Bjorn Lomborg, Flemming Rose: Jak zchladit Ala Gorea, věrozvěsta oteplování

reklama

Tagy

Bývalý americký viceprezident Al Gore cestuje po světě a vykládá nám, že kvůli hrozbě globálního oteplování musíme od základu změnit naši civilizaci. Své poselství přijel šířit i k nám do Dánska. Máme-li se však připojit k nejnákladnějšímu politickému projektu v dějinách, měli bychom se ujistit, zda se opírá o pevné základy. Měl by být založen na nejlepších dostupných faktech.
Největší dánský deník Jyllands-Posten ve spolupráci s Bjornem Lomborgem, autorem knihy Skeptický ekolog, domluvil s Alem Gorem investigativní rozhovor. Rozhovor byl ale zrušen; musíme tedy v polemice vystačit s Goreovými dosavadními prohlášeními.

Jaká oběť za jakou cenu
Máme-li se řídit návrhy pana Gorea a radikálně změnit svůj životní styl, pak náklady takového kroku nejsou triviální. Budeme-li v tomto století pomalu snižovat emise skleníkových plynů, pak budeme žít podle odhadu Organizace Spojených národů v teplejším, ale výrazně bohatším světě.
Klimatická komise OSN však zároveň naznačuje, že vydáme-li se Goreovou cestou směrem ke společnosti posedlé ekologií, bude to mít značné důsledky pro celý svět a v neposlední řadě i pro chudé. Kvůli panu Goreovi bude v roce 2100 průměrný obyvatel zeměkoule o 30 procent chudší, což sníží jeho schopnost potýkat se s mnoha problémy, jimž budeme čelit bez ohledu na klimatické změny.
Klást tvrdé otázky je očividně zapotřebí. Stojí svět pana Gorea za takové oběti? Zdá se však, že kritické otázky jsou zde vyloučeny.

Proč se strašit šesti metry?
Bylo by například skvělé zeptat se Ala Gorea, proč hovoří pouze o zvýšení mořské hladiny o 20 stop (tedy zhruba o šest metrů). Ve svém filmu představuje děsivé záběry, jak by po takovém zvýšení vypadala Florida, San Francisco, New York, Nizozemsko, Kalkata, Peking a Šanghaj. Že by mu realistické zvýšení mořské hladiny připadalo málo dramatické?
Klimatická komise OSN totiž v průběhu tohoto století očekává zvýšení mořské hladiny pouze o jedinou stopu (tedy zhruba 30 centimetrů). Za posledních sto padesát let se již navíc mořská hladina o takovou výšku zvedla. Zdá se panu Goreovi vyvážené znásobit nejlepší dostupná vědecká fakta dvaceti?

Jak to bylo v Nairobi
Pan Gore tvrdí, že globální oteplování rozšíří výskyt malárie a jako typický příklad uvádí Nairobi. Podle něj bylo Nairobi založeno na místě, kde díky dostatečnému chladu výskyt malárie nehrozil, ale s roustoucím oteplováním se zde prý malárie začíná objevovat.
To je ovšem v přímém rozporu se zjištěním Světové zdravotnické organizace. Nairobi je dnes pokládáno za město bez rizika nákazy malárií. Naopak ve 20. a 30. letech, kdy ve městě panovaly nižší teploty než dnes, tam docházelo k pravidelným malarickým epidemiím.
Historka o Nairobi se panu Goreovi hodí do krámu, ale není náhodou v rozporu s fakty?

Díky oteplování neumrzli
Za lakmusový papírek pokládá pan Gore Antarktidu, avšak ani zde neříká celou pravdu. Ukazuje záběry ze 2 % území Antarktidy, jež se dramaticky oteplují, a ignoruje 98 % území, kde v posledních pětatřiceti letech nastalo značné ochlazení.
Komise OSN odhaduje, že v Antarktidě dojde v tomto století k nárůstu sněhové pokrývky. Stejně tak pan Gore poukazuje na tání ledovců na severní polokouli, ale již se nezmiňuje, že na jižní polokouli se ledovce zvětšují. Neměli bychom slyšet i tato fakta?
Pan Gore hovoří o tom, jak vyšší teploty způsobené globálním oteplováním zabíjejí lidi. Konkrétně přitom uvádí, že vlna veder v Evropě si v roce 2003 vyžádala 35 000 lidských životů. Zcela ovšem zapomíná uvést, že globální oteplování znamená také méně zimy, což jiné životy zachraňuje.
Počet lidí, kteří díky teplejšímu počasí neumrzli, značně převyšuje počet obětí veder. Odhaduje se, že ve Velké Británii zemře kvůli globálnímu oteplování o dva tisíce lidí více. Současně však o dvacet tisíc lidí méně zemře v důsledku zimy. Proč tedy pan Gore říká jen půlku pravdy?

Svatá mise
Al Gore se vydal na misi. Pokud prosadí svou, mohli bychom si na základě pochybných tvrzení nakonec zvolit budoucnost, která by nás podle odhadu OSN mohla v průběhu tohoto století přijít na 553 bilionů dolarů. Než vezmeme jeho projekt vážně, chceme znát odpovědi na nepříjemné otázky.

B. Lomborg je profesorem statistiky v Kodani, F. Rose je vedoucím kulturní rubriky dánského listu Jyllands-Posten

Autor/ři: Bjorn Lomborg, Flemming Rose

(přečteno 1576x)

Sdílet článek VYTISKNOUT ULOŽIT POSLAT PŘIDAT NÁZOR PŘIDAT NÁZOR

Google

Linkuj.cz

del.icio.us

Jagg.cz

Přidat.eu

furl

yahoo!

digg

vybrali.sme

Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)

Předplaťte si Hospodářské noviny a získejte přístup do online archivu ZDARMA

DISKUSE

Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 14

Hlavním problémem světa není oteplení (Karel)
Hlavním problémem je ztráta schopnosti a píle pídit se po souvislostech,...

pindy (L8M)
"morální odpovědnost padne na všechny" Cítíte morální zodpovědnost...

Pindy, plky, fanatismus... (Karel)
Proč ta zuřivost, když máte pravdu? Samozřejmě, že cítím odpovědnost...

? (L8M)
1)Co konkrétně ve vás vyvolává pocit zuřivosti? 2) "Samozřejmě,...

?? (Karel)
1) Spočítejte si silná slova ve svém a v mém textu, pak se ptejte...

zobrazit příspěvky

Zpět na článek Přidat názor

Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.

reklama