reklama
přihlášení odhlášení online inzerce mobilní verze | obsahový servis | online archivy | předplatné titulů economia       rss | mms | sms      
Nejste-li dosud registrován, pokračujte zde
Uživatelské jméno:
Heslo:
Přejít do diskuse
(5 příspěvků)
HN.IHNED.CZ  5. 9. 2006  00:00  (aktualizováno: 5. 9. 2006  07:18)
KATASTROFY

Letecké neštěstí je jako loterie: pravděpodobnost jedna k miliónům

Letecká doprava je mnohdy bezpečnější než obyčejná procházka městem. Jenže říkejte to lidem, jejichž fobie narůstá po každé další agenturní informaci o letecké katastrofě. Takových zpráv neubývá. Jen koncem srpna přišlo na Ukrajině v ruském stroji o život 170 lidí. Vzápětí při tragédii jiného letounu v Kentucky zahynulo 49 osob.
reklama
Tagy


První nehoda většího počtu pasažérů při cestě vzduchem se odehrála už roku 1910. Její průběh však byl roztomile cimrmanovský - a samozřejmě se šťastným koncem. Kapitán Zeppelinovy vzducholodi Deutschland ztratil ve vzduchu orientaci. A tak během devítihodinového bloudění v okolí Düsseldorfu hrozilo nejen vyčerpání pohonných hmot, ale také zásob šampaňského na palubě. Naštěstí byly tyto zásoby opravdu velké, pročež si cestující potíží skoro ani nevšimli. Po poněkud dramatičtějším nouzovém přistání pak bylo nejsvízelnější předat unavené pasažéry do opatrování jejich blízkým.


Ministr fámy nevyvrátil...
Štěstí opustilo dopravní vzduchoplavbu až 4. října 1930. Tehdy ve Francii narazila do země špatně zkonstruovaná obří britská vzducholoď R-101 při své první plavbě z Británie do Indie. Zahynulo 48 lidí včetně ministra letectví lorda Thompsona. Ten chtěl osobní účastí na panenském letu vyvrátit pověsti o problémech, aférách a nesrovnalostech, které stavbu lodi provázely.
Nejznámější katastrofou dopravní vzducholodi je exploze německé LZ-129 Hindenburg při přistávání v americkém Lakehurstu 6. května 1937. Obětí sice bylo méně než na R-101 (z 99 osob se 63 zachránilo), k tragédii však došlo před objektivy kamer. Kolem příčin jsou dones nejasnosti: většinou se mluví o statické elektřině, nechybějí ani hlasy o sabotáži.
Udávává se, že katastrofa Hindenburgu ukončila éru dopravní vzduchoplavby. Ve skutečnosti v tom hrály roli i jiné faktory, především rostoucí konkurence letadel. Ani jim se sice nevyhýbaly nehody, ovšem vzhledem k tehdejším rozměrům letounů bývalo obětí zpravidla jen několik. Teprve po druhé světové válce začaly letecké společnosti na paluby větších strojů vtěsnávat desítky a stovky cestujících. Úměrně tomu vzrůstal také počet obětí katastrof.

Drama na Tenerife
Největší letecká nehoda všech dob je jako vystřižená z vysokorozpočtového thrilleru - nejen rekordním počtem mrtvých, ale i spletitým vývojem s dramatickými náhodami. Děj se začal odvíjet 27. března 1977 ve 12.30 na kanárském ostrově Gran Canaria, kde v odbavovacích prostorách letiště Las Palmas explodovala bomba. Kvůli obavám z druhého výbuchu nechaly úřady letiště uzavřít. Lety, které na něj směřovaly, byly odkloněny do jiných míst Kanárského souostroví.
Jedním ze strojů, které dostaly příkaz přistát jinde, byl i obří Boeing 747 společnosti KLM. Nizozemské letadlo v pořádku dosedlo na letiště Tenerife - Norte (Los Rodeos) a cestující na nějakou dobu vystoupili. Po patnácté hodině bylo Las Palmas znovu otevřeno. Na palubu boeingu KLM, který dočerpal palivo, se vrátili pasažéři. Hodiny ukazovaly 16.59. Letoun čekal na dráze číslo 12, až dostane povolení ke startu.
Mezitím musel na Tenerife ze stejných důvodů přistát i Boeing 747 společnosti Pan American směřující z New Yorku na Las Palmas. Protože byly letištní plochy Los Rodeos zaplněné dalšími odkloněnými letadly, ocitl se nakonec také na dráze číslo 12. Turisté z USA svůj boeing neopustili, proto byl připraven vzlétnout ihned po povolení. A aby bylo drama ještě větší, snesla se na letiště hustá mlha.
Pak došlo k osudové chybě v komunikaci mezi věží a oběma letouny. Americký i nizozemský boeing se naráz rozjely. Vzápětí se - plné paliva - srazily a explodovaly. Na palubě holandského stroje zahynulo všech 248 lidí. Z amerického letadla se zázrakem zachránilo 61 cestujících a členů posádky. I tak ale dosáhla bilance katastrofy hrozivých 583 obětí.
Většina velkých leteckých katastrof se odehrává v republikách někdejšího SSSR a v rozvojových zemích. Anebo na strojích společností, které z těchto států pocházejí.
Naproti tomu nejhustší letecká doprava probíhá nad Spojenými státy (přes 30 tisíc letů denně, 500 miliónů pasažérů ročně). Přesto je zde fatálních nehod relativně málo. Nejvíc ztrát na životech nad územím USA způsobila havárie stroje DC-10-10 společnosti American Airways roku 1979. Tehdy krátce po startu z chicagského letiště O'Hare odpadl letounu motor v důsledku poškozeného uchycení. Posádka ztratila kontrolu nad řízením, stroj se převrátil a zřítil. Kromě všech 271 osob na palubě zemřeli ještě dva další lidé v místě dopadu.

Narazíme do hory!
K nejtragičtější nehodě jediného letounu ve vzduchu došlo 12. srpna 1985. Toho dne z tokijského letiště Haneda odstartoval Boeing 747. Pouhých dvanáct minut po startu, když už stroj téměř dosáhl letové hladiny a nacházel se nad japonským pobřežím, jím otřásl mohutný úder. V kabině poklesl tlak vzduchu, selhaly hydraulické okruhy a řada systémů včetně řízení zkolabovala. Palubní inženýr hlásil, že jsou otevřené dveře číslo pět. Přesto ještě byla naděje: motory pracovaly a tokijská věž povolila návrat na letiště. Piloti se snažili dát letounu směr pomocí samotných motorů. Letuška Yumi Ochiai, která havárii přežila, později řekla, že boeing v té chvíli padal jako list ze stromu.
Přesto se podařilo letoun alespoň otočit. Nemířil však na Tokio, ale do hornatého vnitrozemí. V 18.45 kapitán Takahama znovu potvrdil, že stroj je neovladatelný a krátce na to vykřikl: "Hej, tam je hora!"
Jak probíhal další hovor v kabině?
"Otáčíme doprava, vzhůru. Narazíme do hory!" zvolal kapitán.
"Mám zvýšit otáčky?" ptal se palubní inženýr.
"Zvyšuj, zvyšuj...ó ne, přetáhli jsme!"
"Maximální tah," hlásil palubní inženýr. "Rychlost stoupá."
"Snaž se to udržet!"
V té chvíli ohlásila tokijská věž polohu letounu 45 mil severozápadně od letiště Haneda a přešla na komunikaci v japonštině. Posádka se ještě snažila řídit pomocí vztlakových klapek na křídlech. Poslední slova kapitána zněla: "Vzhůru! Co nejvíc vzhůru!"
Záchranné čety dorazily na svahy hory Otsuka až dvanáct hodin po nárazu. Z 524 lidí na palubě přežili jen čtyři. Pozdější vyšetřování ukázalo, že letoun měl už dříve potíže s hydraulikou dveří nákladového prostoru.

Za záhadných okolností
Po každé letecké nehodě následuje důkladné vyšetřování, které má pomoci dalšímu zvýšení bezpečnosti. Ne všechny havárie se ale daří uspokojivě vysvětlit a někdy je nutné brát oficiální závěr s rezervou. K takovým "nešťastným nehodám" patří především ty, při nichž zahynuli významní státní činitelé.
Tak třeba u íránského Šandáru v roce 2003 zemřelo 276 osob při letecké katastrofě, kterou prý způsobilo počasí. Na palubě ale seděly vysoce postavené osobnosti režimu a stroj se vracel z blíže nespecifikované tajné mise...
V historii leteckých havárií nechybějí ani pády, které vlastně byly sebevraždou: v roce 1997 zřícení Boeingu 737 možná úmyslně zavinil pilot, který se zadlužil v hazardu. Zahynulo 104 osob.
K neuspokojivě vyřešeným "pomníkům" leteckých inspektorů patří například exploze Boeingu 747 společnosti TWA poblíž amerického Long Islandu v červenci 1996. Ani rok trvající pátrání nenašlo příčinu výbuchu, a tak se vyrojily i spekulace o sestřelení protiletadlovou raketou.
Dosud nejasné jsou okolnosti loňského pádu kyperského Boeingu 737 nedaleko Atén. Stroj měl namířeno do Prahy, ale hodinu po startu z Larnaky s ním ztratilo letiště kontakt. Řecké letectvo vyhlásilo poplach v obavě z teroristického činu. Piloti stíhaček však spatřili v oknech letounu bezvládná těla a stewarda, který se stroj pokoušel řídit. Při pádu zahynulo všech 121 lidí. Záznam černé skříňky ukázal, že na palubě klesl tlak a mráz dosáhl téměř padesáti stupňů pod nulou. Příčiny nejsou známé.
Stále větší hrozbou se v současnosti stává terorismus. Letecká doprava má ale i jiné bezpečnostní problémy - především houstnoucí provoz ve vzduchu a na letištích. Anebo nelítostnou konkurenci čím dále většího počtu nízkonákladových společností, které si v některých případech počínají až příliš šetrně.
Přesto stále platí, že letadlo je nejbezpečnějším způsobem cestování. Experti a matematici s trochou cynické nadsázky říkají, že smrt v letadle je jako výhra v loterii. Padne jen málokdy, pravděpodobnost je jedna ku několika miliónům, ale vůbec si přitom nevybírá. n

Velké nehody od roku 2000
* 30. 1. 2000 Abidžan (Pobřeží slonoviny): Airbus A310 - 170 mrtvých
* 19. 4. 2000 Davao (Filipíny): Boeing 737 - 131 mrtvých
* 25. 7. 2000 Paříž (Francie): Concorde - 109 mrtvých
* 23. 10. 2000 Manama (Bahrajn): Airbus A310 - 143 mrtvých
* 4. 7. 2001 Burdakova (Rusko): Tu 154 - 145 mrtvých
* 8. 10. 2001 Miláno (Itálie): MD-80 - 110 mrtvých
* 12. 11. 2001 New York (USA): Airbus A300 - 260 mrtvých
* 25. 5. 2002 Jihočínské moře: Boeing 747 - 225 mrtvých
* 19. 2. 2003 Kerman (Írán): Il-76 - 257 mrtvých
* 8. 7. 2003 Port Sudan (Súdán): Boeing 737 - 116 mrtvých
* 25. 12. 2003 Cotonou (Benin): Boeing 727 - 141 mrtvých
* 3. 1. 2004 Sharm el Sheik (Egypt): Boeing 737 - 148 mrtvých
* 3. 2. 2004 Kábul (Afghánistán): Boeing 737 - 104 mrtvých
* 14. 8. 2005 Atény (Řecko): Boeing 737 - 121 mrtvých
* 16. 9. 2005 Karibik: MD-80 - 160 mrtvých
* 9. 7. 2006 Irkutsk (Rusko): Airbus A310 - 124 mrtvých
* 22. 8. 2006 Doněck (Rusko): Tu-154 - 170 mrtvých
Zdroj: Flight Safety Foundation

Příčiny leteckých havárií
Selhání lidského faktoru 46 %
Nezjištěná příčina 31 %
Technická závada 11 %
Počasí 6 %
Terorismus, sabotáž, vnější útok 5 %
Ostatní 1 %

Počty obětí podle typů letadel (1950 až 2005)
Typ Celkem mrtvých
Douglas DC-3 5 498
Boeing 727 4 049
Boeing 747 3 726
Boeing 707 2 994
Boeing 737-200 2 797
Tupolev 154 2 493
Douglas DC-8 2 332
Iljušin 18 2 231
Douglas DC-4 1 965
Douglas DC-9-30 1 867

letecká neštěstí

(přečteno 3968x)
DISKUSE
Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 5
"Narazíme do hory" (Michal141)
Letadlo JAL123 je krasne popsano katastrofou, ale rozhodne nebyl...
Concorde musel skončit (Concorde)
po jedné tragické havárii. Boeing vesele padá dál.
concorde musel skončit (jhm)
Concorde musel skončit proto že jeho provoz byl ztrátový.
Jako loterie? (Sázkař)
Tedy, že nakonec stejně jednou někdo ten balík vyhraje neboli...
Blbost (mk)
lita snad kazdy tyden 2x tolik lidi, co minuly, aby se zvysila...
zobrazit příspěvky
Autor:
E-mail:       Zveřejnit:    Zasílat reakce:
Město:
Titulek:
Text:
zbývá 1800 znaků
Vložit příspěvek
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
reklama
reklama
reklama
reklama
 
Korejské LG chce v chytrých domácnostech propojit vše od mobilů přes televize až po myčky na nádobí. Podle... »»»

 
Julie Hrstková
Jednotný názor na to, co je a není novinkou, neexistuje. Finanční úřady proto postupují podle svého uvážení.... »»»

 
reklama
reklama
reklama