Při příchodu na rumunský trh našlapovala společnost Hamé Babice nejprve velmi opatrně. Obezřetně a dlouho vybírala zástupce v župách. Dokonce si najala Slováky z místní menšiny, kteří tlumočili. Také marketingový ředitel a sekretářka jsou Slováci. Bez důvěryhodných lidí, kteří znají jazyk, to prostě nejde. A loajálních a schopných českých a slovenských krajanů je v některých oblastech dost.
Pak se Hamé rozhodla k radikálnímu kroku, aby se přiblížila zákazníkům a mohla rozšiřovat byznys. "Na začátku předloňského roku společnost koupila fungující konzervárnu Romconserv ve městě Caracal v jižní části země (50 kilometrů od Bukurešti, pozn. red.). Technický stav výrobního provozu však zdaleka nesplňoval požadavky pro pokračování výroby po vstupu Rumunska do Evropské unie," uvádí Marcela Jiráčková, ředitelka marketingu Hamé. Proto se do nové akvizice Hame Romania, tak zní název dceřiné výrobní společnosti, zainvestovalo více než 200 milionů korun, aby provoz vyhovoval normám EU.
Celá budova se podle slov českého ředitele Hame Romania Petra Šubrta vybourala a kompletně renovovala. Od ledna už továrna začíná vyrábět pět tisíc tun potravin, sledována žárlivě a bedlivě konkurencí. "I proto je nutné vyvarovat se chyb při umísťování výrobků na trhu, a to z hlediska rumunské legislativy. Ta je nyní již téměř v souladu s pravidly a normami EU," upozorňuje Marcela Jiráčková.
Do budoucna má Hamé velké plány. Díky členství Rumunska v EU jsou dovozy snazší; zejména jde o sterilovanou zeleninu, džemy a kojeneckou výživu. Chce proto zásobovat i další balkánské státy, především Bulharsko, a rozšířit sortiment. Zatím je tomu rumunský trh nakloněn.

Příležitosti vidí v Rumunsku i česká farmaceutická jednička Zentiva, která zde zdvojnásobila tržby. "Když započteme do výsledků i tržby firmy Sicomed, kterou jsme v Rumunsku koupili, rozrostl se tamní trh čtyřnásobně, na téměř půl miliardy korun," uvedl před nedávnem generální ředitel firmy Jiří Michal.
Loňská koupě výrobce léků Sicomed z Cluje přijde Zentivu na pět miliard korun - byla to druhá největší zahraniční investice českého podniku v cizině. Do budoucna by se ale mohla vyplatit. "Na trhu je přítomna většina mezinárodních farmaceutických skupin, konkurence je konstantní," říká atraktivní generální manažerka rumunského zastoupení Zentivy Mariana Wencz. Spotřeba léků je však nízká a lékaři potřebují další vzdělání na to, aby se vyznali v ohromné nabídce.
"Rumunsko má tedy co dohánět ve spotřebě léků na osobu ve srovnání se sousedními státy, nemluvě už o západoevropských zemích," vysvětluje Mariana Wencz, která doufá, že členství Rumunska v EU umožní Zentivě i distribuci léků na lokální trhy.
Mimo toho se Zentiva chystá proniknout do Bulharska. "Stane se pro nás jedním z klíčových trhů," dodává Jiří Michal.

Rumunsko získá od letoška do roku 2013 z unijního rozpočtu více než 30 miliard eur, z toho nemalá část bude směřovat do budování a obnovy infrastruktury, mimo jiné do kanalizačních a zavlažovacích systémů. Na rumunský trh proto vstoupila firma Hobas, výrobce kanalizačních trubek. Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu a pokračující poptávce po materiálech se rozhodla, že zde postaví závod na zelené louce. "Budoucí investice do infrastruktury zatraktivní trh se stavebninami," tvrdí Claudiu Soare, ředitel výroby trub Hobasu v Rumunsku.
Podobně uvažuje i firma Bobbintronik, která využila poptávky ve stavebnictví a převedla výrobu transformátorů a tlumivek do oblasti Banátu, kde žije řada rumunských Čechů. Několik desítek z nich našlo pak ve fabrice Bobbintroniku práci.

V Rumunsku se daří i prodejci ojetých vozidel, společnosti AAA Auto. Plány firmy vycházely z toho, že se po vstupu této balkánské země do Evropské unie otevře trh s osobními auty. A sázka jí vyšla. "V letošním roce očekáváme zdvojnásobení obratu a počítáme s rozšířením působnosti z Bukurešti do dvou dalších rumunských měst," říká manažer AAA Auto pro Rumunsko Miodrag Stanoievici.
Letos jeho firma bude investovat 45 milionů eur do přestěhování do lukrativnější části Bukurešti ve West Logistic Park, kde pak kupujícím nabídne až osm set vozidel. Expanzi má tento český prodejce zřejmě promyšlenou, neboť rumunský trh není osobními auty nasycen. "V příštích třech letech vzroste trh s ojetými vozy pětinásobně, tedy více než s novými auty," odhaduje vývoj Miodrag Stanoievici.

České firmy vidí velké perspektivy i v Bulharsku, zejména v infrastruktuře. Dlouhou dobu se zde nedostatečně investovalo především do železniční dopravy, jednou z priorit bulharské vlády je zlepšení její kvality. Do budování infrastruktury proto poplyne značná část peněz z unijního rozpočtu, ve výši 11 miliard eur v období let 2007 až 2013.
A s touto perspektivou se na jaře 2004 rozhodla společnost AŽD Praha, výrobce zabezpečovací, telekomunikační a informační techniky pro kolejovou dopravu, investovat v Sofii do výrobně-technické základny. Na zelené louce tak za sto milionů korun vyrostl komplex, který byl otevřen vloni v říjnu. Pracuje v něm na padesát zaměstnanců - projektantů, techniků, dělníků a jejich počet dále poroste.
"Na rozhodnutí mělo vliv blížící se členství Bulharska v unii i to, že místní výrobce a dodavatel byl prodán v privatizační dražbě a těžiště hlavní činnosti nového vlastníka je jinde. Tím se otevřel prostor pro další dodavatele," zdůvodňuje záměry Josef Jírovec, jednatel Balkan SAST, dceřiné společnosti AŽD.
To je však teprve začátek. Moderní železniční infrastrukturu potřebuje totiž Bulharsko jako sůl, neboť jeho členství zvýší objemy přepravovaného zboží. Bulharsko má strategickou polohu a přestože jeho železniční síť je ve srovnání s ČR zhruba poloviční, prochází jím pět panevropských koridorů. K tomu zde dochází k oživení průmyslové výroby, takže hrozí nebezpečí, že železnice nebude kapacitně stačit uspokojovat požadavky na přepravu a stane se brzdou rozvoje. Na některých tratích je již stav kritický.
"Předpokládali jsme a předpokládáme, že unie bude vytvářet tlak na rozvoj programu dopravní infrastruktury, především železniční, a zároveň, že bude tento program podporovat," říká Josef Jírovec.
O tom, že tyto úvahy byly správné, svědčí fakt, že bulharské ministerstvo vypsalo 20. prosince loňského roku řadu tendrů. "V oblasti železniční infrastruktury se jedná o rekonstrukci tratě Plovdiv - Svilengrad a druhý most přes Dunaj z bulharského Vidinu do rumunského Calafatu. Důležité je i vypsání tendrů na přípravu dalších projektů, tratě Plovdiv - Burgas a Mezdra - Gorna Orjachovica. Následně lze očekávat tendry na jejich realizaci," uvádí Josef Jírovec.

K úspěšným firmám na bulharském trhu patří i společnost Mikroelektronika, které se podařilo zvítězit v tendru na dodávku odbavovacího systému na bázi bezkontaktních čipových karet v Sofii. Zažila ale situaci, kdy kontrakt byl podepsán před vstupem Bulharska do unie, ale první schůzka realizačního týmu se uskuteční již v rámci EU.
"I když byl projekt připravován dávno před vstupem Bulharska do unie, částečně již odpovídal evropským standardům. Velký díl projektu je totiž hrazen z grantu nizozemské vlády a dohled nad tendrem má EBRD. Na technickou specifikaci dohlížela konzultantská firma z Evropské unie," říká obchodní ředitel společnosti Mikroelektronika Vladimír Vojáček, podle něhož se na na bulharském trhu objevují nyní i další příležitosti.
"Bulharsko bude muset investovat i do silniční sítě a do modernizace vozového parku - co bude řešeno dříve a co později, je otázkou priorit zejména komunální politiky," domnívá se Vladimír Vojáček.
"Věříme také, že úspěšné spuštění moderního odbavovacího systému v Sofii bude inspirací pro další bulharská města. Dnes je ekonomika provozu městské hromadné dopravy na prvním místě a odbavovací systém je nástrojem ke zvýšení tržeb dopravce," dodává Vladimír Vojáček.

Také třinecká farmaceutická společnost Walmark, lídr na českém trhu doplňků stravy, vidí bulharský i rumunský trh jako velmi perspektivní. Na trhu působí již více než deset let a v prodeji potravinových doplňků se v Bulharsku stala jedničkou. Přesto se rozhodla otevřít v Sofii svou pobočku. "Předpokládané zvyšování životní úrovně obyvatel spolu s příklonem ke zdravému životnímu stylu představují velký potenciál pro náš další růst," vysvětlil nedávno ředitel Walmarku Tomáš Macura důvody založení samostatné bulharské filiálky.
Bulharsko je zajímavé i pro největšího českého výrobce ovocných destilátů, firmu Rudolf Jelínek. V létě tento vizovický producent koupil majoritní podíl v Destila Teteven, což je druhý největší výrobce v Bulharsku; s ním získal i palírnu, vzdálenou asi sto kilometrů od Sofie.
Tradiční místní slivovici chtějí však Češi zachovat. "Prostřednictvím bulharské firmy bychom chtěli proniknout na tamní trh s naší slivovicí a Plum vodkou," objasňuje záměr generální ředitel Pavel Dvořáček. Už nyní ale pohlíží i na Rumunsko, Srbsko a Moldávii, největší producenty švestek v Evropě. Ostatně, proč by ne. Vždyť po svém nynějším kole rozšíření má trh Evropské unie už půl miliardy obyvatel.