Průkopníci vědy
Počítač poháněný parním strojem
Přinejmenším od filmu "Marečku, podejte mi pero!" každý ví, že 19. století bylo stoletím páry. Výkonný počítač by v té době hledal málokdo. Přesto právě tehdy vznikly základní principy počítačové architektury, která se používá dodnes.
Jednoduché mechanické kalkulačky se začaly objevovat v 17. a 18. století, nadaný matematik Charles Babbage však od mládí snil o něčem výkonnějším. Už během studií na univerzitě v Cambridge prý prohlásil, že chce do složitých logaritmických výpočtů zapřáhnout páru. Roku 1820 přešel od slov k činům. Navrhl mechanický počítač, který nazval Diferencial Engine, získal na jeho stavbu prostředky od britské vlády a dal se do práce. O dva roky později už měl hotový model poháněný hodinovým strojem, který výsledky tiskl na papír.
Povzbuzen úspěchem pustil se do většího zařízení - Analytical Engine. To už mělo řešit celé posloupnosti operací. Obsahovalo mechanickou obdobu procesoru, paměti a programovou sekci s programy na děrných štítcích, mělo tedy podobné uspořádání jako dnešní počítače. Poháněl je malý parní stroj. Programy psala geniální matematička, dcera básníka Byrona, lady Ada de Lovelace. Té se také podařilo přesvědčit svého manžela lorda Lovelaceho, aby Babbageho nějaký čas sponzoroval.
Práce na Analytickém stroji ale začaly zadrhávat a finanční zdroje vyschly. Roku 1852 zemřela Ada a vyčerpaný Babbage se stáhl do ústraní. Zemřel zapomenut roku 1871, zatímco trosky Analytical Engine chátraly po muzeích. Roku 1960 skupina nadšenců stroj dokončila - a parní počítač opravdu počítal. Od narození Charlese Babbageho uplynulo 26. prosince 115 let.
(jnk)
