Václav Pačes: Tři omyly profesora Zrzavého

Tři omyly profesora Zrzavého

V oparu politické agonie uniká pozornosti vývoj ve velmi důležité oblasti - vědě a výzkumu. Že se však něco děje, připomněl ale v článku Dobré skutky podzimní ministryně Miroslavy K. (HN 14. 12.) prorektor Jihočeské univerzity Jan Zrzavý. Protože se přitom zmínil i o "absurdním uspořádání české vědy", nemohu jeho text nechat bez odpovědi.

Nejsme žádní ježci

Na organizaci výzkumu u nás totiž není vůbec nic absurdního. Naopak, zdejší systém je ve světě oceňován. Zejména proto, že jej řídí nadresortní orgán - Rada pro výzkum a vývoj. A také proto, že právě tato Rada navrhuje rozpočty, které budou mít na výzkumné účely k dispozici ministerstva, Akademie věd i Grantová agentura. Toto uspořádání považuji za velmi dobré, rozhodně lepší, než kdyby vše mělo na starosti Janem Zrzavým prosazované ministerstvo pro vědu. Takový orgán by byl nefunkční, protože by jen těžko mohl ovlivňovat výzkumné výdaje ostatních ministerstev.
Rada pro výzkum a vývoj by proto měla sloužit jako základ při úvahách o změnách v organizaci výzkumu a vývoje. V zákoně by však mělo být lépe upraveno její postavení, pravomoci i složení.
Často diskutovaným problémem naší vědy je fakt, že je financována z více než dvaceti rozpočtových kapitol, jejichž výši vládě navrhuje právě Rada. Osobně to nepovažuji za zásadní problém. Dokonce jsem proti přílišnému snížení jejich počtu. Pokud totiž finance rozděluje více subjektů, klesá nebezpečí, že případné špatné rozhodnutí postihne celou vědu.
Zásadní problém je jiný: chybí nám kvalitní systém hodnocení výzkumné práce a na výsledcích tohoto hodnocení založený systém financování. Právě na takovém systému ale Rada už druhým rokem intenzívně pracuje. Zatím s ním sice nejsme spokojeni, ale věřím, že jej brzy dopracujeme. Ostatně Akademie věd učinila v tomto podstatném a pro vědu důležitém směru řadu konkrétních kroků, které vedly mimo jiné ke zrušení 22 ústavů a snížení počtu pracovníků na polovinu! Nesouhlasím proto s metaforou kolegy Zrzavého, že zaujímáme pozici schouleného ježka.

Mluvme spolu

Nedávný přesun Rady pro výzkum a vývoj z Úřadu vlády pod Ministerstvo školství považuji vzhledem k výše uvedenému za nešťastný. Rada kvůli němu totiž přišla o klíčové odborníky, a to v době, kdy je třeba rychle zabezpečit financování ze strukturálních fondů EU nebo dokončit přípravu nového zákona o výzkumu a vývoji.
Díky ministryni Kopicové se sice podařilo zabránit nejhoršímu, diskuse by ale měla pokračovat.
Autor je předsedou Akademie věd ČR