Exportéři mají poplach, český vývoz kolabuje - takové byly novinové titulky na začátku května, bezprostředně po vstupu České republiky do Evropské unie. Na poslední chvíli schválený zákon o dani z přidané hodnoty jistě velké části nejen vyvážejících firem připravil perné chvilky. A to i přesto, že většina z nich se na přechod na nový systém dlouhodobě připravovala. Jako by podnikatelé tušili problémy, kdo mohl, pro jistotu přesunul realizaci vývozu před konec dubna či naopak na druhý a další květnový týden.
Proto zatímco v lednu zahraniční obchod stagnoval na straně exportu i importu, v únoru dosáhl meziročního růstu vývozu o 18,4 procenta. Březnový export s částkou 141,4 miliardy korun byl pak nejvyšší za první čtvrtletí roku. "Motorem vývozu zčásti již v únoru, ale především v březnu a dubnu, byl blížící se vstup Česka do Evropské unie. Nejistota ohledně neschváleného zákona o DPH vedla firmy ke snaze uskutečnit většinu vývozu ještě před vstupem," vysvětluje překvapivý vývozní boom Jitka Hanzlíčková, ředitelka CzechTrade .
Kdo mohl, raději se vývozu na přelomu dubna a května vyhnul. "Na změny v DPH a celních sazbách jsme se připravovali dlouhodobě ve spolupráci s našimi spedičními firmami i agenturou CzechTrade," říká Josef Dvořák, jednatel společnosti Ornex, která je vývozcem ručně foukaných vánočních ozdob do mnoha zemí Evropy, USA a dalších teritorií. "Domluvili jsme se s našimi dopravci a zákazníky a export o dva týdny odložili. Naše zboží to umožňuje, ale řada jiných firem toto udělat nemohla," dodává Josef Dvořák.
Pro řadu firem nebylo však vyřešení nového systému DPH tím nejtěžším úkolem. "Na nás měla změna DPH malý vliv. K žádnému skoku rozhodně nedošlo. Daleko větší problém pro nás byl nárůst cen válcovaného materiálu," říká Václav Nétek ze společnosti NH Zábřeh.
"Vstup do EU znamenal mnoho změn. DPH bylo rozhodně menším problémem než například zmatky kolem celních procedur. Jakým způsobem se změna promítne do exportu, uvidíme až za nějakou dobu. Změny kolem vstupu se nám přes drobné zádrhele dařilo operativně řešit," tvrdí zástupce firmy Opavlen. V zákoně o DPH přesto pro české vývozce zůstává několik nezodpovězených otázek.
Například Ornex je jednou z firem, které si DPH vypočítávají samy. Zůstaly však otazníky, které nejenže neumějí zodpovědět exportní firmy, ale nejednotně hovoří i finanční úřady. "Jednou z těchto nejasností je, jak se zachovat při rozcházejícím se datu daňové povinnosti a nároku na odpočet daně," upozorňuje Veronika Poláková ze společnosti LCS International, která je dodavatelem informačních systémů pro podniky. Takovou transakci je třeba dát do daňového přiznání v aktuálním období, ale doklad od zahraničního partnera firma obdrží třeba až v následujícím měsíci.
Problém je, jak vyřešit rozdíl očekávané a skutečné výše DPH a jaký měnový kurs použít, zda volit opravu či podání dodatečného daňového přiznání. Zákon takovou situaci neřeší. Nezbývá tedy, než se řídit zásadou opatrnosti. Ta velí původní doklad stornovat a podat opravné daňové přiznání. "To pro firmy samozřejmě znamená obrovskou agendu navíc," dodává Veronika Poláková.
LCS s více než ročním předstihem prostřednictvím svého EU týmu připravovala své systémy na změny související se vstupem do unie. Výsledkem spolupráce tohoto týmu je například první plně funkční a v předstihu připravený modul INTRASTAT, který má dnes k dispozici již více než 1500 zákazníků LCS.
Dalším problémem je uplatnění DPH u zálohy zaplacené do konce dubna 2004 za zdanitelné plnění uskutečněné po 1. 5. 2004 a naopak v dubnu přijaté platby za plnění po 1. 5. 2004. Návrh na řešení těchto případů vydala na svých internetových stránkách Česká daňová správa přibližně v polovině května.
Nevysvětleno zůstává uplatnění DPH, pokud faktura za zboží, které je vyvezeno mimo unii, jde zákazníkovi do země unie nebo naopak, když zboží je při dovozu propuštěno do oběhu v rámci jednotného vnitřního trhu mimo ČR v jiné zemi EU. Doporučení se rozcházejí také v případě způsobu výpočtu DPH při obchodování v tuzemsku. Doposud se uplatňoval každému "daňaři" známý způsob shora nebo zdola. V jednoznačném doporučení se nyní rozcházejí i jednotlivé finanční úřady. "Pro softwarové společnosti jsou takovéto nejasnosti velkým problémem a zdržují vývoj nových informačních systémů pro firmy," dodává Veronika Vlková, marketinková a PR manažerka společnosti LCS International.
Kam se obrátit?
Otázky exportérů související s obchodováním po vstupu Česka do unie zodpovídá agentura CzechTrade prostřednictvím své služby Euroservis pro exportéry (www.czechtrade.cz/dotazyeu). Vývozci zde mohou najít i doposud zodpovězené otázky, které pokrývají velkou část nejčastěji řešených problémů týkajících se vnitřního trhu unie, DPH, obchodování se třetími zeměmi či systému INTRASTAT. Specialisté CzechTrade tyto dotazy zodpovídají i prostřednictvím bezplatné informační linky Euroskop 800 200 200. Pro otázky DPH zřídilo informační linky Generální ředitelství cel. Lze na nich získat informace o zařazení do kódu harmonizovaného systému. Linky 261 332 321 - 3 a 261 332 326 jsou v provozu v pracovní dny od 7.45 do 16.15 hodin.
Odkazy:
Sekce daní na serveru Evropské komise: http://www.europa.eu.int/pol/tax/index_cs.htm
Na co se exportéři často ptají:
Co se změnilo při vývozu u DPH?
Pojem vývoz zboží byl nahrazen termínem dodání zboží do jiného členského státu (tzv. intrakomunitární plnění). Tyto dodávky nejsou zdaňovány DPH na výstupu, ale jsou považovány za zdanitelná plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet DPH na vstupu pouze v případě, že odběratel zboží je v jiném členském státě EU registrován jako plátce DPH, s přiděleným daňovým identifikačním číslem (DIČ) pro účely DPH. Pro uplatnění nároku na osvobození od DPH bude dodavatel (prodávající) povinen uvést a zkontrolovat platnost DIČ svého zákazníka, které mu bylo vydáno v jiné členské zemi EU.
Jaké mohou nastat situace s DPH při vývozu z hlediska subjektů, které spolu obchodují?
Při dodání zboží obecně mimo území ČR mohou nastat následující tři základní situace:
a) Dodání zboží plátcem DPH z ČR do jiného členského státu EU registrovanému plátci DPH v tomto jiném státě EU.
Jedná se o osvobozené zdanitelné plnění s nárokem na odpočet DPH na vstupu; zboží z ČR je dodáváno za ceny bez DPH a tyto obchodní případy jsou označeny v přiznání k DPH českého dodavatele jako intrakomunitární plnění.
O těchto intrakomunitárních plněních informuje český plátce DPH v souhrnném hlášení.
Odběratel zboží, který je plátcem DPH v jiné členské zemi EU, je povinen toto zboží uvést a zdanit ve své zemi v rámci předkládaného přiznání k DPH a ve stejném období může uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu.
b) Dodání zboží plátcem DPH z ČR do jiného členského státu EU osobě (podnikatelskému subjektu), která není v tomto jiném státě EU registrována jako plátce DPH.
V tomto případě se jedná o běžné zdanitelné plnění u dodavatele v ČR; zboží je dodáváno za ceny s DPH a tyto obchodní případy budou zdaněny DPH na výstupu v rámci přiznání k DPH podávanému v ČR.
c) Dodání zboží do třetích zemí (mimo území EU)
Vývoz zboží plátcem DPH z ČR do třetích zemí (mimo území EU)
Zde se u dodavatele jedná o osvobozené zdanitelné plnění s nárokem na odpočet DPH na vstupu, a to bez ohledu na to, zda odběratel je ve třetí zemi (mimo území EU) registrován jako plátce DPH, či nikoliv.
Tyto obchodní případy jsou pak zdaňovány v zemi odběratele zboží. Plátce DPH z ČR zboží v těchto případech dodává za ceny bez DPH a ve svém přiznání k DPH je zahrne jako vývoz zboží.
Změnilo se něco v platbě DPH, např. při obchodu s Německem a obecně s členskou zemí EU?
Při obchodu mezi dvěma plátci DPH, majícími bydliště nebo sídlo v různých zemích EU (např. ČR a SRN), platí DPH příjemce, a to na základě pravidel a sazeb platných v zemi, kde má bydliště nebo sídlo. Pokud bude firma nebo osoba z ČR, která není plátcem DPH, kupovat zboží od německého plátce DPH, zaplatí společně se zbožím i DPH podle sazby platné v SRN. V tomto případě se tedy v porovnání se současnou praxí nic nezmění (platí i opačně, tzn. subjekt v SRN, neplátce DPH, nakupuje zboží v ČR, zaplatí i DPH v sazbě platné v ČR)
Jak platit DPH při obchodu s nečlenskou zemí unie, např. Rumunskem?
Vůči nečlenským zemím EU zůstávají zachována stávající pravidla pokud jde o DPH: vývoz je od daně osvobozen (bez ohledu na to, zda je zahraniční pořizovatel plátcem, či nikoliv), dovoz je zdaňován podle pravidel v zemi určení (tj. v ČR).
Jak dostanu daňové číslo platné v EU?
Se vstupem do EU došlo ke změně formátu daňového čísla u všech zaregistrovaných daňových subjektů v ČR. Tato změna bude provedena automaticky finančními úřady. Stávající osvědčení o registraci zůstanou v platnosti, na požádání si však budou moci daňové subjekty nechat tuto změnu do svého osvědčení o registraci zaznamenat. Nová podoba DIČ: před kmenovou část stávajícího DIČ bude přidáno spojení CZ.
Pramen: www.czechtrade.cz/dotazyeu
Základní sazby DPH nesmí být v období do 31. prosince 2005 nižší než 15 procent, každý členský stát může aplikovat jednu až dvě snížené sazby, jež nesmí být nižší než pět procent. Realita je však taková, že v šesti členských státech je aplikována sazba nižší než pět procent ( Řecko - 4 %, Španělsko - 4 %, Francii - 2,1 %, Irsko - 4,3 %, Itálie - 4 %, Lucembursko - 3 % ), a některé země dokonce aplikují nulovou sazbu na vybrané produkty, například Británie na dětské oblečení.
