Bezvízový styk platí pouze pro turisty, kteří se v zemi zdrží maximálně tři měsíce.
Jedete-li do Bulharska studovat, pracovat nebo za účelem podnikání, vízum je nezbytné. Pas musí platit ještě další tři měsíce po vycestování z Bulharska.
Při vstupu do země už není třeba vyplňovat tzv. statistické karty, což ještě donedávna platilo. Vydávány jsou pouze těm cizincům, kteří cestují s osobní zbraní.
Po příjezdu do místa pobytu je oficiálně povinností zaregistrovat se na příslušném oddělení místní policie, a to do 48 hodin. Hotely a další ubytovací zařízení přihlašují cizince k pobytu automaticky.

Dovoz a vývoz
Cestující může do Bulharské republiky dovézt zboží pro vlastní potřebu v hodnotě do sta dolarů.

O polovinu méně si může dovézt návštěvník mladší 16 let. Celní předpisy v zásadě odpovídají českým. Povoleno je přiměřené množství potravin, alkoholu atd. Konkrétně jde například o 200 kusů cigaret, dva litry vína nebo léky pro osobní potřebu.

Letecké spojení
České aerolinie létají mezi Prahou a Sofií jedenáctkrát týdně, z toho sedm linek je otáčkových a čtyři linky jsou nocující.

Kromě ČSA létá do Prahy také dvakrát týdně bulharský národní dopravce Bulgaria Air/FB. "Lety obou dopravců jsou provozovány podle pravidel free sale spolupráce. Cestující si tak může vybrat let a datum z nabídky jak ČSA, tak i Bulgaria Air," vysvětluje ředitel pobočky ČSA v Sofii Jiří Huml. Od léta letošního roku začne Bulgaria Air létat třikrát týdně, čímž se počet letů mezi Prahou a Sofií zvýší na dva lety denně.
"Pravidelné linky do Prahy nejčastěji využívají zástupci českých firem působících v Bulharsku. Přes Prahu do Evropy nejčastěji létají bulharští obchodní cestující a do USA a Kanady, kde jsou velké komunity Bulharů, směřují bulharští občané na návštěvu svých příbuzných," říká Jiří Huml.
Stále více českých turistů využívá charterové lety při cestě na dovolenou k Černému moři. "V létě bude ČSA létat pětkrát týdně do Burgasu, celkem půjde asi o 80 letů za sezónu, dvakrát týdně do Varny - celkem to bude asi 32 letů za sezónu," uvádí ředitel Jiří Huml.
A jak je nabídka ČSA využívána? "U našich linek bylo loni v létě průměrné obsazení sedaček sedmdesát sedm procent (seat load factor), přičemž počet cestujících stoupl o třináct procent v porovnání s letní sezónou v roce 2003," tvrdí Jiří Huml s tím, že ČSA s jejich Boeingy B737-500 a Boeingy B737-400 využívají ke svým cestám také bulharští ministři a další vládní úředníci, neboť nemají vlastní letadla.
Nehledě na nárůst zájmu o využití leteckého spojení mezi ČR a Bulharskem jsou letenky dost drahé. "Problém je v letištních a přistávacích poplatcích, které jsou velmi vysoké. Drahé je i odbavení, protože na letišti v Sofii přetrvává monopol státního podniku, který je jeho jediným provozovatelem. Přitom ve světě je běžné, že si na letišti konkurují tři subjekty a tlačí ceny dolů," vysvětluje Jiří Huml. Dobrá zpráva ale je, že již letos má být dokončen nový terminál pro cestující a bude rozšířena kapacita letiště.
Aktuální nabídky a ceny letů najdete na webech leteckých společností www.csa.cz a www.air.bg. Na území Bulharska se nacházejí čtyři mezinárodní letiště - v Sofii, Plovdivu, Burgasu a ve Varně.

Autobusové spojení
Autobus bulharské společnosti Eurotours (www.eurotours.cz) jezdí z Prahy (přes Brno) do Sofie denně.
Odjíždí se vždy v devět hodin dopoledne. Cena zpáteční jízdenky je 2500 korun, studenti mají 10procentní slevu. Linka má dále návazné spoje ze Sofie do Burgasu, a to vždy třikrát do týdne. V sezóně je možné využít další spojení Praha - Varna - Burgas.
Druhou možností, jak se dostat z Prahy do Sofie, je bulharská společnost Katev Travel. S touto společností zaplatíte za zpáteční jízdenku 2200 korun. 10procentní sleva pro studenty platí i tady. Odjezdy autobusů se liší podle typu sezóny. Z Prahy autobusy odjíždějí třikrát týdně, vždy v pondělí, středu a pátek a cesta trvá asi 24 hodin. Telefonní číslo do společnosti Katev Travel je 224 894 248.

Cestování autem
Rozhodnete-li se cestovat do Bulharska autem, je nutný řidičský průkaz a tzv. zelená karta.

U zapůjčeného nebo firemního vozidla, musí mít řidič plnou moc od majitele vozidla (s překladem do bulharštiny nebo do některého světového jazyka, nejlépe do angličtiny). Jinak nejspíš nebude vpuštěn na území Bulharska.
Cest, kudy můžete jet, je několik. Z Prahy se vydáte do Bratislavy a pak přes hraniční přechod Rajku na Budapešť. Odtud je možné pokračovat třemi trasami. První vede přes Rumunsko, a to Oradea - Cluj Napoca - Sibio - Pitesti - Bukurešť a Ruse, kde přejedete hranice do Bulharska a budete pokračovat buď přes Veliko Tarnovo, Gurkovo a Sliven do Burgasu, nebo se do Burgasu vydáte z hraničního přechodu Ruse přes Razegrad, Šumen a Varnu.
Druhá varianta se nabízí z Budapešti do Segetu a dále směr Rumunsko přes Mako a hraniční přechod Nagiliak. Tam pojedete směr Arad - Temešvár - Karansebes a Turnu Sevrin na hraniční přechod s Bulharskem Klafat. Do Burgasu pak vede trasa přes Vidin, hlavní město Sofii, krásný Plovdiv a Starou Zagoru. V případě, že se rozhodnete jet územím Srbska, pojedete z Maďarska na Sobotovu, Bělehrad, Niš a hraniční přechod Kalotino. Odtamtud vede cesta Sofia, Plovdiv, Stara Zagora a Burgas.

Dálniční známky a poplatky
V platnost vstoupil nový silniční zákon a zvyšují se dálniční poplatky i pokuty.

Řidiči vozidel do osmi míst musí mít vylepenu dálniční známku, jinak jim hrozí pokuta až 1000 leva. Cena měsíční známky činí 12 eur, týdenní pět eur.
Nákladní automobily a dopravní prostředky nad osm míst mají známky už od dubna 2004 (měsíční 61 eur, týdenní 25 eur). Po dvou letech má dojít k zlevnění známek na polovinu. K dostání jsou na bulharských poštách, benzínkách a pobočkách DZI-Trans.
Podle zákona se platí také za ujeté kilometry, za průjezdy tunely, mosty apod. Při vstupu do země se platí tzv. silniční daň. Tento paušál za použití mostů a tunelů činí pro auto do osmi míst dva dolary, nad osm míst 10 dolarů. Za použití dálnice zaplatíte 0,10 USD/km, nejméně však pět dolarů. Při vstupu přes most na Dunaji mezi rumunským Georgiu a bulharským Ruse zaplatíte sedm dolarů za vůz a jeden dolar za každého cestujícího.
Za překročení rychlosti o 50 km/h budou řidiči pokutováni částkou 70 leva, což je o 20 leva více než dosud. O 40 leva se zvýší pokuty za běžné překročení rychlosti, jízdu na červenou, jízdu bez bezpečnostních pásů a používání mobilních telefonů bez hands free sad. Nejvyšší povolená rychlost v obcích je 50 km/hod., mimo obec 90 km/hod. a na dálnici 120 km/hod.

Místní doprava
Autobusové linky dobře pokrývají celé území Bulharska.

I do menších obcí jezdí autobus nebo vlak několikrát denně. Problematické spojení může být s některými vesnicemi v horách. Na autobusových nádražích bývají jízdní řády vyvěšeny, nejsou ale vždy aktuální. Je lepší ověřit si aktuální informace u pokladny.
Nejlevnějším, nikoli nejrychlejším způsobem dopravy po Bulharsku je vlak. Auto lze půjčit u některé z bulharských společností za denní poplatek, který začíná už na 30 až 50 eurech za den podle typu auta.
V mezinárodních společnostech vám automobil zapůjčí proti kreditní kartě, sazby jsou vyšší. Společnost Hertz (www.hertz.com) má pobočky v městech Burgas, Sofia, Sozopol, Slunečné Pobřeží a Varna, firma Avis (www.avis.com) je pouze v Sofii a Varně.
Ze Sofie je letecké spojení na vnitrostátních linkách například do Burgasu, Varny, Plovdivu nebo Staré Zagory. Cena taxi je asi dvacet korun za kilometr. Taxikáři očekávají, že zákazník zaokrouhlí účet nahoru. Pokud jste se s taxikářem dohodli na ceně předem, nemusíte dávat spropitné. Taxikáři ne vždy poskytují účtenky.
MHD zajišťují hlavně autobusy a mikrobusy, ve větších městech jezdí navíc trolejbusy a v Sofii tramvaje a metro. Na tramvajových zastávkách v Sofii nejsou však přesné rozpisy jízd. Jízdenky se prodávají ve stáncích, méně často potom u řidiče.
Pro drobné projížďky po okolí lze využít i místní půjčovny kol.
Podrobné mapy nebo autoatlasy je lepší koupit přímo v Bulharsku, například v informačních turistických kancelářích.

Ubytování
Bulharsko nabízí široký výběr ubytování od těch nejluxusnějších pětihvězdičkových mezinárodních hotelů až po skromnější, ale moderní a komfortní malé soukromé hotely, většinou vždy s velmi dobrou restaurací.

Mimo hotelové sítě existuje velká nabídka chat a vil, které jsou určeny především pro turisty, kteří si sami připravují stravování, zvláště v horských oblastech.
Sehnat ubytování bez předběžné rezervace není problém ani v turistických letoviscích. Rezervovat si ubytování předem je praktičtější hlavně v sezóně, možné je ale vše dohodnout až na místě. Téměř na každém kroku turisty doslova pronásledují různí ubytovací agenti. A to už od areálů letišť a nádraží. I zde platí pravidlo pro jakékoli bulharské nákupy - nebojte se smlouvat.
Kategorizace hotelů a penziónů je poměrně široká a stejná jako v České republice - od jedné do pěti hvězdiček. Nabízeno je ubytování v několikahvězdičkovém hotelu s programem all inclusive, v hotelech s polopenzí, se snídaní nebo v soukromých penziónech a bez stravy. Stravování probíhá většinou ve formě švédských stolů.
Nejlevnější jsou tzv. priváty, kde je sociální zařízení společné a k dispozici nejsou ručníky nebo mýdlo. V rekreačních oblastech existují tzv. turistické domy, což jsou jednoduše zařízené ubytovny bez jednolůžkových pokojů. Často v nich ale narazíte až na 150procentní cizineckou přirážku, a tím se stávají stejně drahými jako nesporně lepší hotely.
Ubytování pro turisty nabízejí rovněž některé velké kláštery. Pobyt v těchto historických místech poskytuje zážitek hlavně milovníkům středověkých památek.

Stravování
Takzvané mechany, hospody, které si zachovaly starobulharský ráz a kde se servírují tradiční jídla, se tady těší velké oblibě.
Restaurací i menších pohostinských zařízení je v Bulharsku, zejména potom ve velkých městech a na pobřeží Černého moře, celá řada.
Ceny jídla a pití jsou v Bulharsku znatelně nižší než třeba v Řecku nebo Chorvatsku.
V Bulharsku zaplatíte za večeři v restauraci zhruba o 10 až 15 procent méně než v Česku.
V případě spokojenosti s obsluhou je zvykem dát spropitné pět až deset procent z celkové útraty.
V přímořských letoviscích často najdete jídelní lístky v češtině a řada číšníků se s vámi bude pokoušet domlouvat lámanou češtinou.
U každého stánku či u specializovaných pouličních prodejců je možné si koupit tzv. baničku, tradiční bulharské jídlo. Jde o slaný koláč z listového těsta plněný ovčím sýrem, který stojí kolem 0,4 leva. Protože se Bulharsko snaží co nejvíce přiblížit požadavkům EU, jsou baničky balené a je na nich označeno datum spotřeby.

Jídlo
Bulharská kuchyně patří k nejzdravějším v Evropě.
Je postavena na zelenině a slunečnicovém oleji. Sýry, slané speciality a grilovaná jídla, to vše kraluje bulharské kuchyni. Právě na gril si Bulhaři dost potrpí. Nesmí chybět v žádné domácnosti ani kuchyni žádného podniku.
Vyhlášená místní lahůdka, jedno z vůbec nejznámějších bulharských jídel, je kebapčeta. Pochoutka z mletého vepřového a hovězího masa se připravuje jak jinak než na grilu. Důležitou roli v ní hraje čubrica, tedy saturejka. Ta je typickým bulharským kořením, které tady roste dokonce planě.
Bulhaři milují hodně solené sýry. Ovčí, kozí i z kravského mléka. Šopský salát, který vám neudělají nikde lépe než tady, řadí Bulhaři do svého národního kulinářského fondu.
Bulharská kuchyně je jednou nohou v Evropě a druhou v Orientu. Kulinářskou stopu zde totiž zanechali Turci, kteří zemi vládli pět století.
V jídelníčku každého podniku nechybí zelenina, maso z grilu a dary moře. Ochutnat je možné celou řadu mořských ryb. Na několik způsobů se upravují tuňáci, podávají se žraločí steaky (akula), smažené chobotnice nebo vařené či smažené mušle zvané midi, které jsou tady poměrně levné. Nejoblíbenější jsou pražené malé rybky zvané caca. Ze sladkovodních ryb, jako je kapr nebo sumec, se připravuje například rybí džuveč či dokonce tradiční kebab. Kebab, který se dlouho griluje na stálém mírném ohni a z něhož se odkrajují jemné kousky opečeného masa, se nejčastěji dělá z vepřového, hovězího či jehněčího.
Mezi další tradiční bulharská jídla patří bezpochyby musaka. Pokrm zapékaný v troubě je možné připravit na desítky způsobů. K masu a zelenině kuchaři někdy přidávají brambory, rýži, místní tvrdý sýr kaškaval, jindy zase zelí nebo lilek. Místní si také rádi pochutnají na šiščetě (šašlik) či pržole (kotlety na rožni).
Milovníci sladkostí by měli určitě ochutnat baklavu, tradiční velmi sladký bulharský zákusek.
Návštěvníci Bulharska si někdy stěžují na střevní potíže, které jim odlišná místní kuchyně způsobila. Sami Bulhaři mají pro Středoevropany radu: Dejte si polévku nazývanou tarator. Kuchaři ji připravují z mléka a nastrouhaných okurek a podávají ji studenou.

Nápoje
K nejlepším v Evropě jsou řazena některá bulharská červená vína. Vinařství tady má tradici, nabídka vín je opravdu pestrá.

Rakije (vinná pálenka) a mastika (silný anýzový likér) patří k nejoblíbenějším aperitivům.
Stále populárnější je v Bulharsku pivo. U zrodu zdejšího pivovarnictví stáli čeští sládkové. Velmi populární jsou piva Zagorka a Burgasko pivo. Je až s podivem, s jakou rychlostí přesedlala významná část mužské populace z vodky, rakije, mastiky a jiných odnoží tvrdého alkoholu na pití piva. Cena piva v restauracích se pohybuje v přepočtu od 16 do 20 korun a až do 30 až 50 korun za třetinku ve vyšších cenových kategoriích.
Bulhaři milují kávu. Nepijí u nás oblíbenou tureckou kávu, dávají přednost silnému expressu podávanému v malých šálcích. Na požádání je možné dostat i kávu do většího šálku, které se říká dlouhá káva (dlga kafe).

Zdravotnictví a důležitá telefonní čísla
První pomoc a nutné ošetření se poskytuje v bulharských státních zdravotnických zařízeních zdarma.

Před cestou se ale doporučuje uzavřít pojištění pro cesty a pobyt. I přesto, že úroveň lékařského ošetření není špatná, horší stav zdravotnických a nemocničních zařízení a nedostatek léků je znát. Ve všech soukromých zdravotnických zařízeních je nutné platit předem.
Na policii se dovoláte přes linku 166, dopravní policie (KAT) má telefonní číslo 165. První pomoc (barza pomošt) je na čísle 150, hasiči mají 160. Volací kód z Prahy do Sofie je 003592, zpátky do Prahy se dovoláte přes kód 004202.

Peníze
Eura či americké dolary je vhodné vzít s sebou.

Bulharská leva (BGL), která je v přepočtu asi 16 korun, není volně směnitelná a v Česku se shání jen obtížně. V Bulharsku lze vyměnit i české koruny, kurs je ale často nevýhodný. Jedno leva je 100 stotinek.
Směnit dolary nebo eura je možné v každé směnárně na hraničních přechodech, ve městech, v letoviscích, někdy i na vesnicích. Pokud je celková hodnota dovážených valut vyšší než 5000 leva, existuje povinnost tyto valuty deklarovat na hraničním přechodu při vstupu do země.
I když jsou bankomaty jen ve větších městech, vůbec se nedoporučuje měnit peníze přímo na ulici. Úplně ignorujte podvodníky nabízející pouliční směnu valut s výhodným kursem. Oslovují české turisty často česky, podávají ruku a mají připravené historky o svém vztahu k Čechám. Po projevení sebemenšího zájmu bývají neodbytní.
Leva je fixována na euro v poměru jedno euro za 1,95 leva. Některé směnárny se však pokoušejí nabízet jinou hodnotu. Směnárny mají otevřeno každý den, včetně víkendu, zpravidla od deseti ráno do deseti večer. Banky otvírají ve všední dny v devět hodin dopoledne a zavírají ve čtyři odpoledne.

Nakupování a služby
Smlouvej a ušetříš, takové by mohlo být heslo pro nakupování.

Ceny jsou zhruba o deset procent nižší než v ČR. V turisticky atraktivních místech a v hotelech ale zaplatíte za zboží i služby více.
Hlavní mezinárodní platební karty (např. VISA, American Express) jsou přijímány ve velkých hotelech, půjčovnách automobilů, některých restauracích a obchodech. Platba kartou může být někde problematická, a proto je lepší využít bankomat nebo si s sebou vzít dostatek hotovosti.
Labužníci si z Bulharska vozí místní vyhlášená vína. Především červené je znalci hodnoceno velmi vysoko. Návštěvníci si z cest tradičně dovážejí také koňak nebo rakiji.
Oblíbená je bulharská keramika - zapékací misky, účelové i ozdobné talíře, kávové šálky a další předměty zejména z hnědé keramiky, která vévodí prodejním stánkům. Dále výšivky, dřevořezby, tradičních koření nebo třeba umělecké předměty ze stříbra a kvalitní kůže. Velmi žádaný je jedinečný parfém z růžového oleje, pocházející z Růžového údolí u města Kazanlak. Silně koncentrované parfémy jsou obvykle uloženy v malé lahvičce uvnitř dřevěné dózičky. Levně tady lze nakoupit například i CD.

Jazyk a komunikace
Světové jazyky obyčejní Bulhaři běžně neovládají.

V rekreačních hotelových zařízeních se lze domluvit anglicky, německy a rusky, někdy dokonce česky.
Silniční značky na mezinárodních komunikacích stejně jako na letištích a v jiných turistických místech, jsou v latinském písmu.

Média
Deník Dnevnik a týdeník Kapital jsou listy zaměřené přímo na podnikatele.
Přinášejí aktuální informace ze světa byznysu a politiky. Nejčtenějším bulharským deníkem je Dneven Trud, který je pokračovatelem odborářského listu Trud (Práce). Prvním nezávislým periodikem z počátku 90. let je 24 časa. Dalšími bulharskými deníky jsou například Standart, Monitor nebo Sega.
K nejposlouchanějším celoplošným rádiím v Bulharsku patří Darik Radio, které je výrazně zaměřené na politiku a publicistiku. Dále Expres a Bulharský národní rozhlas (BNR).
V televizi je možné sledovat buď státní televizi BNT (Balgarska nacionalna televizija), která má dva programy - vnitrostátní Kanal 1 a vysílání pro Bulhary v zahraničí TV Bulgaria, nebo jednu ze čtyř soukromých televizních stanic. Zajímavostí je, že jednu z bulharských privátních TV stanic vlastní mediální magnát Rupert Murdoch a jeho korporace News Corporations (bTV), další patří řecké mediální skupině Antenna (Nova televizija) a v televizi Sedem dni je zastoupen ruský kapitál. Stanici Msat vlastní holding TIM z Varny.
Na kabelové televizi je možno najít několik desítek programů.

Letoviska
V Bulharsku je asi sedmnáct známých letovisek.
Například Albena, Balčik, Nesebr, Primorsko nebo Slunečné Pobřeží a Zlaté Písky. Mezi českými turisty je oblíbené Primorsko. Podmínky pro turistiku tam jsou ideální - příjemné klima, dvě dlouhé písečné pláže, krásná okolní příroda. Na plážích je možno půjčit si za poplatek slunečníky a lehátka. Půjčovny skútrů nebo vodních kol jsou rovněž téměř na každé pláži.

Nejznámější památky
Za návštěvu stojí rozhodně hlavní město Sofia s horou Vitoša, na které se v zimě lyžuje.
Dále druhé největší město Bulharska Plovdiv nebo Velike Tarnovo, což bylo hlavní město 2. bulharské říše ve 12. - 14. století. Krásná je také Varna či městečka Sozopol a Neseber, která jsou zapsána na seznamu UNESCO.
Milovníci turistiky by si neměli nechat ujít pohoří Rila, Pirin a Rodopy. Zejména Rilské pohoří je ideální pro delší túru směrem k Rilskému klášteru, který byl založen v roce 927 a sloužil jako útočiště poustevníkům. Roku 1335 byl přestěhován o tři kilometry dále na své současné místo.

Lidé a země
Mezi necelými osmi milióny obyvatel Bulharska je 85,6 procenta Bulharů
.
Většina z nich je pravoslavného vyznání (67 procent), následují muslimové, protestanti a římští katolíci. Islám zde vyznávají hlavně příslušníci turecké menšiny, ale také část etnických Bulharů, kterým se říká Pomaci. Nejvíc Pomaků žije ve východní části pohoří Rodopy. Bez vyznání je v Bulharsku celých 17 procent obyvatel.
Bulharská republika hraničí se Srbskem a Černou Horou, Makedonií, Rumunskem, Tureckem a Řeckem. Její východní hranici tvoří v délce 378 km Černé moře.
Administrativní členění země se v minulosti hodně měnilo. Dnes je Bulharsko rozdělené na 28 krajů. Nejvyšším představitelem každého z krajů je guvernér jmenovaný vládou. Úředním jazykem je bulharština, písmo je kyrilské. Hlavní město Sofia má zhruba stejně obyvatel jako Praha.

Bezpečnostní situace
Drobní kapsáři nejsou výjimeční. Krade se i v hotelích nebo přímo na ulici.

Nejčastěji v Sofii a na plážích Černého moře.
Bezpečnostní situace se ale zlepšuje a s vyhlášenou korupcí na hranicích se setkáte stále méně. Stačí jen nereagovat na otázky celníků, zda kouříte či pijete alkohol.
Noční cestování se příliš nedoporučuje. Odvážlivců, kteří přijíždějí vlastním autem, není mnoho. Většinu odrazuje fakt, že pokud by jim vůz v Bulharsku ukradli, zaplatí za něj navíc clo a DPH, jakoby ho dovezli na prodej.


Užitečné adresy a kontakty
Velvyslanectví Bulharské republiky v ČR

Krakovská 6,
110 00 Praha 1
tel: 222 211 258, 222 211 260
fax: 222 211 728
e-mail: bulvelv@mbox.vol.cz
Ekonomické a obchodní oddělení
tel: 222 211 910, 222 211 911
fax: 222 211 911
e-mail: diliana.georgieva@quick.cz
Konzulární oddělení
tel: 222 210 230
Velvyslanectví České republiky v Bulharsku
Janko Sakazov Nr. 9
vchod Panayot Volov
Sofia 1000
tel: 003592/9461110, 9461413
fax: 003592/9461800
e-mail: sofia@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sofia
Honorární konzulát České republiky v Bulharsku
Cani Ginčev 24
Varna 9002
tel: 00359/52641775, v případě nouze v nočních hodinách: 00359/52500626
fax: 00359/52641774
e-mail: Varna@honorary.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sofia

České centrum v Bulharsku
ul. G. S. Rakovski 100
Sofia 1000
tel: 003592/9813910, 9813826
fax: 003592/9813911
e-mail: ccsofia@czech.cz
web: www.czechcentres.cz/sofia



Užitečné webové adresy
Všeobecné národní vyhledávací servery
www.info.bg
www.online.bg
Turistika
www.bulgariatravel.org
www.bulgaria.com
www.discoverbulgaria.com
www.travel-bulgaria.com


Sdružení, krajanské spolky a kluby
Sdružení pro Bulharsko
Hlavním cílem Sdružení pro Bulharsko se sídlem v Brně je podpora česko-bulharských vztahů, osvěta o všem bulharském a kulturní činnost. Nejznámější a největší akcí je pořádání mezinárodní soutěže O nejlepší fotografie z Bulharska. Spolupracuje s bulharskými a menšinovými organizacemi. Sdružení poskytuje informace prostřednictvím internetu na adrese www.bgr.cz.

ČESKOSLOVENSKÝ KLUB T. G. MASARYKA V BULHARSKU
ul. Krakra 15
1504 Sofia
Tel.: +3592/944 1383, 944 3169
SPOLEČNOST BULHARSKO-ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO PŘÁTELSTVÍ
ul. Krakra 15
1504 Sofia
Tel.: + 3592/65 89 97
BOHEMIA KLUB
Car Osvoboditel 15
1504 Sofia
Tel.: +3592/93 08 373
e-mail: margo@slav.uni-sofia.bg