Podnikatel Tomáš Pitr je nyní na dovolené v Rakousku. Svůj odjezd na lyžování prý nijak netajil.
"Učím teď na sjezdovce dítě lyžovat, je tu perfektní počasí, dvacet stupňů pod nulou. A do toho přijde zpráva, že na mě naprosto nesmyslně vydali zatykač," rozhořčuje se kontroverzní podnikatel.
"Mám se vrátit do Česka a hned na hranicích se nechat zavřít? To by si asi každý na mém místě rozmyslel," dodává podnikatel, který před měsícem dostal od soudu trest osm a půl let vězení.
HN: Čekal jste, že si vás policie bude po rozsudku takto hlídat?
Dokud neproběhne odvolání, neměl by mě nikdo omezovat.
Ale policie v Česku zřejmě může všechno. Měl jsem tušení, že na mě chystá se zatykačem nějaký podraz.
HN: Příkaz k zatčení byl vydán v pátek 23. prosince. Kdy jste na dovolenou odjel?
Zrovna v ten den. Ale s ničím jsem se netajil. Tři měsíce dopředu všichni kolem mě věděli, určitě i policie, kdy a kam pojedu. Mám zájezd přes cestovní kancelář.
Kdyby mi policie řekla, že musím zůstat v Česku, tak pojedu lyžovat třeba do Krkonoš - i když trochu naštvaný, protože Rakousko je lepší.
HN: Kdy se tedy vrátíte?
Vracet jsem se měl 2. ledna. Teď to musím zvážit. Bude záležet na tom, jaké informace mi dají právníci o tom, co mě doma skutečně čeká. Je to přece paradox: kdyby se někdo chtěl vyhnout trestu, tak si policisté ohlídají jeho odjezd a při něm ho eventuálně zatknou. Ale mě chtějí zatknout, až když se budu vracet? Že bych snad mohl "uprchnout" ještě jednou?
HN: Police vám před odjezdem ani nenaznačila, že byste měl zůstat v Česku?
Ne. A najednou se dozvídám, že mě sháněli po všech známých a příbuzných, obtěžují i moji tchyni. Všude mi dělají ostudu. A to jsem vlastně ještě ani nepřevzal ten rozsudek od soudu, kde jsem dostal osm a půl roku. Navíc - celý proces se táhl jedenáct let. Kdybych skutečně chtěl utéct, tak jsem to mohl udělat už dávno.
HN: Nicméně právě po nedávném rozsudku se začaly objevovat dohady, zda opravdu nehodláte odjet třeba za svým dobrým známým Radovanem Krejčířem na Seychely. Letos už jste tam za ním přece byl...
To jsou všechno nesmysly. Mám známé nejen na Seychelách, ale taky v USA nebo v Kanadě. Kdybych chtěl utéct, už jsem to udělal.
HN: Jak si tedy vysvětlujete policejní postup a vydání zatykače?
Vždyť říkám, že to nechápu. Proč mi třeba předtím nevzali pas? Nebo mohli zablokovat hranice. Opakuji, že o mém odjezdu vědělo půl Prahy.
Taky nepochybuji o tom, že policii zajímají mé telefonní hovory, a já nic netajím. I podle toho, odkud jde signál mého mobilu, se dá přece můj pohyb vysledovat. Chování policie zkrátka nerozumím.
HN: Co hodláte dělat teď?
Dokončíme lyžování. A návrat musím promyslet. Zpátky samozřejmě chci, ale ta hrozba zatykače není normální.
Chtěl bych pochopitelně pořád věřit, že se nemám před policií a nezávislými soudy doma čeho obávat. Jenže pan premiér Paroubek mě před časem označil za nepřítele státu. Takže opravdu všechno nejdřív znova proberu, a až pak se rozhodnu.
"Učím teď na sjezdovce dítě lyžovat, je tu perfektní počasí, dvacet stupňů pod nulou. A do toho přijde zpráva, že na mě naprosto nesmyslně vydali zatykač," rozhořčuje se kontroverzní podnikatel.
"Mám se vrátit do Česka a hned na hranicích se nechat zavřít? To by si asi každý na mém místě rozmyslel," dodává podnikatel, který před měsícem dostal od soudu trest osm a půl let vězení.
HN: Čekal jste, že si vás policie bude po rozsudku takto hlídat?
Dokud neproběhne odvolání, neměl by mě nikdo omezovat.
Ale policie v Česku zřejmě může všechno. Měl jsem tušení, že na mě chystá se zatykačem nějaký podraz.
HN: Příkaz k zatčení byl vydán v pátek 23. prosince. Kdy jste na dovolenou odjel?
Zrovna v ten den. Ale s ničím jsem se netajil. Tři měsíce dopředu všichni kolem mě věděli, určitě i policie, kdy a kam pojedu. Mám zájezd přes cestovní kancelář.
Kdyby mi policie řekla, že musím zůstat v Česku, tak pojedu lyžovat třeba do Krkonoš - i když trochu naštvaný, protože Rakousko je lepší.
HN: Kdy se tedy vrátíte?
Vracet jsem se měl 2. ledna. Teď to musím zvážit. Bude záležet na tom, jaké informace mi dají právníci o tom, co mě doma skutečně čeká. Je to přece paradox: kdyby se někdo chtěl vyhnout trestu, tak si policisté ohlídají jeho odjezd a při něm ho eventuálně zatknou. Ale mě chtějí zatknout, až když se budu vracet? Že bych snad mohl "uprchnout" ještě jednou?
HN: Police vám před odjezdem ani nenaznačila, že byste měl zůstat v Česku?
Ne. A najednou se dozvídám, že mě sháněli po všech známých a příbuzných, obtěžují i moji tchyni. Všude mi dělají ostudu. A to jsem vlastně ještě ani nepřevzal ten rozsudek od soudu, kde jsem dostal osm a půl roku. Navíc - celý proces se táhl jedenáct let. Kdybych skutečně chtěl utéct, tak jsem to mohl udělat už dávno.
HN: Nicméně právě po nedávném rozsudku se začaly objevovat dohady, zda opravdu nehodláte odjet třeba za svým dobrým známým Radovanem Krejčířem na Seychely. Letos už jste tam za ním přece byl...
To jsou všechno nesmysly. Mám známé nejen na Seychelách, ale taky v USA nebo v Kanadě. Kdybych chtěl utéct, už jsem to udělal.
HN: Jak si tedy vysvětlujete policejní postup a vydání zatykače?
Vždyť říkám, že to nechápu. Proč mi třeba předtím nevzali pas? Nebo mohli zablokovat hranice. Opakuji, že o mém odjezdu vědělo půl Prahy.
Taky nepochybuji o tom, že policii zajímají mé telefonní hovory, a já nic netajím. I podle toho, odkud jde signál mého mobilu, se dá přece můj pohyb vysledovat. Chování policie zkrátka nerozumím.
HN: Co hodláte dělat teď?
Dokončíme lyžování. A návrat musím promyslet. Zpátky samozřejmě chci, ale ta hrozba zatykače není normální.
Chtěl bych pochopitelně pořád věřit, že se nemám před policií a nezávislými soudy doma čeho obávat. Jenže pan premiér Paroubek mě před časem označil za nepřítele státu. Takže opravdu všechno nejdřív znova proberu, a až pak se rozhodnu.
