Dobrou pověst firmy chrání zákon


Dobrá pověst (dobré jméno) právnické osoby nebývá často primárním zájmem podnikatele. Jde nicméně o hodnotu, jež by měla být při podnikání cílevědomě vytvářena a ochraňována. Pokud tomu tak je, bývá z ekonomického hlediska tím nejcennějším, co právnické osobě náleží.

Co všechno je dobrá pověst

Pod pojmem dobrá pověst právnické osoby si lze představit (obchodní) renomé - goodwill obsahující především určité morální i kvalitativní vlastnosti charakterizující právnickou osobu, podle nichž je hodnocena a přijímána společností. Jde tedy o společenský respekt projevující se zejména přízní veřejnosti, příznivým míněním spotřebitelů o zboží nebo službách pocházejících z jednoho zdroje.
Dobrá pověst právnické osoby se skládá z řady dílčích hodnot, včetně osobních vlastností fyzických osob reprezentujících právnickou osobu (nejenom vedení, ale i zaměstnanců) a jejich profesionality, důvěryhodnosti právnické osoby jako celku, kvality výrobků, práce, poskytovaných služeb, dodržování obchodních závazků apod. Dále mezi její atributy náleží i obchodní tajemství a know-how a zejména schopnost jejich zajištění, což platí i pro další práva spadající do oblasti nehmotných statků (duševního vlastnictví) v jejich nejširším pojetí, kam zahrnujeme i název právnické osoby jako její základní individualizační znak.
Vybudovat dobrou pověst právnické osoby není krátkodobou a jednoduchou záležitostí. Její počátek je dán vznikem právnické osoby a nejedná se o neměnnou konstantu, v čase dochází k její neustále proměně jak v kladném, tak i v záporném směru. V dobře fungující ekonomice tvoří dobrá pověst součást konkurenčního boje a požívá proto i právní ochrany.
Důležitost, jaká je dobré pověsti v českém právním řádu věnována, lze dovodit i z rozsahu a obsahu právní úpravy. Příslušné zákony lze zhruba rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první jsou zařazeny civilněprávní zákony - občanský zákoník, obchodní zákoník, tiskový zákon, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a procesní předpisy - občanský soudní řád a soudní řád správní. Druhou skupinu pak tvoří trestněprávní zákony - trestní zákoník a po procesní stránce trestní řád. Tento výčet je rámcový a navazují na něj další zákony.
Občanský zákoník poskytuje základní a prvotní záruku právnickým osobám ve věcech ochrany jejich osobních nehmotných hodnot tím, že zaručuje právo na pokojné užívání názvu právnické osoby a právo bránit se proti neoprávněným zásahům do jejich dobré pověsti. Obranu lze vést samostatně na základě tohoto právního předpisu nebo ve spojení se zákonem tiskovým nebo zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Obchodní zákoník obsahuje úpravu obchodní firmy a dobré pověsti právnické osoby ve dvou částech. První upravuje obchodní firmu, její druhy, ochranu, převod, přechod a změny. Ve druhé části se vymezuje pojem nekalé soutěže, generální klauzule, jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže a prostředky právní ochrany. V úvahu zde přichází zejména parazitování na pověsti jiného soutěžitele s cílem získat jinak nedosažitelné výsledky.
Tiskový zákon dává právnickým osobám možnost ochrany proti zásahům do práv na ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby. Jedná se o právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení v příslušném periodickém tisku. Obdobnou úpravu obsahuje i zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Z uvedených zákonů vyplývá, že neoprávněným zásahem do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby je v zásadě každé jednání či opomenutí (vědomé či nevědomé), které je způsobilé přivodit újmu na dobré pověsti a které v představách jiných subjektů může způsobit zkreslený názor na určitou právnickou osobu nebo zpochybnit její serióznost a odpovědnost, včetně jejího vedení a jejích zaměstnanců, anebo jednání dávající určitou právnickou osobu do souvislostí pro ni nepříznivých.

Trestně právní ochrana

Dobrou pověst právnických osob podle trestního zákoníku obecně chrání především porušování závazných pravidel hospodářského styku, nekalá soutěž, porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, poškozování cizích práv. Na rozdíl od shora uvedených civilněprávních předpisů jsou uvedenými skutkovými podstatami chráněni toliko podnikatelé a ne různá sdružení, nadace apod.
Autor působí v advokátní kanceláři HOLEC, ZUSKA & Partneři