Invalidů je víc než nezaměstnaných

Rok od roku jsou Češi zdravější, ale přesto jich stále více končí v invalidní penzi. Ještě před šesti lety uznaly úřady za postižené s nárokem na takový důchod 43 tisíc lidí, loni už 61 tisíc. Tedy téměř o polovinu více.
Invalidů je nyní víc než nezaměstnaných. Plnou nebo částečnou rentu pro postižené pobíralo loni 563 tisíc.

Málo práce pro invalidy
Renomované studie ukazují, že právě invalidní penze jsou vedle nemocenské a sociálních dávek dalším slabým místem, kudy lidé unikají do sociální sítě. Když se bojí, že ztratí místo, nebo když neseženou práci podle svých představ. Invalidní důchod zaručuje zhruba dvakrát vyšší životní úroveň než sociální dávky.
"Počet žádostí o přiznání invalidního důchodu roste se zvyšující se nezaměstnaností," říká Dušan Barubuš, jenž má v České správě sociálního zabezpečení na starosti posudkové lékaře, kteří invalidní penze přiznávají. "Úsilí lidí získat důchod spíš ze sociálních a ekonomických než ze zdravotních důvodů se zvyšuje," dodává.
Není to česká zvláštnost. "Postižených přibývá ve všech vyspělých zemích. Nikde se zatím nepodařilo reformovat sociální politiku tak, aby co nejvíce invalidů našlo práci, která odpovídá jejich postižení, a nezůstalo závislých na penzi," říká Christopher Prinz z odboru sociální politiky pařížské centrály OECD, autor studie o invalidních důchodech. V Česku je však lidí, které úřady považují za postižené, více, než kolik činí evropský průměr. Nejvíc invalidů žije v Nizozemsku a Švédsku.
Všude však platí: čím vyšší nezaměstnanost, tím více lidí odkázaných na invalidní penzi. Například v Ústí nad Labem je podle OECD v poměru k počtu obyvatel téměř dvakrát více invalidů než v Praze. "Postižených přibývá mezi lidmi nad padesát. Ti, kteří ještě nemají nárok na starobní důchod, se často "uklízejí" mezi invalidy. To je problém řady zemí," říká Prinz.
To má významný dopad na veřejné finance. Téměř třetina z pojistných odvodů na důchody míří právě na penze postižených. Loni na ně stát dal 43 miliard korun. Člověk s průměrným platem 18 tisíc každý měsíc - spolu se zaměstnavatelem - přispěje na invalidní penze 1440 korunami.

Penze a nezájem
S řešením invalidních důchodů tak musí počítat i reforma penzí. "Společnost musí hlavně změnit pohled na postižené. Handicap by neměl automaticky přinášet nárok na penzi. Každého, kdo pracovat může, je k tomu potřeba motivovat. Na důchod by měl být odkázán jen ten, kdo skutečně nic dělat nemůže," říká Prinz.
Jan Pfeiffer z rehabilitační kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice upozorňuje, že stát dělá opak: přestane se o člověka zajímat, když lékař stanoví míru neschopnosti pracovat a úředníci mu vypočtou důchod. Lékaři by podle něho měli především určit, co ještě je zdravotně postižený schopen dělat. Ve spolupráci se samosprávou a pracovním úřadem by pak měli najít vhodné zaměstnání.
Právě počty invalidů velmi ovlivňují výšku nezaměstnanosti. Nizozemsko má tradičně málo lidí bez práce proto, že mnohé z nich řadí mezi postižené. Mezi ženami od dvaceti do pětatřiceti let je tak třikrát více zdravotně handicapovaných než jinde v Evropě. "Proč mají právě mladé Nizozemky tak chatrné zdraví? Země má velmi velkorysé dávky pro zdravotně postižené," upozorňuje Prinz.
Lidé unikají do invalidní penze, str. 3 Komentář, str. 10