Špatní Rolling Stones v dobrém obalu

Špatní Rolling Stones v dobrém obalu

/Od našeho spolupracovníka/

Píše se rok 2222 a zřejmě služebně nejstarší fungující rocková kapela, The Rolling Stones, právě vydává své osmisté třicáté druhé album a vyráží na bůhvíkolikáté turné. Naklonovaní hudebníci skáčou po jevišti a stejně naklonované publikum jásá a kupuje album po miliónech. Přestože kapela rok předtím ohlásila, že už tentokrát skutečně končí, všichni vědí, že The Rolling Stones jsou věční...
Takové představy vyvolává novinka The Rolling Stones nazvaná Bigger Bang. Bylo vůbec třeba, aby deska vyšla? Nestačilo by pustit si tu minulou nebo předminulou, případně nějaký výběr?
Album totiž nepřináší vůbec nic nového. Ne že bychom to od Stones zrovna čekali, období inovací mají již desítky let za sebou a teď už jen více či méně šikovně recyklují vše, co je na trhu. A samozřejmě především sami sebe, protože jednak jsou sami ověřená kvalita, a pak právě to navyklí posluchači chtějí. Proč tedy přicházet s něčím novým - pomineme-li samozřejmě myšlenku, že za onou setrvačností není kalkul, ale zcela normální vyschlost inspiračních pramínků.
Bigger Bang je vykalkulovaným, naprosto tuctovým produktem, který se ovšem bude nejspíš dobře prodávat. Jaké tedy to album je?
Můžeme se dočíst, že je uvolněné, že se dobře poslouchá... Jinými slovy, že neruší. Od The Rolling Stones ovšem posluchač žádá přece jen něco víc než pouze zaměnitelné pobavení na jedno použití.
Z celé desky je cítit, jak duo Jagger - Richards nedokáže přijít s neotřelým nápadem. "Krásně" je to slyšet hned v úvodní Rough Justice, připomínající starší stounovský katalog, platí to i pro pomalou Rain Fall Down nebo následující bluesovou Streets Of Love - například na albu Let It Bleed z roku 1969 to dělali Stones mnohokrát lépe.
Písničku She Saw Me Coming bychom zase mohli čekat od nějaké tancovačkové kapely, tak nenápaditá je. Možná je v tom ale záměr. Každopádně, jednotlivé písně znějí jako hrubé skici, které autor ještě dopracuje - to se však nestalo. Představou, zdali by tuhle kolekci písní firma vydala, kdyby ji přinesla nějaká neznámá kapela, ani nemá cenu se zdržovat. Nevydala.
Bigger Bang je album naprosto zbytečné. Co si jím chtěla kapela dokazovat? Že to ještě zvládne? Nebo jde čistě jenom o peníze?
Snad jediné, co lze na nejnovějším albu klasiků The Rolling Stones pochválit, je obal desky. To je však proklatě málo.
The Rolling Stones: Bigger Bang. EMI 2005.
Autor je vedoucím kulturní rubriky týdeníku Instinkt