Jiří Michal, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Zentiva:
Jedna šedivá hlava ve vedení stačí
Zisk roste o stamilióny korun, zájem o akcie firmy na burze neutuchá, k tomu razantní vstup na východoevropské trhy - česká farmaceutická jednička Zentiva i letos pokračuje v expanzi. Šéf firmy Jiří Michal se přitom kromě pocitu z úspěšné práce může těšit i z jejího příjemného finančního zhodnocení. V Zentivě drží 5,9 procenta akcií, což je při letošním předpokládaném zisku společnosti kolem 1,8 miliardy korun stále dobrá investice. Miliardářem se ale Michal nestal náhodou: v Zentivě (dlouhá léta nesla název Léčiva) pracuje letos už dvaatřicátým rokem, byl tahounem firmy při její privatizaci a spřádá plány na její rozvoj i do budoucna.
HN: Leckdy se říká, že pro manažera je dobré vždy tak po pěti letech změnit prostředí. Co vás drží ve firmě už přes tři desítky let?
Ředitelem tehdy státního podniku Léčiva jsem byl jmenován už v roce 1990. Ale dynamicky se mění samotná firma. Takže si nemohu stěžovat na to, že bych zapadl do šedé rutinní práce. Zvlášť ne v posledních letech. Předloni jsme dokončili koupi slovenské Slovakofarmy a představili spojenou firmu Zentiva. Loni jsme úspěšně vstoupili s akciemi na burzu. A letos se nám povedla akvizice rumunského Sicomedu, což je transakce celkově za pět miliard korun a tím jedna z největších českých investic v zahraničí.
HN: Cítíte při řízení firmy výhodu, že jste v ní začínal od píky?
Určitá kontinuita na vedoucím místě je snad dobrá. Ale ne že by mě těšilo, že jsem v managementu už pomalu nejstarší. Jedna šedivá hlava ve vedení stačí.
Progresívní firma potřebuje mezinárodní management
HN: Když jste z lokální firmy Léčiva vytvářeli Zentivu, která už je významným hráčem v celé střední a východní Evropě, jak jste při tom zasáhli právě do managementu?
Všimli jsme si, že firmy jako ta naše, tedy výrobci generických léků, se vždy vyznačují lokálním managementem. V Německu je vedení i těch největších firem německé, v Polsku polské. Ale my jsme pochopili, že jestli chceme regionálně růst, tak nemůžeme posuzovat další trhy lokálním pohledem. Co je dobré v Česku, nemusí fungovat všude. Proto jsme se rozhodli pozvat někoho, kdo má internacionální zkušenosti.
HN: Kdo je tedy dnes ve vedení Zentivy?
Zejména v obchodní oblasti máme například Švédy. Personální šéf je Angličan, šéf pro rozvoj byznysu Švýcar. Máme zde Rusy a Poláky, a Slováky ani nepočítáme. S rumunskou akvizicí předpokládáme, že přijdou ještě někteří kolegové z Bukurešti. Zároveň děláme to, co bych nazval možná trochu hloupým výrazem "rotace kádrů". Stěhujeme lidi a chceme, aby i čeští manažeři nabrali mezinárodní zkušenosti a s těmi se pak ve vedení uplatňovali.
HN: Nedělá to ve firmě ale trochu chaos?
Zpočátku to problém opravdu byl. Začali jsme zvát cizince do našeho podniku poměrně brzo a jeden chytrý pán mi řekl, že to bude mít několik vln. A že ta první vlna obyčejně není úspěšná. Byl to skutečně šok jak pro cizince, tak pro naše lidi. Ale v dalších vlnách už se to ustálilo, a tak je teď pracovním jazykem ve firmě angličtina a už nám to potíže nedělá.
HN: Máte čas a chuť zajít i mezi normální zaměstnance, dělníky - když teď berete zhruba devítimiliónový roční plat a jste spolumajitelem firmy?
Procházet všechny tři výrobní podniky nestačím - kromě Prahy máme továrnu ve slovenském Hlohovci a teď i v Rumunsku. Ale s mnoha zaměstnanci tady v Praze si samozřejmě tykám a fabriku si procházím často.
HN: Věříte své firmě natolik, že její akcie, na burze dobře obchodovatelné, budete držet?
Věříme hlavně budoucnosti firmy. Má ještě poměrně velký potenciál, a tak jsme pevně přesvědčeni, že akcie budou ještě stoupat.
HN: Přesto ale lidé z vedení čas od času akcie prodávají, i vy jste to letos na jaře udělal.
Je úplně přirozené, že když máte veškerý majetek v jedněch akciích, tak ho budete nějak diverzifikovat. Je normální, že vždycky v nějakém čase naprosto transparentním způsobem management část akcií pustí.
Nové zaměření společnosti musí odrážet i nový název
HN: Vadí vám, že se vaše majetkové poměry veřejně přetřásají?
Nemusí to být vždy příjemné, ale pro firmu na burze je to povinné a nijak se tomu nebráním.
HN: Mimochodem - k současnému boomu Zentivy přispívá i to, jak se ujala její značka. Podle průzkumu jde o název, který si lidé zapamatovali ze všech takových novinek na českém trhu nejrychleji. Kdo vymyslel název Zentiva - když předtím tu desítky let byl tradiční název firmy Léčiva?
Byla to kolektivní práce. Kladli jsme si několik zásadních podmínek: musí to být neutrální název, vyslovitelný v základních evropských jazycích a ani v těchto jazycích nesmí vyvolávat něco nepříjemného. Musí být krátký a sám název musí tvořit logo.
HN: Zentiva ale přece jen trochu připomíná i předchozí název Léčiva - byl to záměr?
Ani ne. Název Léčiva vznikl v roce 1958, kdy se obchod s potravinami jmenoval Potraviny, s cigaretami Tabák, s botami Obuv. Teď jsme chtěli zcela nové jméno. Léčiva byl název pro lokální firmu, my ale chceme růst do celého středo- a východoevropského regionu. A využili jsme ještě jednoho postřehu: Nejlepší je, když se firma jmenuje od A nebo Zet. Protože pořád ještě všechno srovnáváme alfabeticky, tak když se díváte na stav burzy, náš podnik nemusíte dlouho hledat.
HN: Sebelepší management, natož logo firmy samy o sobě ale zásadní úspěch nepřinesou. Co je podle vás podstatou vlastního růstu Zentivy?
Uvádíme takzvané generické léky - tedy levnější, ale účinné ekvivalenty léků originálních, když jim vyprší patentová ochrana - včas na vybrané trhy. To je pro nás střední a východní Evropa. Naši zákazníci jsou lékaři a lékárníci, čili zdravotničtí pracovníci v první linii. Pomáháme se tak starat o většinu obyvatelstva, která ani nepřekročí jiný práh ordinace než u praktického lékaře. A protože tato primární péče je stále ještě méně vyvinutá ve východní Evropě než v ostatních zemích, tak si myslíme, že dokonce přinášíme těm zdravotním systémům, kde působíme, zajímavou přidanou hodnotu. A to je vlastně filozofie naší expanze.
Všichni musí být oblečení, i když ne ve značkovém
HN: Neplyne ale do značné míry váš zisk prostě z toho, že jen nahrazujete levnější generické léky stále dražšími?
To si nemyslím. Zaprvé jsme byli kdysi napadáni, že udržujeme portfolio léků, které vlastně nepřináší žádný pokrok v léčbě. To už dnes neplatí, máme velmi moderní léky. Takže opravdu pomáháme rozšiřovat moderní léčbu tam, kam by se vzhledem k ceně originální přípravky vůbec nedostaly. Dávám příklad: Jen určitá část lidí může chodit oblečená ve značkových oděvech, ale oblečeni musí být všichni.
HN: Ale modernější generika jsou přece pořád dražší?
Ale taky účinnější. To znamená, že léčba je mnohem efektivnější, pacienta vrací do normálního života mnohem dříve.
HN: Generika jsou kopie originálních léků. A sám leckdy kritizujete výrobce originálů, že jejich údajně zcela nové přípravky ve skutečnosti žádný pokrok nepřinášejí. Takže jaký pokrok přinášejí vaše nová generika, když jsou to přece kopie originálů?
Nových originálních léků skutečně není tolik. A když se na nějakou takzvaně novou molekulu přijde, začnou se pak na jejím základě vyrábět přípravky, jež se od sebe liší účinností jen nepatrně. Například při léčbě vysoké hladiny cholesterolu se užívá řada takzvaných statinů. Každá firma vám bude vysvětlovat, proč ten její je nejlepší, jak se liší od jiných - a proč by tedy měl být tak drahý. Jenže my postupujeme tak, že si vybereme z celé nabídky ten skutečně nejúčinnější přípravek, a ten po vypršení patentové ochrany vyrábíme jako generikum.
HN: Kritici tvrdí, že česká léková politika vám jde "na ruku", totiž že vláda preferuje generika, a proto je i Ministerstvo zdravotnictví zvýhodňuje při určování, jaký podíl z ceny těchto léků bude hrazen z pojištění.
Jasně jsme už řekli, že výhody necítíme a jsme pro naprosto průhledné určování úhrad.
HN: Jenže příslušnou lékovou vyhlášku vždy podepisuje šéf resortu. A za ministryně Milady Emmerové vešlo ve známost, že máte ve firmě na vysokém postu jejího syna. A když Emmerovou vystřídal David Rath, nastoupila od prosince na ředitelskou funkci do Zentivy jeho přítelkyně Renata Horká. Stojí tak úspěšné firmě jako Zentiva za to, aby dávala příčinu k dohadům, proč tyto lidi zaměstnává?
Jsme jednička na trhu, a každý proto na nás hledá i chyby. Česko je malá země, každý se tu téměř zná s každým, ani v našem oboru není odborníků nazbyt. Já si vážím toho, že se k nám hlásí dobří profesionálové.
HN: Kolik lidí se k vám hlásilo třeba letos?
Měli jsme celkem deset tisíc žádostí, a vzali jsme jenomsto padesát lidí.
HN: Kolik lidí má Zentiva celkem?
Celá firma asi čtyři a půl tisíce. Vyrábíme už ročně přes čtyři sta miliónů balení léků - to už je o sto miliónů víc, než spotřebuje celá Česká republika.
