Vstup
Ke vstupu do Polska postačí občanům České republiky už nejen platný cestovní pas, ale i občanský průkaz.

Pro dovoz a vývoz platí evropské předpisy. Výjimkou je vývoz uměleckých a antických děl, jakož i knih a předmětů vyrobených před 9. květnem 1945. Ty se smějí vyvést jenom s povolením památkového úřadu příslušného vojvodství, respektive národní knihovny ve Varšavě.

Cestování
Nejrychlejší a nejpohodlnější je využít letecké spojení.

Společnost ČSA (www.csa.cz) nabízí denně spojení do Varšavy a Krakova. Nejlevnější zpáteční letenka stojí 8842 korun s tím, že cestující musí v Polsku zůstat přes sobotu. Do Polska se dá letět i s jinými společnosti. Na internetové adrese www.orbix.cz lze najít veškerá spojení nabízená takovými společnostmi, jako je Lufthansa, Swiss Airlines či LOT.
Od letošního roku nabízejí spojení z Prahy do Varšavy i polské nízkonákladové aerolinie Centralwings (www.centralwings.com). Létá se čtyřikrát týdně, ceny letenek jsou od 995 korun. Je třeba pamatovat na včasnou rezervaci a připočítat k ceně letištní poplatky.
Počet leteckých spojení, čas a ceny letenek do Polska se mění. Dobré je informovat se na internetových stránkách aerolinií: www.csa.com, www.lot.com. Informace lze získat i na adresách letišť v Polsku: Gdaňsk: www.airport.gdansk.pl, Katovice: www.gtl.com.pl, Krakov: www.lotnisko-balice.pl, Poznaň: www.airport-poznan.com.pl, Varšava: www.lotnisko-chopina.pl, Vratislav: www.airport.wroclaw.pl.
Na těchto adresách je možné najít i celou řadu užitečných turistických informací, například o půjčovnách aut, hotelech či restauracích.
Výhodné je vlakové spojení, neboť z Prahy jezdí řada přímých denních i nočních vlaků. Do Varšavy a Katovic jsou to každý den jedno denní a dvě noční spojení. Do Krakova nebo do Vratislavi se dá cestovat každou noc. Cesta do Katovic však trvá kolem šest a půl hodiny, do Krakova se cestuje osm a do Varšavy až 12 hodin.
O dvě hodiny méně potřebuje na cestu autobus. Společnost Eurolines nabízí třikrát týdně spojení do Varšavy, přes Vratislav a Lodž (www.eurolines.cz). Autobusové spojení je alternativou pro ty, kteří chtějí ušetřit. Zpáteční jízdenka do Varšavy stojí 1640 korun.

Taxi a autopůjčovny
V Polsku platí to, co všude: Pozor na podvodnické taxikáře.

Kilometr taxíkem stojí 1,60 zlotého, jen o důležitých svátcích se cena zvyšuje.
Nejlépe je používat taxislužby, telefonní čísla vám zjistí v hotelech nebo v restauracích či na telefonní informaci: 913. Na letištích a v centrech velkých měst jsou k dispozici autopůjčovny, a to jak mezinárodních společností, tak i drobných provozovatelů.
Adresy největších autopůjčoven: www.autoatelier.pl, www.avis.pl, www.europcar.com.pl, www.paylesscarrental.pl, www.hertz.com.pl, www.nationalcar.com.pl, www.sixt.pl.

Telefon
Telefonní síť se v Polsku modernizuje, což znamená, že se můžou změnit telefonní čísla a předvolby.
Změnilo-li se číslo, je nejlépe se obrátit na informační službu: 913 pro informace o místní síti, 912 pro meziměstské spojení. Na volání z veřejných telefonních budek je potřeba telefonní karty, které lze obdržet s 25, 50 nebo 100 jednotkami. Karty se prodávají na poštách, čerpacích stanicích, v hotelech nebo trafikách. Momentálně existují dva druhy telefonních karet, a to buď s magnetickým proužkem, nebo čipem, které se dají používat jen v příslušných telefonech. Mobilní telefony českého operátora se dají v Polsku bezproblémově používat.

Nouzové volání
Telefonní čísla pro případ nouze jsou bezplatná: policie 997, hasiči: 998, záchranná služba 999, havarijní služba: 981.



Otevírací doba
Úřady a firmy mají obvykle otevřeno od 8.00, respektive od 9.00 do 16.00, nebo dokonce 17.00. Banky otevírají brzy v 8.00 až 8.15 a brzy zavírají, většinou už ve 14 hodin.

Pošty mívají v neděli zavřeno, od pondělí do pátku mají otevřeno od 08.00 do 19.00 nebo 20.00, v sobotu jenom do 16.00. Obchody mají odlišné otevírací doby. Menší prodejny zavírají obvykle v 19.00, hypermarkety mívají otevřeno do 22.00 nebo nonstop.

Ubytování
V Polsku existuje široké spektrum ubytovacích zařízení, kterých je přibližně jeden a půlmiliónu.

Jsou tu dělnické ubytovny přes útulné penzióny až po luxusní hotely. Ceny levných ubytoven jsou od 70 až 80 zlotých, ve vyšších luxusních kategoriích se ceny pohybují kolem 350 zlotých.
V každém větším městě se už prosadily mezinárodní hotelové řetězce. V mnoha z nich se dá zajistit ubytování i za cenu kolem 180 zlotých. Kromě moderních hotelech jsou v řadě měst k dispozici i menší hotely ve starobylých, historických budovách.

Jídlo a pití
Polská kuchyně je chutná. Hlavní složkou v rukou polských kuchařů jsou brambory, které se zde konzumují ve velkém.
Poláci si nedovedou představit pokrm bez této zeleniny. Z brambor zhotovují nejrůznější placky, knedlíky, které plní například masem, ale i zelím či houbami. K polským pokrmům patří zelí, kapusta, mrkev a červená řepa, která se polsky nazývá buraki. Starší generace v Čechách si vzpomene, že u nás se jí říkávalo burina.
Vliv východní kuchyně se projevuje v přípravě nejrůznějších pirohů, které jsou buď slané, plněné masem nebo rýží s houbami či zelím, či sladké, které mohou mít náplň dokonce i z višní či borůvek.
Poláci mají rozmanitou kuchyni, ale s charakteristickými ingrediencemi - mimo jiné s koprem, majoránkou, kmínem a různými druhy hub ve sladkokyselém nálevu, které se přidávají do polévek. Důležité jsou v polské kuchyni polévky, bývají velmi syté. Typické jsou omáčky a dušené maso.
Základním masem polského jídelníčku je vepřové, ostatně výroba a export šunky a nejrůznějších salámů jsou zdrojem příjmů. V Polsku se vyrábí více než 90 druhů salámů a jméno keilbasa se dostalo i do americké angličtiny, kde si pod tímto názvem každý představí kvalitnější klobásu.
Národním jídlem Polska je bigos, který se skládá z kyselého a čerstvého zelí, cibule a různých zbytků masa. Na něm si Poláci pochutnávali již hodně dávno. Byl to univerzální pokrm podávaný v každém polském domě, ať selském či šlechtickém. Také bigos musí mít hodně masa, skoro víc než zelí. Kuchaři však stanovují vzájemný poměr jednotlivých složek, ale výběr dalších přídavných surovin a koření po svém.
V Polsku jsou velmi oblíbené ryby. Jak by ne, možnost rybaření v řekách, jezerech, ale i Baltském moři přináší po staletí na polský stůl mnohem více ryb, než je zvykem například u nás. Mezi nejběžnější ryby patří pstruh, losos a slaneček v nekonečných úpravách. Hodně se konzumuje kapr, například ve sladkokyselé omáčce. Mezi klasická jídla patří przekaski, což je něco jako štika v aspiku. Obzvláště populární jsou sledi. Typicky polským nápojem je miod pitny, neboli medovina a vodka. K nejznámějším polským nápojům se kromě zubrowky, v níž je tráva z Bělověžského pralesa, počítá také tarniowka, sliwowica a pieprzowka. Mezi nejznámější patří polská piva Zywiec a Okocim.

Tisk
V Polsku se vydává 5400 různých titulů - deníky, týdeníky, měsíčníky a odborné publikace. Polské noviny zatím ale nemají večerní nebo nedělní vydání.

Jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších polských deníků je Rzeczpospolita (www.rzeczpospolita.cz). Obsahuje různé přílohy o ekonomice a právu. Průměrný náklad je 260 000. Až 600 000 exemplářů má největší polský deník, Gazeta Wyborcza (www.gazeta.pl), jehož šéfredaktorem je známý polský disident Adam Michnik. List má 21 různých regionálních příloh a každodenní celostátní tematickou přílohu. Méně náročný, ale skoro stejně populární je bulvární Super Express (www.superexpress.pl), s nákladem 450 000.
Kdo očekává solidní ekonomické zpravodajství, ať se obrátí na ekonomický deník Pulz Biznesu (www.pb.pl), který patří k povinné četbě polských podnikatelů. Další ekonomické noviny Parkiet (www.parkiet.pl) se věnuje Varšavské burze. Vychází od úterý do soboty a je mezi podnikateli oblíbený kvůli analýzám, komentářům a doporučením investic.
Oblíbené jsou i týdenní zpravodajské časopisy. Nejtradičnější z nich je Polityka (www.polityka.com.pl). Důležitý je i týdeník Wprost, v němž publikují nejvýznamnějších polští politici a ekonomové. V Polsku vychází i mutace renomovaného amerického týdeníku Newsweek (www.newsweek.pl). Anglicky mluvící mohou získat informace o Polsku v týdeníku The Warsaw Voice (www.warsawvoice.pl).
K nejdůležitějším měsíčníkům patří Businessman Magazine (www.businessman.com.pl), ceněný kvůli článkům o reklamním průmyslu. "Ekonomiku bez tajemství" slibuje čtenářům měsíčník Profit (www.profit.redakcja.pl), který si stanovil za cíl vysvětlit i ty nejkomplikovanější ekonomické souvislosti.

Náboženství
Poláci mají většinou hluboké katolické založení, většina Poláků se hlásí ke katolické víře.
Katolická církev se v Polsku skládá z 97 diecézí a 8900 obcí a má velký vliv na společenský, politický a kulturní život v zemi. V Polsku existuje 35 dalších církví a náboženských skupin, které mají kolem 900 000 členů. Největší z nich jsou polská ortodoxní církev a luteránská církev. Kromě toho žije v Polsku zhruba 10 000 židů.

Svátky
Poláci rádi slaví a zachovají staré zvyky a tradice, hlavně pak církevní svátky jako jsou Vánoce, Velikonoce, Boží tělo, Nanebevzetí Panny Marie aj. Státními svátky jsou Velikonoční pondělí a 1. května Den práce.
K důležitějším státním svátkům patří i Svátek nezávislosti 11. listopadu, výročí podepsání první polské Ústavy 3. května 1791 a výročí založení hnutí Solidarita 31. srpna. Poláci rádi oslavují i novější svátky, jako je Den matek (26. května.), Den babiček (21. ledna) nebo Den dětí (1. června). Populární jsou poutě na posvátná místa. U katolíků je cílem kultovní klášter na Jasné hoře (Jasna Góra) u Čenstochové, židé směřují k hrobu Tzaddika v Lezajsku, ortodoxní křesťané do místa Grabarka. Oblíbenou tradicí jsou 30. listopadu oslavy Dne svatého Ondřeje, které pro věřící Poláky představují poslední příležitost oslavovat před adventním půstem.


Základní informace
Oficiální název státu: Rzeczpospolita Polska
Rozloha: 312 683 km2
Počet obyvatel: 38 680 000
Hustota obyvatel: 124 na km2
Průměrný roční přírůstek: 1,1 na 1000 obyvatel
Národnostní složení: 97,4 % Poláci, 1,3 % Němci, 0,7 % Bělorusové, 0,6 % Ukrajinci
Náboženství: římskokatolické - 95 %, pravoslavní - 1,4 %, řečtí katolíci - 0,3 %
Úřední jazyk: polština
Administrativně-správní členění země: 16 vojvodství (krajů), 314 powiatů (okresů) a 64 měst na jejich úrovni, 2489 gmin (obcí)
Hlavní město: Varšava - 1,7 mil.
Další velká města: Lodž (782 tis.), Krakov (758), Vratislav (639), Poznaň (576), Gdaňsk (462), Štětín (415), Bydhošť (371), Lublin (358), Katovice (324)
Peněžní jednotka: 1 zlotý (PLN) = 100 grošů; (1 PLN = cca 7 CZK)

Důležité kontakty a adresy
Velvyslanectví České republiky v Polsku
Koszykowa 18
00-555, Warszawa
tel.: 0048-22-628 72 21-5
fax: 0048-22-629 80 45
warsaw@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/warsaw
Generální konzulát ČR v Katovicích
ul. Pawla Stalmacha 21
40-58, Katowice
tel.: 0048-32-609 99 52-3
fax: 0048-32-251 5567
Generální konzulát ve Vratislavi
ul. Wita Stwosza 1/2
50-148, Wroclaw
tel.: 0048-71-782 60 60
fax: 0048-71-782 60 66
wroclaw@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/wroclaw
Honorární konzulát v Poznani
Św. Marcin 80
61-809, Poznań
tel./fax: 0048-61-646 52 06
poznan@honorary.mzv.cz
Honorární konzulát ve Štětíně
Malopolska 43
70-515, Szczecin
tel.: 0048-91-434 26 74
91-434 27 26
fax: 0048-91-434 27 12
szczecin@honorary.mzv.cz
České centrum ve Varšavě
Al. Róz
00-556, Warszawa
tel.: 0048-22-629 72 71
0048-22-621 51 34
fax: 0048-22-628 33 20
0048-22-622 33 80
ccwarszawa@czech.cz
www.czechcentres.cz/warsawa
Polský institut v Praze
Malé nám. 1
vchod z Karlovy ulice 27
Tel.: 224 212 274, 224 229 856
Fax 224 223 010
email: pol.inst@ti.cz
www.polskyinstitut.cz
Polský institut v Praze nabízí v měsíčních programech promítání polských filmů i s českým tlumočením, koncerty, divadelní představení a besedy. V institutu je k dispozici knihovna s bohatou sbírkou polské literatury, slovníků a encyklopedií. V čítárně je možné si přečíst polské noviny a časopisy; půjčovna videokazet nabízí kolem 700 polských hraných a dokumentárních filmů včetně dětských. Polský institut pořádá kursy polského jazyka pro začátečníky i pokročilé.
Turismus
www.polandtour.org - oficiální stránky polské centrály pro turismus, v angličtině
www.poland-tourism.pl - stránky o Polsku určené pro zahraniční turisty (angl., po., něm., fr.)
www.polen-info.de - oficiální stránky polské centrály pro turismus, v němčině
www.poland.gov.pl - informace o ekonomice, kultuře a politice. Krátký souhrn historie Polska. Informace o hotelech a cestování
www.warsawpost.com - odkazy na další strany o Polsku, online-noviny v angličtině
www.culture.pl - stránky o polské kultuře
www.mapapolski.pl - podrobná mapa Polska
Kontakty na polské instituce
www.polamb.cz - stránky polského velvyslanectví v Praze
www.sejm.gov.pl - stránky parlamentu
www.senat.gov.pl - stránky senátu
www.prezydent.pl - stránky prezidenta
Města
www.warsawtour.pl - informační stránky hlavního města Varšavy (pol., angl.) www.zakopane.pl - informační stránky největšího horského střediska v Tatrách - Zakopaném (pl., angl., rus., fr., it., něm.) Š
www.krakow.pl - oficiální stránky města Krakov (pol., angl.)
www.wroclaw.pl - oficiální stránky města Wroclaw (pol., angl., něm.) Š www.trojmiasto.pl - Gdaňsk, Sopot, Gdynia
Ubytování
www.poland.com - informace o cestování, hotely, kultura.
www.hotelia.pl - online-rezervace hotelů po celém Polsku.
www.urlopwpolsce.pl - internetová databáze noclehů na území Polska
www.hostelling.com.pl - oficiální stránky asociace mládežnických ubytoven
Slovníky
www.translate.pl - adresa na polsko-anglický a anglicko-polský slovník
sjp.pwn.pl - slovník polského jazyka Š
www.slownik-online.pl - slovník cizích slov www.bibl.amwaaw.edu.pl/lpj/skroty.htm - slovník zkratek
Noviny a časopisy
www.gazeta.pl - stránky nejčtenějších celostátních novin Gazeta Wyborcza www.rzeczpospolita.pl - Rzeczpospolita www.se.com.pl - Super Ekspress www.trybuna.com.pl - Trybuna www.zycie.wp.pl - Zycie www.wprost.pl - Wprost www.tygodnik.com.pl - Tygodnik www.polityka.pl - Polityka
www.warsawdaily.com - online-deník - nejnovější informace o politice, ekonomice a společnosti v Polsku, angličtině
www.wochenblatt.de - týdeník německé menšiny v polském Slezsku. Aktuální politické a ekonomické informace o Polsku v němčině
www.pap.com.pl - adresa Polské tiskové agentury