Vladimír Mečiar a Ivan Gašparovič: Evropská unie dá prezidentovi šanci, ať se jím stane kdokoli z nás

Evropská unie dá prezidentovi šanci, ať se jím stane kdokoli z nás

Hospodárske noviny
Kdysi spolu v politice začínali a dlouhé roky působili v jedné straně. Vladimír Mečiar byl od roku 1992 (s několikaměsíční přestávkou v roce 1994) až do voleb v roce 1998 premiérem, Ivan Gašparovič po celé toto období předsedou parlamentu. Pak se rozešli a nyní se překvapivě střetávají v prezidentských volbách.

Zahraniční ohlasy na vaše vítězství v prvním kole byly dost rozpačité, v Evropské unii vás vnímají dost negativně. Co chcete udělat pro zlepšení svého image?
Gašparovič: Já jsem zahraniční komentáře vnímal jako střízlivé a vyvážené. Co se týče další části otázky, prosím, nedávejte mě na stejnou úroveň s Mečiarem. Zahraniční média a komentátoři, ale hlavně politici, vidí jasné rozdíly mezi námi dvěma.
Já jsem se zahraničními partnery nepřestal komunikovat, ani oni nepřestali komunikovat se mnou. Je samozřejmé, že po zveřejnění výsledků prvního kola se naše kontakty zintenzívnily.
Mečiar: Pokud zahraniční média reagovala na vývoj na Slovensku, pak ne na Mečiara a Gašparoviče, ale na to, že vypadl Kukan, který byl favoritem. K volbám se obrátilo zády víc než padesát procent lidí. Současně s volbami se konalo i referendum, což není v těchto zemích obvyklé.
Chyb se dopouštěli nejen lidé, kteří se referenda účastnili či neúčastnili, ale i ti, kteří ho organizovali. Proto se poprvé po dlouhé době zahraničí zadívalo více na Slovensko.
Pokud jde o EU, její stanovisko je jasné. Budou respektovat ten výběr, který občané udělají. Každý dostane šanci a předpokládám roční monitorovací lhůtu, nepsanou, nesdělenou, ale podle zvyklostí taková bude.

V druhém kole budete bojovat s protivníkem, kterého jste pravděpodobně nečekal. Změnilo se tím něco?
Gašparovič: Možná se pamatujete na moji odpověď, když se mě novináři ptali na komentář po oficiálním ohlášení prezidentské kandidatury Mečiara. Řekl jsem, že moje šance na zvolení se jeho vstupem do kampaně zvýšily, a na tom trvám. Mým cílem je být úspěšný i v druhém kole.
Mečiar: Snaha Gašparoviče dosáhnout podporu pro volby ho vedla k tomu, že se opíral a opírá i o radikální skupiny, které nemají co dělat v politickém středu. Takže nejen jeho tvář, ale i takové skupiny přicházejí s ním. Spojení s Ficem (předseda opoziční strany Smer, pozn. red.) mu přináší sice hlasy, ale také obavy, zda bude nezávisle vykonávat funkci. A to tím spíše, že Ivan Gašparovič není člověk, který by uměl příliš vzdorovat.

Funkce prezidenta má spíše reprezentativní roli, přesto má i některé významné pravomoci, třeba vracení zákonů do parlamentu. Kdy a jak chcete toto právu využívat?
Gašparovič: Je to ústavní právo prezidenta, a proto tento institut budu využívat, ale ne zneužívat. Prezident v této oblasti supluje neexistující druhou komoru parlamentu, což je velmi významná a zodpovědná pravomoc.
Chtěl bych vstoupit do procesu tvorby zákonů už ve stadiu jejich vzniku. Zde je prostor k diskusi a hledání argumentů pro a proti. Vést takovou diskusi v době, kdy je už zákon téměř schválený, a ještě k tomu přes média, považuji za nešťastné.
Mečiar: Je třeba brát to jako součást demokratického systému, kde parlament opětovným projednáním získává možnost zákon opravit nebo se rozhodne ho potvrdit. Tyto věci by se už do budoucnosti neměly vytvářet jako rozpor.

Politická scéna je rozdrobená a zdá se, že má tendenci drobit se dál. Chtěli byste zasahovat do tohoto procesu?
Gašparovič: Podle mého přesvědčení by prezident neměl zasahovat do vnitřních záležitostí a života politických stran. Prezident nesmí být subjektem, který do politického života vstupuje. Stal by se de facto další politickou stranou a to by byla tragédie pro občany.
Mečiar: Pokud jde o způsob stabilizace slovenské politické scény, je nad síly prezidenta. Bude třeba některé věci překonat vývojem v politické kultuře.
Dnes je Slovensko tak rozdrobené, že jednotlivým seskupením vlastně nevyhovuje nikdo. Cílem prezidenta bude integrovat tuto společnost, vtahovat do procesu integrace všechny, přitom ale ne každý může být srozuměn s tímto vztahem.