Eva Králíková: "V hospodách se kouří stále víc"

"V hospodách se kouří stále víc"

Proč zákon o kouření na veřejnosti téměř nic nezměnil?
I proto, že ministerstvo zdravotnictví nedokázalo lidem v Česku vysvětlit, v čem je dobrý, myslí si lékařka Eva Králíková z Poradny pro odvykání kouření. "Do dvou let se podle mě připojíme k zemím Evropy, které kouření omezují účinněji. Je to trend, který jde těžko zastavit," říká.

HN: Je ale vůbec možné kontrolovat všechny restaurace v zemi, koncerty nebo fotbalové zápasy, jestli tam někdo nekouří?
Samozřejmě že ano, pokud chcete a víte, proč to děláte. Ale není to jen v kontrolách: třeba v Irsku, které bylo první zemí v roce 2004, kde se přestalo kouřit v hospodách. Než tam zákon přijali, ministerstvo zdravotnictví najalo 30 lidí jen na to, aby Irům vysvětlovali, v čem je to dobré. A když se podíváte na naše ministerstvo, tak tam není jediný člověk, který by se tabákem na celý úvazek zabýval. Jedna paní na částečný úvazek odešla na mateřskou.
Když to přepočítáme na počet obyvatel, mělo ministerstvo - po vzoru Irska - najmout 70 lidí - aby psali články do novin, vysvětlovali důvody, zkrátka hustili do lidí, proč mají třeba po majitelích restaurací chtít, aby zákon dodržovali.

HN: V českých hospodách ale tabákového dýmu neubylo.
Dokonce je to horší. Dřív se nesmělo kouřit během poledne, podle nového zákona se nesmí kouřit mimo místa k tomu vyhrazená. Zákon se odvolává na vyhlášku z roku 2004, která říká, že pokud je vzduch v konzumační místnosti kontaminován kouřem, musí se řádně vyvětrat.
Když se ale podíváte do literatury, co znamená řádně vyvětrat, tak by to musel být uragán 100 kilometrů v hodině.

HN: Dá se předpokládat, že Česko boj proti kouření zpřísní?
Určitě se nedožiji toho, že cigarety budou zakázané. Ale řekněme během jednoho dvou let snad bude mít i Česká republika veřejné prostory včetně restaurací nekuřácké. V Evropě už to je asi deset zemí.