytický stroj", opatřila jej vlastními poznámkami. Dlužno dodat, že byly několikrát rozsáhlejší než původní dokument.
Z chlapíka se vyklubal anglický matematik Charles Babbage, duchovní otec číslicových počítacích automatů s programovým ovládáním. Proslul už v roce 1833, kdy švédské akademii předvedl svůj diferenciální počítací stroj.
Spolupráce Ady a vynálezce se úspěšně rozvíjela také díky porozumění lorda Lovelace, který vývoj počítacího mechanismu finančně podporoval. Údajně věřil, že mu stroj pomůže zbohatnout na dostihových sázkách.
Ada pro Babbageův vynález napsala algoritmy, čímž vlastně vytvořila první programovací jazyk. Dějiny výpočetní techniky by vypadaly docela jinak, kdyby Babbage svůj stroj dokončil a uvedl do chodu. Nestihl to však ani on a dokonce ani jeho syn, který ve vývoji počítače pokračoval.
Výjimečnému tvůrčímu tandemu šlechtičny-matematičky a matematika-vizionáře se přesto, byť posmrtně, dostalo ocenění. Po Adě byl nazván vyspělý programovací jazyk ADA vyvinutý pro americkou armádu a dokončená replika Babbageova parního počítače sestrojená v minulém století skutečně fungovala.

Přemýšlet znamená zbavovat se problémů

Výjimečně talentovaných a nápaditých žen za časů hraběnky Ady působilo mnohem více. V tehdejších amerických patentových listinách se objevuje například únikový požární prostředek na principu článkového řetězu vynálezkyně Gusty Aarons Bohannanové a stroj na balení cigaret Jenetty Valentinové. Ženě také vděčíme za jedny z prvních pohledů do oceánských hloubek - Sarah Matherová si totiž dala patentovat ponorkový dalekohled a svítilnu.
Podle autorky knihy mají ženy předpoklady pro vynalézání. "Všechno to souvisí s určitou schopností myslet, tvořit a řešit problémy. To ženy podle mě dělají v každodenním životě neustále. Zvládají pětadvacet věcí najednou, aby jím mohly prokličkovat. Vědomě to asi neberou jako řešení problémů, ale jako způsob, kterým se jich zbavují."
Za příklad může posloužit Mary Andersonová, která navrhla a zkonstruovala první stěrač čelního skla. Z horké Alabamy na jihu Spojených států přijela v zimě do New Yorku. Nikdy předtím neviděla sníh. Když jela tramvají a kolem zuřila vánice, žasla, proč se řidič vyklání z kabiny, aby z čelního skla odstranil sníh.
Tramvajákům pak vyřešila zimní problém - stačilo, aby v teple uvnitř vozu otáčeli klikou. Ta pak přes šnekový převod tlačila stěrku od jednoho konce čelního skla ke druhému. Tentýž princip se uplatňuje u všech stěračů v moderních dopravních prostředcích.
K ženám, jež se zapsaly do historie světově významných vynálezů současnosti, patří také Stephanie Kwoleková. Vojáci na mírových misích, stejně jako lyžaři po celém světě, jí mohou být vděční za to, že se v roce 1971 podstatně podílela na vynálezu kevlaru. Z mimořádně lehkého a odolného materiálu se totiž vyrábějí jak neprůstřelné vesty, tak lyže a snowboardy.
Barbara Askinsová zase přišla na způsob, který americkému Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA umožňuje získávat družicové snímky v oblasti rentgenového záření. K fotografiím z viditelné oblasti spektra přidávají množství jinak nezjistitelných informací.
Ne tak vědeckou cestou se vydala Ruth Handlerová. Když v 1959 navrhla panenku Barbie, nemohla tušit, že hračka prodávaná v nejroztodivnějších podobách doslova zamoří dívčí pokojíky po celém světě. Vynálezkyně - pokud lze vůbec panenku považovat za vynález - pozvedla k slávě a penězům manžela Elliotta, společníka hračkářské firmy Mattel.
Autorka knihy Vynalézavé ženy přes všechny úspěchy svých favoritek zdůrazňuje, že vynálezkyním se mezi techniky zřídka dostává vlídného přijetí. "Velmi, velmi mnoho žen se proto zabývá grafikou nebo módou. K průmyslové konstrukci mají zřejmě stále ještě hodně daleko. Je to tradiční mužské prostředí a já se domnívám, že do něho budou ženy jen velmi těžko pronikat."

Autor je spolupracovníkem redakce