Banky urychlují vymáhání nesplácených půjček

Praha, 17. 9. 2004
Banky výrazně zvyšují tlak na lidi, kteří nesplácejí půjčky. Problémové úvěry totiž peněžním domům ukrajují část zisku a čím déle jim klient nesplácí, tím víc je to stojí.
"Předpisy k oprávkování nesplácených úvěrů nás nutí zrychlovat vymáhání půjček. Začali jsme proto využívat i služeb inkasních společností" potvrdil Milan Tománek, mluvčí ČSOB. "Mimosoudní vymáhání je přínosné z hlediska nákladů i rychlosti. Rozhodli jsme se k tomu využívat i specializované společnosti," uvedla Klára Gajdušková, mluvčí České spořitelny.
Vymáhání pohledávek klientů bank přes inkasní firmy není českou specialitou. Stejnou metodu využívá většina peněžních domů v západní Evropě. Na obdobné společnosti spoléhají zejména banky ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Portugalsku a také v celé Skandinávii. Naopak rakouské a částečně německé banky dávají před mimosoudním vymáháním přednost rychlým soudům a exekucím dlužníků.
"Pokud klient neplatí a ani nenaváže s bankou kontakt, postupuje Erste Bank soudní cestou. Na základě soudního rozsudku potom dojde k exekuci. Pokud ani ta nevede ke kýženému úspěchu, pak Erste Bank zaangažuje inkasní agenturu. Ročně inkasním agenturám předáme zhruba 500 až 600 případů," popisuje standardní postup rakouských bank Hana Cygoňková z Erste Bank, která ovládá Českou spořitelnu.
Podle odborníků je ale rakouský postup při vymáhání nesplácených půjček možný díky odlišně nastaveným právním předpisům, které bankám dovolují rychle u soudu uspět. Umožňují jim se dovolat svých věřitelských práv u soudu během několika málo měsíců. V ostatních evropských zemích tak rychlé soudy s dlužníky nejsou, proto i tam si banky na nesplácené půjčky najímají inkasní agentury.
Převod bankovních pohledávek na externí firmy podpořila navíc i Evropská unie ve směrnici č. 35 z roku 2000. Podle ní mají být náklady na vymáhání přeneseny z banky na dlužníka. V české praxi už tento postup existuje, inkasní firmy účtují dlužníkům náklady, které s vymáháním mají.
Běžnou praxí v Česku, podobně jako v cizině, je postoupení pohledávek inkasním společnostem už po 90 dnech, kdy klient půjčku nesplácí. Je to proto, že po této lhůtě je úspěšnost samotných bank při vymáhání malá. "Inkasní společnosti mají naopak k dispozici zvláštní počítačový software, který přesně načasuje kdy a jak často dlužníkovi připomínat, že nezaplatil. Máme tým lidí, kteří za dlužníky chodí do terénu. Jsme úspěšnější, protože se věnujeme jen vymáhání," řekl Vladislav Bubík z B4B Inkasso.
Podobně jako v zahraničí využívají tuzemské banky inkasní společnosti především pro vymáhání spotřebitelských a hotovostních úvěrů. U nesplácených úvěrů zajištěných nemovitostí jdou cestou právních kroků, které mohou končit exekucí anebo dobrovolnou nebo nedobrovolnou dražbou.Výši provize inkasní firmy odmítají kvůli konkurenci říct, podle zjištění HN se však pohybuje mezi 10 až 20 procenty hodnoty pohledávky.

Jak banky postupují při vymáhání dluhů

[*] Do 90 dnů se snaží o dohodu na jiném způsobu splácení, například na odložení splátek nebo prodloužení splatnosti úvěru. Nejprve prostřednictvím osobního bankéře, později prostřednictvím specialistů na řešení problémových úvěrů. Banka telefonicky a písemně upozorňuje klienta, že je ve zpoždění splátky.

[*] Pokud klient nereaguje, k určitému datu banka úvěr zesplatní - klient ho musí zaplatit najednou. V opačném případě u spotřebitelských a hotovostních úvěrů bez ručitele, banka předává pohledávku inkasní společnosti, která ji má ve správě několik měsíců, nejdéle 360 dní po splatnosti. Podle typu úvěru a klienta banky přistupují k exekuci.
[*] U úvěrů zajištěných ručitelem žádá banka splacení půjčky po něm. U půjček jištěných nemovitostí se jedná s klientem o prodeji, případně nastupuje dobrovolná nebo nedobrovolná dražba.Tyto právní kroky volí banky až jako poslední v řadě.
Zdroj: HN