Členství v Evropské unii přinese studentům mnoho výhod, ale i jednu nevýhodu. Zaplatí sice na zahraničních univerzitách nižší školné, zlepší se vízové podmínky a rozšíří počet zemí, v nichž mohou studovat, na druhé straně ale budou v nejpoužívanějším programu Socrates/Erasmus nižší stipendia než doposud. Program, jehož prostřednictvím vyjíždějí každoročně tisíce Čechů a Moravanů do zahraničí, zatím nabízí v průměru 450 eur na měsíc. V příštím školním roce se tato částka pravděpodobně sníží o 50 až 100 eur a ti, kteří mají už teď například v drahé Skandinávii nebo Velké Británii problémy vyžít, se obávají, že bez pomoci z domova to nezvládnou. Existuje však několik možností, jak peníze na studium získat jinde.
Jitka Černá
jitkacer@hotmail.com
Mezi nejpopulárnější způsoby, jak získat peníze na semestr či dva v zahraničí, patří program Evropské unie - Socrates/Erasmus. Jeho rozpočet se však bude po našem vstupu do Evropské unie měnit. "Ve školním roce 2004/2005 se některé částky budou upravovat," tvrdí Michal Maršálek, celouniverzitní koordinátor programu Socrates/Erasmus pro Univerzitu Karlovu. "Základní struktura výběrových řízení a administrativy však asi zůstane stejná." Vedoucí Národní agentury pro program Socrates/Erasmus Josef Vochozka vidí ve změnách i posun kupředu: "Velkou výhodou je, že čeští studenti nebudou nadále omezeni jen na země Evropské unie, ale možnosti se jim otevřou i v dalších zemích."
Patří mezi ně jednak nově přistupující státy, ale také státy EFTA (Island, Norsko, Lichtenštejnsko a další) a země, se kterými má Evropská unie podepsané smlouvy na výměnu studentů. Například Jihoafrická republika. Tato nabídka se netýká jen studentů, ale i pedagogických pracovníků či odborných asistentů.
Co však náš vstup do Evropské unie změní na programu Socrates/Erasmus výrazněji, je omezení grantů, které studenti dostávají na financování nákladů v zahraničí. Pro Českou republiku zatím platí, že na tyto granty z jedné třetiny přispívá Evropská komise a ze dvou třetin ministerstvo školství.
Podle Josefa Vochozky získá Česká republika pro rok 2004/2005 z Evropské unie o 13 procent více financí, než tomu bylo ve školním roce 2002/2003. Jde o částku 2 287 000 eur, která se rozdělí dle plánovaného počtu studentů na daný rok. V letech 2002/2003 do zahraničí vyjelo zhruba tři tisíce studentů a každý dostal v průměru 100 eur na měsíc od Evropské komise a ministerstvo školství tuto částku dorovnávalo v průměru na 450 eur za měsíc.
Nyní dostane student v průměru 120 eur od Evropské komise, nicméně počet studentů se díky širší nabídce zahraničních škol zvýší. Proto se nyní jedná o tom, kolik ve finále student od ministerstva školství obdrží. Uvažuje se, že částka 450 eur bude snížena na 400 až 350 eur na studenta a měsíc pro příští školní rok.
"Doporučujeme jednotlivým koordinátorům programu Socrates/Erasmus na vysokých školách, aby stipendia více diferencovali podle životní úrovně dané země," tvrdí Josef Vochozka. "Student v Řecku potřebuje kolem 350 eur na měsíc, zatímco student v Dánsku až 550 eur. Ušetříme i na grantech pro studenty, kteří pojedou studovat do příchozích zemí, kde je většinou levněji." Jinými slovy bude záležet na tom, jak si každá škola stipendia upraví.
Zahraniční studenti, kteří přijedou studovat do České republiky, dostávají granty kolem 130 eur na měsíc.
Kde hledat peníze na studium v zahraničí
Michaela Rýgrová
rygrova@vysokeskoly.cz
Schůdným řešením se může zdát brigáda. Jako účastník programu Socrates/Erasmus může student legálně pracovat až 20 hodin týdně.
Sehnat brigádu už ale tak jednoduché nebývá. Například ve Finsku není běžné, že by student pracoval. Když už brigádu někdo nabízí, požaduje většinou slušnou finštinu. Jinak lze získat nanejvýš práci jako myč autobusů. Překážkou bývá i nedostatek času.
Další možností je půjčka od banky. Studenty banky většinou považují za perspektivními klienty, protože platy vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou vyšší a vykazují strmější nárůst než u ostatních.
Na rozdíl od zvýhodněných studentských kont je však sama nabídka úvěrů na studium velmi omezená.
Banky v rámci studentských kont poskytují kontokorentní a kartové úvěry, které lze s výhodou použít na krátkodobou finanční výpomoc. Tomu odpovídá nižší úvěrový rámec - od 2 do 20 000 Kč, krátká doba splatnosti - maximálně 1 rok - a vyšší úročení. Rozhodně se však tyto úvěry nedají použít na dlouhodobé financování studia.
Hotovostní úvěr pro studenty vysokých škol najdeme pouze v nabídce České spořitelny a Komerční banky. Ve všech ostatních bankách trvají na doložení pravidelných příjmů žadatele o úvěr.
Oba úvěry mají hodně společného
Pozitivní je především to, že obě banky umožňují získat úvěr i osobám bez doložitelných pravidelných vlastních příjmů. V obou případech je podmínkou věk nad 18 let, doklad o studiu žadatele a osoba s dostatečnými příjmy, garantující splácení úvěru.
V případě České spořitelny musí mít student vedeno konto Student+, u Komerční banky je to konto Gaudeamus, popřípadě jiný nepodnikatelský běžný účet. V obou případech vyřídí banky úvěr poměrně rychle a zdarma, přičemž čerpat jej lze v hotovosti nebo bezhotovostním převodem.
Velkou výhodou je možnost odkladu splátek jistiny úvěru po dobu studia, kdy jsou měsíčně hrazeny pouze úroky z vyčerpané částky úvěru. Po ukončení se úvěr splácí pravidelně měsíčně, přičemž zbylou částku je možné doplatit mimořádnými splátkami i dříve, než je uvedeno ve smlouvě. Zvýhodněná úroková sazba je pevná po celou dobu splácení úvěru.
Z porovnání obou úvěrů vychází lépe úvěr Gaudeamus Komerční banky. Není limitován ročníkem studia a mohou jej získat i studenti vyšších odborných škol. V případě kvalitního zajištění lze získat podstatně vyšší částku úvěru. Lze jej čerpat i postupně. Nevýhoda v podobě poplatku za vedení úvěrového účtu bude ve většině případů kompenzována o pár desetinek procenta nižší úrokovou sazbou.
U úvěru České spořitelny se pro některé stane překážkou to, že jej mohou získat pouze studenti vyšších ročníků vysokých škol. Maximální výše úvěru je podstatně nižší než u Gaudeamu. Rovněž Českou spořitelnou deklarovaná výhoda poskytnutí úvěru bez zajištění je pravdou jen napůl. Skutečně není uzavírána ručitelská smlouva, ale osoba, jejíž bonita je testována při posuzování žádosti o úvěr (zpravidla rodič studenta), podepisuje úvěrovou smlouvu jako spoludlužník, a tedy de facto ručí za splacení úvěru.
Finanční podporu lze získat i jinak
Kdo nechce nebo z jakýchkoli důvodů nemůže využít nabídky úvěrů, neměl by nic vzdávat. Existuje totiž mnoho institucí, které finanční podporu či stipendia poskytují. Ve většině případů však jde o specializovanější nabídky s mnohem vyhraněnějšími podmínkami pro jejich získání. Většinou jde o specializované programy studia určitých oblastí, zkoumání v daném oboru nebo přímo zadané úkoly, které má student v zahraničí řešit. Striktní jsou i podmínky prospěchu, dosavadního dosaženého studia uchazeče nebo třeba věk.
K dispozici je však velice pestrá nabídka a snad každý má možnost nalézt stipendium, jehož podmínkám vyhovuje a které se mu líbí. V nabídce jsou pobyty krátko- i dlouhodobé, od jazykových k studijním pobytům přes výzkumné až po programy určené lidem s titulem Ph.D. nebo pedagogům, a to v nepřeberném množství oborů a zemí.
Instituce tyto granty nabízející jsou jak soukromé nadace, tak státní fondy a úřady, české i z cizích zemí, ministerstva, ale i specializované firmy. Informace nalezené na nástěnkách ve škole či na zahraničních odděleních jsou pouze orientační a neúplné.
Užitečné informace jsou na síti. Například Dům zahraničních služeb (www.dzs.cz) při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Zde je odkaz například na AIA - Akademickou informační agenturu, která jednou ročně vydává seznam poskytovaných stipendií určený zejména vysokým školám. Naleznete zde ale i harmonogram uzávěrek těchto grantů a ke stažení tu jsou i nezbytné formuláře.
Internet je dobrým zdrojem informací a přes odkazy na internetových stránkách www.dzs.cz, www.socrates.cz, www.aiesec.cz, www.osf.cz se doklikáte na nespočet programů a možností.
Opravdu přehledný a obsáhlý seznam institucí a grantů obsahuje brožura pod názvem Adresář domácích a zahraničních kontaktů využitelných k financování mobilit a výzkumných projektů, kterou zkompletovala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, z ledna 2002. Čítá rejstřík 91 institucí, nadací a stipendijních programů. Tu naleznete na internetové adrese www.jcu.cz/zahr/info.html. U každého odkazu je zde kontakt s celou adresou a telefonním spojením, stručný popis programu, zaměření, popřípadě podmínky pro získání grantu, a pokud je dostupný, tak i internetový odkaz.
Nevyjde-li výběrové řízení na program Socrates/Erasmus, které bývá na většině fakult vysokých škol (ale ne na všech) velmi náročné (zájemců je mnoho a míst - zatím - málo), existuje řada možností a způsobů, jak získat potřebné krytí finančních výloh na studium v zahraničí.
Kolik peněz student v zahraničí potřebuje
Michaela Rýgrová
rygrova@vysokeskoly.cz
Jednoznačné odpovědi se dočkat nelze, studenti, kteří se ze stáží vrátili, mají na snižování stipendií různé názory. Podstatné totiž není, kde jste, ale co všechno potřebujete. Být se stipendiem 490 eur na měsíc ve východní části Finska, kde pokryje všechny náklady, nebo v Oulu, kde budete vycházet stěží, či dokonce v Helsinkách, kde už musíte doplácet, je přece zásadní rozdíl. Lucii Barákové, studentce filologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, která byla ve španělském Valladolidu, stipendium 430 eur stačilo. Našla si jedno z nejlevnějších ubytování (prý ale podle toho také vypadalo), nechodila na žádné placené kursy jazyka a s trochou skromnosti vyšla. Podle jejího názoru by ale vyžít se stejnou sumou v Madridu nebo Barceloně bylo hodně obtížné, možná i nereálné.
Eva Jordánková studuje na stejné škole pátým rokem ekonomii a management a vrátila se z Velké Británie. Za ubytování tam platila 200 liber měsíčně a ze stipendia jí tak na všechno ostatní zbylo asi 50 liber. "Z těchto peněz se dá přežít, ale musíte počítat s tím, že se nikam moc nepodíváte a moc se nenajíte," vzpomíná.
S bydlením bývají problémy většinou ve velkých městech. Například v Aténách bydlí podle Adély Sobotkové, která na Masarykově univerzitě studuje klasickou archeologii, angličtinu a literaturu, většina zahraničních studentů v privátech. "Koleje stojí 80 - 100 eur, ale prakticky neexistují, anebo jsou v hrůzném stavu," tvrdí. "Pronájem pokoje ve slušném bytě pak stojí okolo 240 - 300 eur. V centru za tuto cenu bydlí většinou pohromadě dvě až tři osoby, dál od centra je pokoj samostatný a většinou lépe zařízený. Z inzerátů ve škole se dají sehnat i byty lacinější, ale jejich kvalita pak bývá pochybná. Člověk na to musí mít navíc řecké kamarády nebo umět dobře řecky. Prostě double price tiering funguje na sto pro."
Po zaplacení nájmu studenti šetří hlavně na jídle. Hanka Muchová z třetího ročníku brněnského Učitelství pro základní školy, která strávila půl roku v rakouském Salcburku, utratila měsíčně za stravu asi 100 eur. "Vím ale, že na mnoha ubytovnách není možno vařit a studentská menza není všude v dosahu.
Za laciný oběd v bistru dá přitom člověk průměrně pět eur. To už je měsíčně přibližně 100 eur jen za obědy, nepočítám výdaje za snídaně. Já toho moc nesním: snídám, svačím, obědvám a na odpolední svačinu mi stačí dvě jablka nebo mrkev, večer nevečeřím. Byla jsem tam ale se dvěma kluky z Čech, kteří měli stejné stipendium jako já a kvůli jídlu nevycházeli."
Martin Matýska, šesťák z oboru Podnikové hospodářství Masarykovy univerzity, zkušenosti ze švédského Jönköpingu shrnuje tím, že si člověk nesmí moc vyskakovat, měl by si vařit sám a na pivo do hospody chodit jen občas. Pokud se člověk uskrovní v kvalitě zboží a společenského vyžití, zbude mu prý i na menší cestování. Snížením stipendií podle jeho názoru utrpí kvalita pobytu v zahraničí zahraničí, protože nejde jen o studium.
Další možností jsou pochopitelně i jiná stipendia. Adéla Sobotková, která má zkušenosti z několika studijních programů, vřele doporučuje program CEEPUS, který absolvovala v maďarském Szegedu. Peníze jí stačily nejen na ubytování a jídlo, ale i na skvělé kulturní vyžití a cestování.
Zájem určitě neklesne
Pavel Chalupníček
pavel.chalupnicek@seznam.cz
Vysoká škola ekonomická v Praze se programu Socrates/Erasmus účastní od roku 1998. "Za tu dobu jeho prostřednictvím odjelo studovat do zahraničí téměř 780 studentů," říká Marie Miháliková, která se ve škole stará o jeho hladký průběh. "Poptávka u nás převyšuje nabídku a podle toho, kolik se chodí už teď ptát studentů, bude v příštím roce zájem - přestože všichni vědí, že stipendia budou nižší - přinejmenším stejný."
Dosud dostávají všichni studenti od školy stejný příspěvek 450 eur, bez ohledu na to, kam jedou. "Po vstupu do Evropské unie budeme zřejmě rozlišovat mezi západní a východní Evropou, nikoliv však mezi jednotlivými zeměmi a v rámci těchto regionů," tvrdí koordinátorka programu ve škole Jaroslava Holečková. "Naši studenti dostávají v porovnání s ostatními zeměmi, například s Poláky, poměrně vysoké příspěvky. Je to díky dotacím z českého ministerstva školství, které ke zhruba dvěma miliónům korun, což je letošní příspěvek škole z Bruselu, dalších deset miliónů přidalo," pokračuje.
I přesto, že se bude v příštím období příspěvek pravděpodobně snižovat, neočekává Marie Miháliková, že zájem jet na zkušenou do zahraničí klesne. "Studenti tak budou i nadále muset absolvovat dvoukolové výběrové řízení, ve kterém o jejich úspěchu rozhodují mimo jiné i školní výsledky a jazykové znalosti."
Podle Hanky Najmanové, studentky mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické, která se loni s Erasmem podívala na semestr do Itálie, nebude ani snížení stipendií žádnou tragédií: "I kdyby snížili částku na 350 eur, pořád by se s tím dalo přežít. Horší by bylo, kdybychom neměli šanci na žádnou podporu - to bych si cestu zřejmě nemohla vůbec dovolit."
PŘÍLOHY
Přehled některých organizací, které udělují stipendia a granty:
Informační centrum neziskových organizací, o. p. s. (ICN)
http://www.ecn.cz/aic, e-mail: icn@icn.cz, Malé nám. 12, 110 00 Praha 1, tel.: 224 239 876, fax: 224 239 875
Vzdělávací nadace Jana Husa
http://www.vnjh.sk, e-mail: vnjh@ics.muni.cz, Joštova 10, 602 00 Brno, tel.: 542 211 577, fax: 542 211 581
Fulbrightova komise
http://www.fulbright.cz, e-mail: fulbright@fulbright.cz, Táboritská 23, 130 87 Praha 3, tel.: 222 718 452, fax: 222 729 868
Open Society Fund
http://osf.cz, e-mail: osf@osf.cz, Seifertova 47, 130 00 Praha 3, tel.: 222 540 979, fax: 222 540 978
Leonardo da Vinci
http://www.nvf.cz/leonardo/index.htm, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, tel.: 224 500 500, 224 500 511, fax: 224 500 501
Eurodesk
http://www.eurodesk.org, e-mail: eurodesk@adam.cz, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel.: 234 621 261
Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"
http://www.hlavkovanadace.cz, e-mail: info@hlavkovanadace.cz, Vodičkova 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224 947 691, 224 948 752, fax: 224 947 690
Zdroj: www.ipc.cuni.cz
Na kolik přibližně přijde studium v zahraničí
Zapojení ČR do programu Socrates/Erasmus
Stipendia programu Socrates/Erasmus, která studenti Masarykovy univerzity ještě dostanou v období 01 - 06/2004
A) Rakousko (kromě Vídně), Německo, Španělsko, Řecko, Itálie, Portugalsko: 430 eur
B) Francie (kromě Paříže), Lucembursko, Vídeň: 450 eur
C) Belgie (kromě Bruselu), Irsko, Velká Británie (kromě Londýna): 470 eur
D) Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Londýn, Paříž, Brusel: 490 eur
E) Švýcarsko: 350 eur zde, zbytek hradí švýcarská strana (celkem cca 500 - 600 eur)
F) Norsko: hradí norská strana, cca 530 eur
Od období 07 - 12/2004 budou granty Socrates/ Erasmus pro studenty Masarykovy univerzity sníženy na průměrnou částku 400 eur
A) Rakousko (kromě Vídně), Německo, Španělsko, Řecko, Itálie, Portugalsko: 390 eur
B) Francie (kromě Paříže), Lucembursko, Vídeň: 410 eur
C) Belgie (kromě Bruselu), Irsko, Velká Británie (kromě Londýna): 430 eur
D) Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Londýn, Paříž, Brusel: 450 eur
E) Švýcarsko: 310 eur zde, zbytek hradí švýcarská strana (celkem cca 500 - 600 eur)
F) Norsko: hradí norská strana, cca 530 eur
Užitečné odkazy
Evropská kancelář niverzity Karlovy:
http://www.cuni.cz/erasmus
Informačně-poradenské centrum Univerzity Karlovy:
http://ipc.cuni.cz
Národní agentura pro program Socrates:
http://www.socrates.cz
Zkušenosti studentů z programu Erasmus:
http://czechstudent.cz
Chat: http://studentweb.cz/stipendium
Příště: Jak nejlépe uspět u přijímacího pohovoru
