NILS PETTER MOLVAER, NORSKÝ JAZZOVÝ TRUMPETISTA
Bohatou kariéru spjatou s některými velikány norského jazzu má za sebou trumpetista Nils Petter Molvaer, který dnes večer vystoupí v pražském Paláci Akropolis.
/Od našeho spolupracovníka/
Bohatou kariéru spjatou s některými velikány norského jazzu má za sebou trumpetista Nils Petter Molvaer, který dnes večer vystoupí v pražském Paláci Akropolis. Molvaer je spolu s Erikem Truffazem asi nejslavnějším představitelem jazzové fúze s elektronikou. Molvaerův debut Khmer sklízel nadšené ohlasy po celém světě. Po osmi letech nyní vydal Molvaer rovnocenné album Er. To je mnohem organičtější než předešlé nahrávky a dovoluje plně odhalit řadu odstínů, jež je Molvaer schopen stvořit.
HN: Norská scéna je považována za kolébku neuvěřitelných talentů. Dala by se u tvorby tamějších umělců vypozorovat společná charakteristika?
Ano, často je společným jmenovatelem jistá melancholie a potemnělost. Jazzoví muzikanti tu také nemají potřebu příliš předvádět své sólové umění. Zajímá je celková atmosféra a hudbu nechávají volně plynout. Nevím, proč je zdejší scéna tak bohatá, ale myslím si, že s tím souvisí tradice, kterou tu Jan Garbarek, Terje Rypdal, Jon Christensen a mnozí další vytvořili. Jinak jsem spíš rád, pokud jsou tyto věci nevysvětlitelné. Když se je snažíme vysvětlovat, zbavujeme je tím vlastně jejich kouzla.
HN: Považujete electro-jazz (nebo tzv. nu jazz) za jednotný styl?
Postupem času se z něho stala soběstačná scéna. Ale už v sedmdesátých a osmdesátých letech vznikaly podobné projekty od Herbieho Hancocka, Milese Daviese, Billa Laswella či Weather Report. Rozdíl je v tom, že většina dnešní produkce není tolik založena na afroamerickém jazzu. Mnohem víc se ozývají evropské, severoafrické a středoasijské vlivy. Je to jako experimentální kuchyně.
HN: Co vás vlastně oslovilo na moderní taneční hudbě?
O muzice přemýšlím jen jako o něčem, co se mi buď líbí, nebo ne. Musí ve mně něčím hnout. Při natáčení alba Khmer jsem neměl velké vize. Šlo mi o to, aby přesně odráželo můj vkus. Elektronika je pouze jeden z mnoha stylů, které se na něm otiskly. Vždy mě zajímaly kontrasty. Vytvářejí napětí, a to je v hudbě důležité. Chtěl jsem improvizovat s jakýmkoliv zvukem; s hlukem i s tichem.
HN: Mnoho vašich skladeb bylo remixováno. Sledujete, do jakého kontextu zasadí vaše nápady jiní?
Určitě. Když skládám, musím si vytyčit směr, kterým se bude písnička ubírat. Remixy mě dál inspirují v tom, co vše by se dalo dělat, pokud bych šel jiným směrem.
HN: Kolik necháváte prostoru při komponování svým spoluhráčům?
Spoluhráči jsou pro mě důležití a výsledek je vždy kompromisem. Více než na technické zdatnosti mi záleží právě na jejich kompozičním cítění a jak spolu vycházíme. Lidsky i hudebně. Jsem opravdu šťastný, že nám to zatím tolik funguje. Je to jako druhá rodina.
Autor je redaktorem www.letmo.net
(přečteno 394x)
DISKUSE
Článek neobsahuje komentáře.
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
Google
Linkuj.cz
Reddit
del.icio.us
Jagg.cz
Přidat.eu
furl
yahoo!
digg
vybrali.sme
