Poslanci žádají rekordní "dotace"

Poslanci letos rozdělí na "dotacích" pro své regiony rekordních sedm miliard korun. Částka na poslanecké "malé domů" je téměř dvaapůlkrát vyšší než loni - před rokem politici rozhodovali o necelých třech miliardách.
Opakuje se to rok co rok. Rukama státu prochází bezmála bilión, každá třetí koruna z celé ekonomiky. A přesto se pozornost poslanců v den, jako byl včera, upne na pouhý zlomek. Bez ohledu na stranickou legitimaci se všichni soustředí na přímé "dárky" svým regionům.
Letošní výrazná odlišnost se jmenuje volby. Proto ten sedmimiliardový rekord.
Sněmovnou při druhém čtení návrhu státního rozpočtu tak včera zněly stovky návrhů na opravy a stavby škol, hřišť, aquaparků, kostelů. O jejich osudu se definitivně rozhodne příští pátek.
Největší šanci na schválení svých návrhů mají přitom sněmovní matadoři, kteří je prosadí už v klíčovém rozpočtovém výboru.
Na 15 miliónů korun na rekonstrukci a přístavbu sportovních areálů se tak mohou téměř jistě těšit v Mírové pod Kozákovem. Tuto dotaci prosazuje šéf poslanců ČSSD Michal Kraus. Uspěl téměř vždy.
Dohledat konkrétní patrony jednotlivých dotací však není snadné. Poslanci se schovávají za společný pozměňovací návrh zmíněného rozpočtového výboru. Šance těch, kteří bojovali sólo pod vlastními jmény až včera, je výrazně nižší. Ovšem zákonodárci s nejlepšími kontakty prosazují své zájmy ještě dříve - přímo na Ministerstvu financí při sestavování návrhu. Letos je tak na poslanecké projekty ve vládním návrhu pamatováno 1,2 miliardy korun.

Prostor se zmenšuje
Manévrovací prostor poslanců je však silně omezený. "Zákonem diktované výdaje pohlcují čím dál větší část rozpočtu. Prostor pro zásahy v parlamentu se zmenšuje," upozorňuje ekonom Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Příští rok je předem určeno přibližně 700 miliard korun. Poslanci mohli ovlivnit "jenom" dalších 258 miliard.
V předvolebním duchu se tentokrát nese celý rozpočet na příští rok. Výdaje jako důchody, sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a nemocenská rostou nejrychleji za poslední čtyři roky. A to navzdory tomu, že ekonomika je v nejlepší kondici za posledních deset let, klesá nezaměstnanost a rostou platy. Lidí závislých na sociálních dávkách by tedy mělo ubývat. Jen dávky, které dávají obce hlavně dlouhodobě nezaměstnaným, kteří už ztratili nárok na podporu, vzrostou o pětinu na 16 miliard. Penze navýší vláda v průměru o 120 korun více, než jí diktuje zákon. Ministr financí Bohuslav Sobotka obhajuje rozpočet jako reformní. "Investujeme do vzdělání, vědy, dálnic. To podpoří růst."
Ekonomové však jeho názor nesdílejí. "Český rozpočet není rozpočet pro prosperitu a nebude dřív, než se udělají reformy penzí, zdravotnictví a sociálních dávek. Do té doby v něm nebude prostor pro skutečné investice pro prosperitu: školy, vědu či infrastrukturu," říká Thomas Laursen, hlavní ekonom Světové banky pro střední Evropu. Poměry českých veřejných financí zná velmi dobře, protože se v minulosti podílel na hodnoceních Česka v Mezinárodním měnovém fondu.
Kabinet příští rok utratí 958 miliard, příjmy, které získá z daní a pojistného, budou o 74 miliónů nižší. Kdyby se z rozpočtu neplatily "poslanecké prémie", mohl být schodek jen 67 miliard.

Žádná česká specialita
"Malé domů" však rozhodně nejsou českou specialitou.
"Tuto daň za demokracii platí většina vyspělých zemí. Velmi výraznou roli hrají například ve Spojených státech," říká ekonom Filip Palda z Ecole Nationale d'Administration Publique v Montrealu, který se zabývá veřejnými financemi.
Nedávný hurikán Katrina tak odhalil, že peníze, které byly určeny na hráze v New Orleansu, skončily jinde - na Aljašce. "Postavily se za ně mosty, které vedou odnikud nikam. Tamní kongresmani jen uměli lépe lobbovat," napsal týdeník The Economist.