V televizi běží reklama, ve které se žena s pomocí čokoládových sušenek vyrovnává s konfliktem se svým šéfem. Kdyby to bylo tak jednoduché, říkáte si možná. Tak velká nadsázka to ale není. Čokoláda sice pracovní problémy nevyřeší, ale psychického napětí se díky ní člověk do jisté míry zbaví.
Čokoláda totiž obsahuje řadu biologicky aktivních látek, které dělají lidské psychice vysloveně dobře. Například fenyletylamin, jehož potřeba roste při stresu, vyčerpání nebo u žen při menstruaci. Tato látka zmírňuje pocity strachu a úzkosti, ve větším množství se vylučuje v mozku zamilovaných.
Při konzumaci čokolády se zvyšuje také syntéza tryptofanu, další látky s antidepresivními účinky. Podobně působí i lecitin, který se do kvalitní čokolády přidává během výroby. Spíše než v souvislosti s čokoládou je ovšem známý z etiket potravinových doplňků, které mají zlepšovat činnost mozku.
Pomáhá jen hořká
Poklady ukryté v kakaových bobech, z nichž se čokoláda vyrábí, neocení jen hlava, ale i tělo. V čokoládě jsou obsaženy například polyfenoly s antioxidačními vlastnostmi, které jsou doporučovány jako prevence proti rakovině - chrání totiž buňky lidského těla před negativními vlivy okolí. Obsah polyfenolů v hořké čokoládě je přitom srovnatelný s obsahem polyfenolů v čaji nebo v červeném víně. Pozitivní účinek ale má jen kvalitní hořká čokoláda.
Podle studie vědců uveřejněné v časopise Nature na sebe mléko obsažené v mléčné čokoládě váže užitečné antioxidanty a tím jim zabraňuje ve vstupu do krve. Malý účinek byl zaznamenán také u hořké čokolády zapíjené mlékem. Bílá čokoláda polyfenoly neobsahuje vůbec. A s čokoládou v podstatě nemá nic společného.
Větší pozornost než antioxidačním účinkům však věda v poslední době věnuje flavonoidům, které hned na dvou frontách bojují za srdce a cévy. Studie uskutečněná na Bostonské univerzitě ve Spojených státech se zabývala vlivem hořké čokolády na snížení krevního tlaku. Sledovala deset mužů a deset žen s vysokým krevním tlakem - polovina z nich si denně mohla dopřát 100 gramů hořké čokolády, zatímco druhá polovina jedla čokoládu bílou, která neobsahuje kakaový prášek, a tedy ani flavonoidy.
Zatímco u těch, kteří jedli čokoládu bílou, nedošlo k žádné změně, u těch, kdo měli předepsánu hořkou čokoládu, tlak klesl. "U konzumentů čokolády došlo k takovému snížení krevního tlaku, jako kdyby dodržovali přísnou dietu," komentoval studii doktor Jefrey Blumberg. Podle výsledku jeho pozorování navíc hořká čokoláda snižuje hladinu cholesterolu v průměru o 10 procent.
Velký vliv mají flavonoidy také na snižování srážlivosti krevních destiček. Toto zjištění bylo vlastně vedlejším produktem výzkumu zaměřeného na vliv acylpyrinu na srážlivost krve. Vědci po 1200 účastnících výzkumu chtěli, aby dodržovali přísný cvičební program, zřekli se po dobu výzkumu kouření, kofeinových nápojů, vína, grapefruitů a čokolády, protože u těchto potravin se negativní nebo pozitivní vliv na srážlivost krve předpokládá. "Celkem 139 účastníků studie ale prohlásilo, že se čokolády prostě vzdát nedokáží," říká Diane Beckerová, vedoucí výzkumu uveřejněného na konferenci American Heart Association. Přesto nebyli ze sledování vyloučeni.
A výsledek? U pravidelných konzumentů čokolády konstatovali vědci nižší srážlivost krve, což znamená menší riziko vzniku krevních sraženin a tedy také menší riziko náhlé kardiovaskulární příhody. Sečteno, podtrženo: kdo jí hořkou čokoládu, má o něco větší šanci, že se mu vyhne srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.
Dvě kávové lžičky denně stačí
Historie této studie ukazuje, jak může být silná přitažlivost čokolády. Návyk na ni zřejmě souvisí spíše s chutí než s jejím složením. Jako příčina vzniku závislosti, která některé lidi nutí sníst třeba dvě tabulky na posezení, byl podezříván především endorfin, jenž se do mozku po konzumaci čokolády vyplavuje. Díky němu například vytrvalostní sportovci prožívají během náročných výkonů euforii, mnohem snesitelnější je i bolest, kterou při závodu mají třeba maratónští běžci.
Ukázalo se, že endorfiny z čokolády výborně fungují jako krátkodobé řešení bolestí hlavy. Není třeba se přitom bát vzniku závislosti, respektive endorfinech v ní obsažených. Aby mohla vzniknout fyzická závislost, musel by člověk spotřebovat přibližně 200 čtverečků čokolády denně. Přesto ale čokoláda lidský mozek dlouhodobě ovlivňuje. Potvrdil to výzkum amerických neurologů zveřejněný v prestižním časopise Science. U vášnivých milovníků čokolád zaznamenali pomocí počítačové tomografie prokazatelné změny v určitých oblastech mozku. Vědci ale neznají přesný mechanismus.
Při větším množství jsou ale prospěšné účinky látek obsažených v kakaových bobech přinejmenším sporné. Čokoláda, to je především cukr a tuk. Pravidelná konzumace velkého množství cukru a tuku znamená kila navíc - a nadváha je důležitým rizikovým faktorem nejen u kardiovaskulárních chorob.
K využití ochranného účinku látek obsažených v kakaových bobech stačí malá dávka, denně pouhých 20 gramů kakaa nebo 15 gramů čokolády v její nejčistší podobě, tedy ve formě co nejkvalitnější hořké čokolády. To jsou zhruba čtyři čtverečky.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Kakaové boby jsou základní surovinou pro výrobu kvalitní čokolády.
Historie
* Čokoláda pochází z Jižní Ameriky, pro Evropu ji v paláci vládce Aztécké říši objevili Cortézovi dobyvatelé.
* Původně ji mohli pít jen nejvýše postavení aztéčtí šlechtici a kněží. Kakaové boby se užívaly také jako platidlo - za 10 bobů se dala pořídit kvalitní večeře, za 100 bobů otrok.
* Čokoláda zdomácněla až poté, co do ní začali misionářky v Mexiku v polovině 16. století přidávat cukr.
* Evropany čokoláda zajímala zpočátku hlavně jako afrodiziakum. V 18. století ji proto francouzské šlechtičny s oblibou nechávaly servírovat svým milencům.
* První továrnu na čokoládu založila v roce 1815 v Holandsku firma van Houten.
* Recept na kakao v prášku, čistou neslazenou čokoládu zbavenou 2/3 obsahu tuku, si v roce 1828 nechali patentovat opět Holanďané. Kakaové máslo, vedlejší produkt výroby kakaového prášku, se stalo základem dnešní tabulkové čokolády.
* Během 2. světové války patřila čokoláda v energetické hodnotě 2500 kJ k dennímu přídělu spojeneckých vojáků.
* Největšími světovými producenty kakaových bobů jsou Ghana, Nigérie a Brazílie.
Fakta o čokoládě
* Pravá čokoláda je produktem zpracování kakaových bobů: kakaové hmoty, kakaového prášku a kakaového másla bez příměsi tuků jiného původu, pouze s přísadou cukru a lecitinu. Levné čokolády naopak obsahují pouze kakaový prášek. Kakaové máslo se nahrazuje rostlinnými nebo živočišnými tuky.
* Procentuální zastoupení kakaové hmoty je uvedeno na obalu čokolády. Chuť té velmi kvalitní hořké s obsahem kakaové hmoty nad 80 procent sice každého neosloví, ale uvědomte si, že je-li kakaové hmoty pod 20 procent, už o čokoládu jde jen podle názvu.
* Bílá čokoláda vzniká smísením kakaového másla, cukru a dalších ingrediencí. Neobsahuje proto zdraví prospěšný kakaový prášek, který dodává barvu hořké a mléčné čokoládě.
* Do mléčné čokolády se přidává sušené mléko, čokoláda je díky němu sladší.
* Při nákupu se vyplatí orientovat se i podle zavedených značek. Výborně umí čokoládu například Belgičané (Leonidas), Švýcaři (Nestlé, Lindt) nebo Američané (Baker's, Ghirardelli). Kvalita čokolády totiž závisí na podrobném receptu, nejstřeženějším tajemství na trhu s čokoládou.
* Ideální pro skladování čokolády je tmavé a chladné místo, nejlépe s teplotou v rozmezí 12 až 18 stupňů.
Odborná spolupráce: RNDr. Ludmila Oliveriusová, CSc., specialistka na výživu a zdravý životní styl
