Akcie Unipetrolu, které ze svého třísetkorunového maxima dosaženého před rokem spadly více než o třetinu, už nejsou nadhodnocené. To je hlavní důvod, proč rakouská Erste Bank tuto středu doporučila titul ke koupi, zatímco předtím radila přesně opak.
Analytik Tamás Pletser nyní ve dvanáctiměsíčním výhledu vidí cílový kurs Unipetrolu, kde třiašedesát procent akcií drží polský koncern PKN Orlen, na 279 korunách.
Kurs Unipetrolu včera na pražské burze ztratil téměř 2,6 procenta a končil na 198 korunách. "Hodnota kolem dvou set korun zhruba odpovídá našemu dosavadnímu ocenění tohoto titulu," sdělil Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities.
Podle něj titul výhledově slibuje vysoké zisky. "Lze jich dosáhnout zejména na výkyvech, jimž tyto akcie čas od času podléhají," dodává Hlinomaz.
Analytici České spořitelny v červnové analýze zdejšího akciového trhu mj. napsali, že kursu akcií by mohla prospět také "zeštíhlovací kúra" předepsaná polským vlastníkem.

Problém s nízkými maržemi
Jiné instituce působící na kapitálovém trhu jsou opatrnější. Například brokerský dům Wood & Co koncem června snížil doporučení pro Unipetrol z předchozího "kupovat" na "držet". Cílovou cenu stanovil mnohem níže než Erste - na 220 korun.
"Původně jsme očekávali, že Unipetrol technicky přestaví své rafinérie tak, aby zpracovávaly jenom ruskou ropu. Barel je asi o pět dolarů levnější než západní surovina, což by umožnilo zvednout ziskové marže. Ale západní spoluvlastníci, partneři Unipetrolu v České rafinérské, s tím nesouhlasili, takže tento záměr, který má ekonomický smysl, nevyšel," vysvětlil Tibor Bokor z Wood & Co.
Tento brokerský dům akcie Unipetrolu nezatracuje, ale do portfolia raději doporučuje papíry jeho polské "matky" - společnosti PKN Orlen. V úvahu připadá také maďarský koncern MOL. Zmíněné obří společnosti se totiž v prvé řadě věnují zpracování ropy, zatímco ve výrobě Unipetrolu je mnohem vyšší podíl chemikálií. "Marže v chemickém byznysu jsou nyní na vrcholu a v příštích letech půjdou dolů. Proto je lepší investovat do firem, které se věnují hlavně výrobě paliv z ropy," tvrdí Bokor.
Velké středoevropské společnosti mají další výhodu. Stoupá-li cena ropy, působí to příznivě na kurs jejich akcií. "Tato přímá vazba ale mnohem méně platí pro Unipetrol, který ropu netěží, ale jenom zpracovává," upozorňuje Hlinomaz.
Výsledky Unipetrolu, a tedy i kurs akcií více než cena ropy přímo ovlivňují rafinérské marže. Ty ale dost kolísají a v posledních několika měsících se podle BH Securities u ropy Brent pohybují od dvou do sedmi procent a u ropy Ural od pěti do deseti procent.

Jak bude firma vypadat?
Posuzovat vyhlídky Unipetrolu, jediného zástupce petrochemického průmyslu na pražské burze, je nyní složité. Holding prochází hlubokou restrukturalizací.
"Hlavním problémem Unipetrolu je, že téměř všechny jeho dceřiné firmy nejsou schopny promítnout vyšší ceny surovin do svých cen. Nedaří se jim tak udržet či zvýšit ziskové marže, a o to právě jde," míní Jan Procházka z brokerského domu Cyrrus.
Jako první přišly na řadu Kaučuk a Spolana. Jejich prodej polskému vlastníkovi umožní více se zaměřit na rafinaci ropy a následný maloobchodní odbyt pohonných hmot.
Budoucímu kursu akcií by prospělo, kdyby se tyto firmy ocitly v rukou "spřízněného" nebo alespoň "přátelsky nakloněného" subjektu. Podle Hlinomaze by to mohlo hrát roli ve výběru kupce pro Kaučuk, kde se hovoří o polských firmách Dwory a Ciech.
"S Kaučukem máme podobný sortiment i investiční záměry. Jsme vlastně dvojčata, která rozděluje hranice," řekl generální ředitel Dworů Dariusz Krawczyk.
Za úspěch lze podle expertních odhadů považovat, kdyby Unipetrol za Kaučuk utržil 4,5 až pět miliard korun. Pokud jde o Spolanu, jsou odhady mnohem skromnější - mezi 0,5 až 0,8 miliardy korun.

Na stole jsou soudní žaloby
Budoucí podoba firmy je nejistá i kvůli žalobám, které na PKN Orlen podal Andrej Babiš, vlastník Agrofertu.
Jak ve své zprávě připomíná Erste Bank, Poláci s ním v roce 2003 dohodli, že pokud v soutěži o Unipetrol uspějí, odprodají Agrofertu "chemická aktiva" - mezi nimi právě Kaučuk. Když se stali v Unipetrolu pány, prodat tato aktiva odmítli.
Investory rovněž zajímá, jak hlavní vlastník naloží s penězi, které za prodej dceřiných firem utrží. Dá je na další rozvoj společnosti, nebo se mohou těšit na mimořádnou dividendu? O ní lze podle analytiků spekulovat, je ale velice nepravděpodobná.
Unipetrol od roku 2001 nevyplácí ani řádné dividendy, neboť nedosahoval tak dobrých ekonomických výsledků. Nadále má dluhy vůči bankám, i když celkové zadlužení holdingu se během uplynulého roku snížilo ze 17,3 miliardy na 11,9 miliardy korun, uvedla agentura ČTK.
Představenstvo také letos odmítlo navrhnout valné hromadě závaznou dividendovou politiku na příští léta. "Rozhodování o dividendách bude záležet na finanční situaci firmy a investičních záměrech," řekl šéf Unipetrolu Francois Vleguels.

Profil společnosti Unipetrol