Daniel Gros, Stefano Micossi: Kde je Evropa v rozpočtu EU

Kde je Evropa v rozpočtu EU

Většina nezávislých pozorovatelů se shoduje, že rozpočet Evropské unie už neodráží její hlavní úkoly a politické cíle. Dotace do zemědělství, slábnoucího sektoru, spotřebují přes 40 procent výdajů, přičemž jen málo se vyčlení na budoucnost (výzkum a vývoj) či do oblastí, jako je například vnitřní a vnější bezpečnost.

"Naše" peníze

Drtivou většinu příjmů EU tvoří příspěvky z národních rozpočtů. Vlády tyto příjmy považují za "svoje peníze" a srovnávají je se "svými příjmy". Jednání o rozpočtu EU se tedy odehrávají pouze v rámci propočtů, kolik budou muset zaplatit národní pokladny a kolik získají domácí zemědělci a regiony. Evropští občané nemají jasno, jaké jsou celkové náklady unie, a mají zájem jen na zachování transferů.
Narůstající odtrženost rozpočtu od cílů EU zachovávají rozhodovací postupy, jež zmocňují Evropskou radu, která zastupuje vlády členských států. Tento orgán musí schválit všechna důležitá rozhodnutí v souladu s pravidlem jednomyslnosti, přičemž Evropskému parlamentu a Evropské komisi je určena jen podružná role.
Již probíhající jednání ohledně víceletého fiskálního rámce pro období 2007 - 2013 se tím nezabývají, protože dlouhodobé zájmy EU na jednacím stole nejsou.
Ani jeden z návrhů nedává smysl. Komise navrhuje zvýšení vyčleněných rozpočtových prostředků na 1,24 procenta úhrnného hrubého národního důchodu Evropské unie. Bez škrtů v zemědělských výdajích by se tak neudržitelně zvýšily národní příspěvky čistých plátců, přičemž společným politikám by to přineslo jen nevalnou přidanou hodnotu.
Záměrem rostoucího počtu členských států je omezit závazek k vyčleňování prostředků na jedno procento HDP. To by jednoznačně přesunulo transformační břemeno na strukturální fondy, což by s jistotou věštilo líté spory mezi dřívějšími příjemci a nově příchozími.

Smysluplný rozpočet

Jaký rozpočet by dával smysl? Zásadním pokřivujícím prvkem jsou zemědělské výdaje, a proto je třeba se zbavit cenové podpory i dotací. Dávky pro farmáře by se měly přesunout do národních rozpočtů.
Podstatné zdroje musí být nadále vyhrazeny na podporu konvergence příjmů v chudších členských zemích. Podpora by však měla být časově omezená a měla by se postupně snižovat, až v jednotlivých zemích poroste životní úroveň. Oprávněnost nároku na pomoc by se měla zakládat na objektivních a transparentních kritériích relativního hospodářského a sociálního rozvoje.
Posílit by se měla úloha EU v péči o zvyšování produktivity, hospodářský růst a zaměstnanost. Celá čtvrtina výdajů z rozpočtu by měla být věnována lidskému kapitálu a výzkumu. Výdaje na výzkum by se měly zefektivnit tím, že se zruší byrokratická správa ze strany Komise a Rady a národní výzkumné fondy se otevřou celoevropské konkurenci.
Významné zdroje bude unie potřebovat k tomu, aby dokázala plně hrát svou úlohu ve světě a zajišťovala řádnou bezpečnost uvnitř svých hranic i mimo ně.
Zdá se, že celkově by to nevyžadovalo zásadní navýšení zdrojů, jež má unie k dispozici: procento úhrnného HDP by k plnění těchto úkolů stačilo.
Na příjmové straně by reforma měla přerušit veškeré vazby mezi národními pokladnami a rozpočtem EU, aby se tak cena Evropy stala přímo viditelnou pro občany unie. Národní daňové soustavy by Evropě měly "věnovat" příjmy z jedné konkrétní daně. Kvůli efektivitě a spravedlnosti je nezbytné, aby daň byla uvalena na širokém základě, harmonizována na úrovni EU a nastavena na rozumnou výši.
Nejlepším a nejschůdnějším řešením je mírné zvýšení stávající DPH. Paušální sazba kolem dvou procent v celé unii by pokryla veškeré finanční potřeby. Příjmové doklady za všechny nákupy podléhající DPH by uváděly částku odváděnou EU, takže občané by si uvědomovali svůj příspěvek, který by se automaticky převáděl na účty unie.
Bude ovšem zapotřebí nových rozhodovacích postupů, které zajistí, že nebudou dominovat národní zájmy, nýbrž zájmy celé EU. Rozhodovat o víceletém rámci i ročních rozpočtech by se mělo většinovým hlasováním v Radě a v Evropském parlamentu, a to na základě formálního návrhu Komise. Rozhodování o úhrnném stropu prostředků by zůstalo Radě ministrů a členským státům. To si vyžádá změnu Ústavní smlouvy EU, jakmile nabude účinnosti.

Evropské volby. A finance

Navíc by bylo užitečné rozpočtové rozhodování synchronizovat s volebními obdobími parlamentu. Rozpočet EU by se měl stát hlavním tématem volebních kampaní do Evropského parlamentu, což by posílilo zájem voličů.
Změnit ústavní smlouvu nebude možné před rokem 2009. Lecčeho by ale bylo možné dosáhnout teď, vyšle-li Evropský parlament politický signál v probíhajících jednáních. Měl by radě sdělit, že přijme nižší strop celkové útraty, ale že bude chtít větší možnost vyjadřovat se ke skladbě výdajů.
Přijetím stropu celkových výdajů by si Evropský parlament získal důvěru vlád a voličů. Na oplátku bude mít právo prosazovat svou úlohu při rozhodování o tom, které veřejné statky by se měly financovat z rozpočtu Evropské unie.
Daniel Gros je ředitelem Centra pro studium evropské politiky (CEPS) a Stefano Micossi je generálním ředitelem asociace Assonime a členem představenstva CEPS.
(c) Project Syndicate 2005. www.project-syndicate.org

"Rozpočet EU by se měl stát hlavním tématem volebních kampaní do Evropského parlamentu, což by posílilo zájem voličů."