Vzhůru na ledovce: tipy na 10 alpských resortů, zn. lyžování zaručeno

 
Snímek: HINTERTUX MARKETING

IN magazín přináší tipy na 10 nejzajímavějších alpských ledovců, kde si po nevydařené sezóně určitě spravíte chuť. A hlavně: kde si rozhodně zalyžujete.

Rakousko
Hintertux
Tux je "českým" králem mezi ledovci - snadno a rychle dostupný, s kvalitními terény a velkým výběrem ubytování všeho druhu v Zillertalu. Pole věčného sněhu pokrývá severní svahy vrcholu s mrazivým jménem Gefrorene Wand (3286 m) a sousedícího Olpereru (3476 m). Z nich ledovcový jazyk slézá v poctivém "červeném" sklonu, na jiných ledovcích spíš ojedinělém, po šest set výškových metrů. Za komfort ledovcové šíře a sportovní sklon se platí cena v podobě masovější atmosféry. Rušné je obvykle sjíždění po hlavní "třídě", vzniklé soutokem slalomových tratí na Gefrorene Wand, vysokokapacitní jsou páteřní kabinkové lanovky z údolí a navazující funitelové kabinky, obří je i restaurace Fernerhaus na patě ledovce.
Dopravní osou ledovce jsou tři úseky kapacitních kabinkových lanovek - z rozsáhlého parkoviště v Hintertuxu, uzpůsobeného na (v první řadě podzimní) víkendové nápory, stoupají paralelně dvě gondoly na Sommerbergalm (2100 m), odkud pokračuje výkonný funitel neboli prostorná kabina pro 24 osob tažená dvojitým lanem s širokým rozpětím, odolávající tak i větru nad 100 km/h. Ten není na otevřených pláních ledovce výjimkou. Z přestupní stanice Fernerhaus (2660 m), Čechy překřtěné na "fernet haus", lze dalším objemným funitelem nebo dvousedačkou dosáhnout širých svahů pod Gefrorene Wand, které stojí za sportovní pověstí Tuxu. Velmi svižný je i svah k Fernerhausu, odkud lze i na jaře po lehce klikaté červené trati sjet až pod Sommerbergalm. O něco klidněji bývá na protilehlých modrých a červených sjezdovkách pod špičatým vrcholem Olperer, obsloužených klasickými kotvami. I zde by se daly sjezdovky směle prohlásit za dálnice uspokojující v první řadě rychlejší jezdce.
Přehledný ledovcový areál má i svá freeridová zákoutí. Přímo do centra dění spadá ostrý svah od zalomeného vleku Kaserer a další kuloár podbíhá vrcholovou sekci funitelu Gletscherbus - přibývající trhliny však mají na svědomí už i několik Čechů.
Z přestupní stanice Sommerbergalm je k dispozici ještě expresní čtyřsedačka a dva vleky s modrými sjezdovkami pod Tuxer Jochem (2460 m). Zajímavější je však možnost sjet odtud až do údolí (1500 m) po zasněžované 5km trati Schwarze Pfanne, podél níž je dost příležitostí k bezpečným odskokům do volného terénu. Ledovec přetéká ve vrcholových partiích také na jižní stranu hřebene, kde najdeme trojsedačku a červenou sjezdovku Schlegeis.
Hlavní občerstvovací základnou je velký Fernerhaus s restaurací, vyhrazenou místností pro baťůžkáře s vlastním obědem, půjčovnou, servisem, úschovnou, dětským koutkem i venkovní terasou. Útulnější je malá chata Gletscherhütte nad sedačkou Schlegeis, odkud je navíc lepší výhled na celé Zillertalské Alpy.

Hintertux 
* nadmořská výška: 1500 - 3250 m 
* 86 km sjezdovek 
* 21 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 36/18 eur, 6 dní 172/86 eur 
* sezona: celoročně 
* jak se tam dostat: z Prahy 555 km, 5,50 h
(přes Mnichov, Kufstein)
www.hintertuxergletscher.at  

Pitztal
Kratší, zato nejvyšší rakouský ledovec si u českých lyžařů získal značné sympatie jako jeden z prvních. Pitztalské terény jsou pestré, ledovec kompaktní až útulný, čímž se výrazně liší od ledovců Hintertux nebo Stubai. Na údolním parkovišti není po lyžařských terénech ani památky - s ledovcem je totiž spojeno podzemní lanovkou Pitzexpress, a to jednou z nejrychlejších na světě. Pouhých 8 minut trvá cesta do výšky 2840 m na hranu ledovce, odkud po skalnatém hřebeni pokračuje nevšední vyhlídková kabinková lanovka Pitz-Panoramabahn na nejvyšší bod - Brunnenkogel (3440 m). Od jednoduché horní stanice kabinky spadá spleť krásných červených sjezdovek, kterou na podzim hojně využívají reprezentační týmy k tréninku. Hlavní masa lyžařů proudí právě tudy a také po mírnějších tratích u postranního vleku Brunnenkogel. Sjezdovky z této části ledovce si lze protáhnout mírným žlábkem s modrou sjezdovkou až k šestisedačce Gletschersee, odkud by v budoucnu měla vést návratová trať do údolí, a odlehčit tak při návratech přetížené podzemce. Od spodní stanice šestisedačky startuje nová, osmimístná kabinka Mittelberg, podél níž vede prostorná carvingová sjezdovka červené náročnosti s pěkným, sportovním "schodem" v její střední části a celkovým převýšením solidních 600 m. Bez ohledu na skromnější rozlohu je Pitztal kvalitní alternativou všech zvučných ledovců.

Pitztal 
* nadmořská výška: 1740 - 3440 m 
* 24 km sjezdovek 
* 7 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 34,50/20,50 eura, 6 dní 164/98,50 eura
* sezona: září - červen 
* jak se tam dostat: z Prahy 550 km, 6 h (přes Mnichov, Ga-Pa)
www.pitztaler-gletscher.at

Stubai
Stubaiský ledovcový areál je ze všech rakouských tím nejrozsáhlejším, patří ale také k těm mírnějším - alias rodinnějším. Tvoří ho pět samostatných ledovců, kterým se v Tyrolsku obecně říká "ferner". Kromě sjezdovek "nahoře" lze až do pokročilého jara sjíždět kotlinami až do údolí, přičemž odshora až dolů to znamená 1400 m převýšení. Všechny sjezdovky obklopují skalnatý vrchol Schaufelspitze (3333 m), který lze díky vzájemnému propojení tratí procestovat jako malé lyžařské "safari". Od parkovišť na Mutterbergu se šplhají souběžné šestimístné kabinkové lanovky k mezistanici Fernau (2300 m), odkud červené kabinky míří k restauraci Eisgrat (2900 m) a stříbrné ke Gamsgarten (2600 m) - obě stanice jsou na "hlavním" ledovci Eisjoch. Modrá sjezdovka na Eisjochu je poměrně plochá a širokánská. Obsluhuje ji krytá šestisedačka s unikátně ukotvenými sloupy přímo do ledovce. Náročnější varianty se najdou kolem souběžné čtyřsedačky na Rotadlkopf. Vpravo od Eisjochu je ještě malý ledovec Daunferner s vlekem a červeně značenou (ale spíše modrou) sjezdovkou. Odtud se také spouští žlabem do údolí nejdelší stubaiská trať - Wilde Grub#146#n, která měří 10 km a je označena jako ski-route. Přestože skýtá mnoho možností volného sjezdu, její hlavní trasa bývá upravována.
Od horní stanice šestisedačky Eisjoch se lze přehoupnout do další, jaksi uzavřené ledovcové kotliny Windachferner s vlekem. Za příznivého počasí stojí za to vyjet ještě krátkou sedačkou k vyhlídkovému bodu Wildspitze nad ledovcem Daunferner. Proti směru hodinových ručiček - kolem vrcholu Schaufelspitze (3333 m) - se dá dále pokračovat k nejvzdálenějšímu ledovci Gaisskarferner s modrou, červenou i černou (neupravenou) sjezdovkou. Odtud už se krátkou sedačkou a po mírném svahu vrátíme k mezistanici kabinek Fernau. K ní vede také velmi pěkná červená sjezdovka z Eisgratu kotlinou podél kabinky. Většina svahů na Stubai je, stejně jako na jiných ledovcích, lehké a střední náročnosti, velmi širokých a s dlouho kvalitním prašánkem.

Stubai 
* nadmořská výška: 1750 - 3210 m 
* 110 km sjezdovek 
* 24 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 35,50/17,80 eura, 6 dní 182,60/91,30 eura 
* sezona: září - červen 
* jak se tam dostat: z Prahy 560 km, 5,50 h
(přes Mnichov, Innsbruck)
www.stubaier-gletscher.com  

Kaunertal
Kaunertal je jezdeckým zážitkem ještě předtím, než se ocitnete na sněhu. Údolí Kaunertal je poměrně dlouhé a zprvu jen vlažně se klikatící silnicí je třeba vystoupat nekonečnými serpentinami až do nadmořské výšky 2750 m k hraně ledovce, v časném jaru jen o pár serpentin méně ke spodní stanici jedné z přibližovacích čtyřsedaček (2100 nebo 2450 m). Hlavním sjezdařským tahem jsou souběžné vleky Weissee, zpřístupňující slalomové svahy ve svých horních partiích. Ze sedla Falginjoch, kam si lze vyšlápnout 5minutovou procházkou od vleků, panuje daleký rozhled do Itálie (masiv Ortleru) i do Švýcarska (masiv Berniny) - samotné sedlo je rakousko-italskou hranicí. Carvingový rozlet, omezený jen kratší délkou tratí, otevírají kotvy Nörderjoch nalevo od páteřních vleků. Nejpestřeji tvarovaným terénem ve vějíři možností kaunertalského ledovce disponuje vlek Karlesspitz, který lyžaře vyveze na červené sjezdy plné terénních vln a zlomů, na ledovci málo obvyklých. Podél sedačkových lanovek pod ledovcem klesají ne moc široké červené sjezdovky.

Kaunertal 
* nadmořská výška: 2100 - 3160 m 
* 32 km sjezdovek 
* 9 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 32/19 eur, 6 dní 144/86,50 eura 
* sezona: září - červen 
* jak se tam dostat: z Prahy 580 km, 6,20 h
(přes Mnichov, Ga-Pa)
www.kaunertal.com  

Sölden
Horská silnice z tyrolského střediska Sölden zpřístupňuje lyžařský areál ledovcových dvojčat Rettenbach a Tiefenbach, která z obou stran obklopují hřeben Schwarze Schneid (3370 m). Zázemí populárního Söldenu s vlastním rozsáhlým areálem a fakt, že na ryze sportovním Rettenbachu se tradičně v říjnu otevírá Světový pohár, zabezpečují ledovcům hojnou lyžařskou klientelu. Na zadním Tiefenbachu, propojeném s Rettenbachem lyžařským i silničním tunelem, vládnou klidnější a slunečnější tratě. Dominuje ústřední ranvej modré sjezdovky, již doplňují variantní sjezdy podobné náročnosti. O pohodlí lyžařů pečuje moderní osmikabinka, jež je hlavní dopravní tepnou "zadního" ledovce. Ani na slalomovém Rettenbachu se nemusíte příliš trápit na vlecích: moderní osmimístná kabinka obsáhne bezmála všechny tratě na ledovci. Z Tiefenbachu na Rettenbach je možné přejet sedačkou Seiterkar - její sjezdovka je mimo území věčného sněhu, ale to se může dotknout spíš pod ní se vinoucí červené sjezdovky. V zimním období je příjezdová silnice k ledovci uzavřena a spojení s údolím zajišťují expresní lanovky zimního lyžařského areálu Sölden-Giggijoch.
Ze sjezdovek na Rettenbachu se při pohledu na západ rýsují lanovky na sousedním ledovci Pitztal, které by v blízkém budoucnu mohla přiblížit lanovka spojující oba areály.

Sölden 
* nadmořská výška: 1370 - 3250 m 
* 147 km sjezdovek 
* 34 lanovek a vleků 
* skipas 1 den dospělí/děti 40,50/25 eur, 6 dní 199/108 eur 
* sezona: září - červen 
* jak se tam dostat: z Prahy 625 km, 6,30 h
(přes Mnichov, Kufstein, Innsbruck)
www.soelden.com  

Itálie
Val Senales
Val Senales je asi 20km klikaté údolí, které na jihu ústí do jihotyrolského "ovocného" údolí Vinschgau. Na jeho konci tvoří ledovcové vrcholy Ötztalských Alp státní hranici s Rakouskem. Historicky ani jazykově tu však žádná bariéra nevznikla, takže "nic" nebránilo sedlákům hnát krávy za pastvou přes hraniční hřebeny. Před třiceti lety na konci údolí vyrostla hotelová vesnice Kurzras a nad ní lyžařské středisko s celoročním provozem. Z Kurzrasu se přímo k nebi zvedá kabina lanovky na vrchol Grawand (3212 m). Pod vrcholem se rozkládá ledovcové plató se čtyřsedačkou, dvěma vleky a pár sjezdovkami: zvrchu jsou poměrně prudké, později se lomí a končí plochým dojezdem k lanovce. Pod ledovcem pokračují po opět ostřeji klopené hraně směrem k chatě Schöne Aussicht. Odtud se dá vrátit na ledovec anebo vyjet na protější vrchol Hintereis (3259 m), odkud se spouští krásná červená sjezdovka s několika variantami a převýšením přes 400 m. Běžně lze sjet až do vesnice k parkovišti - po 8km "černé" (ale až na spodní pasáž nenáročné) sjezdovce Schmugglerabfahrt (Pašerácký sjezd). Jednou z nejhezčích tratí areálu je dvojice černých sjezdovek s krytou čtyřsedačkou Teufelsegg na odvráceném jižním svahu. Jsou přístupné z Pašeráckého sjezdu anebo z Kurzrasu přibližovací čtyřsedačkou.
Nevšedním zážitkem může být ubytování v horském hotelu na vrcholu Grawandu, přímo na startu ledovcových sjezdovek a s nekonečným výhledem na moře alpských třítisícovek.

Val Senales 
* nadmořská výška: 2011 - 3250 m 
* 35 km sjezdovek 
* 12 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 32,50/22 eur, 6 dní 170,50/119,50 eura 
* sezona: září - květen 
* jak se tam dostat: z Prahy 725 km, 7,40 h
(přes Mnichov, Brenner)
www.valsenales.com

Passo Tonale
Kdysi "domácí" svahy italského miláčka, proslulého lyžaře Alberta Tomby jsou v podstatě jedinou sjezdovkou, kterou věčný sníh nad Passo Tonale nabízí. Kotvové vleky na ledovci Presena "půlí" poměrně prudce klopený a kilometr dlouhý svah mezi užší černou (často neupravovanou) a širokánskou červenou plochu. Celý areál, běžně otevřený až do začátku května, je samozřejmě mnohem bohatší. Z ledovce se po rovinaté stezce sjíždí do sedla Paradiso (2585 m), odkud se do Tonale řítí dvouapůlkilometrová černá sjezdovka prvotřídních kvalit (sklonem, šíří i úpravou). Na protějším, jižním svahu je několik červeno-modrých sjezdových dálnic i pár členitějších sjezdovek (např. Alpino, Contrabbandieri), ovšem často postižených nevalnou kvalitou jarního sněhu. Nová spojovací kabinka vede z Tonale do níže položeného Ponte di Legno (1257 m), nad nímž je na severním svahu pestrý výběr rychlých, sportovních sjezdovek v lesních průsecích.

Passo Tonale 
* nadmořská výška: 1250 - 3016 m 
* 100 km sjezdovek 
* 26 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 31/20 eur, 6 dní 150/118 eur 
* sezona: listopad - květen 
* jak se tam dostat: z Prahy 770 km, 7,50 h
(přes Mnichov, Brenner)
www.adamelloski.com  

Švýcarsko
Zermatt
Zermatt je největším a hlavně nejvýše položeným ledovcovým střediskem v Evropě. Své působivé charizma má i samotná vesnice - přes všechen, již 150 let trvající turistický ruch působí stále poněkud vesnicky. K tomu přispívá i zákaz autoprovozu, poněkud komplikující příjezd (jen vlakem či elektrotaxíkem), ale zpříjemňující samotný pobyt.
Až do konce dubna je ke zdejšímu ledovci jako "přídavek" k dispozici celkem až 313 km sjezdovek ve švýcarském Zermattu a v italské Cervinii, kompletně propojené lanovkami a vleky. V době, kdy letní lyžování skomírá a na mnoha místech Alp už zůstalo jen jako slogan v reklamních letáčcích, se Zermatt může pyšnit tím, že se tu skutečně lyžuje po celý rok.
Systémem kabinkových a visutých lanovek se dosáhne vrcholu Klein Matterhorn (3889 m), kde je jednak úchvatný výhled na "zub" skutečného Matterhornu, jednak odtud rolují dlouhé a spíš mírnější sjezdovky zdejšího ledovce. Carvingové tratě obsluhuje několik vleků, ve spodních partiích pak ještě expresní sedačka Furggsattelu se zdejší nejhodnotnější (červenou) sjezdovkou a samozřejmě přibližovací kabina. Sjízdné převýšení bezmála tisíc metrů po ledovci je i v Alpách unikátem.
Velkým lákadlem je pro freestylisty zdejší Gravity Park s obří U-rampou, quarter pipe, mnoha skoky a zábradlími.

Zermatt
* nadmořská výška: 1620 - 3889 m 
* 313 km sjezdovek 
* 63 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 76/38 CHF, 6 dní 379/190 CHF 
* sezona: celoročně 
* jak se tam dostat: z Prahy 1035 km, 10,30 h
(přes Mnichov, Bern do Täsche, odtud asi 10 km vlakem)
www.zermatt.ch  

Saas-Fee
Cesta k ledovcovému areálu z klidného horského střediska Saas-Fee je nevšední, stejně tak jako je nevšední jeho lyžařská nabídka. Nejdříve doputujete kapacitní kabinkovou lanovkou do přestupní stanice Felskinn ve výšce 3000 m, odkud se labyrintem podzemních chodeb přesunete ke stanici (nejvýše položeného) metra: to vede pod ledovcem až do výše 3500 m k (opět nejvýše položené) otáčivé restauraci Mittelallalin. Terénní mušle, na jejímž dně leží Saas-Fee, je zalitá několika ledovci z okolních čtyřtisícovek. Hlavní ledovcové vleky dávají možnost vybrat pohodovější modré i svižnější červené sjezdovky, které jsou v létě čím dál oblíbenějším místem tréninku mnoha reprezentací. Z ledovce dolů pokračuje dlouhatánské a panoramatické tratě k mezistanici Felskinn, kde se tratě rozšíří do kapacitního carvingového letiště. Od mezistanice Morenia (2450 m) pak opět o něco "zhubnou", zato naberou na sklonu a dovinou se až na okraj vesničky - z ledovce to čítá 1800 výškových metrů, nezřídka sjízdných až do konce dubna. Kulisa zdejších čtyřtisícovek patří k těm nejvíce fascinujícím v Alpách, jen ten Matterhorn (ač v sousedním údolí) zůstává skryt...

Saas-Fee 
* nadmořská výška: 1800 - 3600 m 
* 100 km sjezdovek 
* 22 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 63/38 CHF, 6 dní 317/190 CHF 
* sezona: červenec - duben 
* jak se tam dostat: z Prahy 1030 km, 10,30 h
(přes Mnichov, Bern)
www.saas-fee-ch  

Francie
Tignes
Jedna z nejlepších adres pro stále ještě rozsáhlé jarní lyžování - nejen na ledovci. Až do začátku května bývá v provozu většina ze 300 km tratí houpačky zahrnující i sousední Val d´Isére. Prašan v nejvyšších polohách je téměř zaručen, stejně jako procházka v krátkém tričku po středisku, usadí-li se nad Savojskem tlaková výše.
Samotný ledovec působí v komplexní nabídce oblasti Espace Killy poněkud skromně, ale zdání klame. Hlavní, širokánskou a poctivou červenou sjezdovku vedoucí zpod výrazného vrcholu Grande Motte (z výšky 3450 m) zásobuje obří visutá kabina. Z ní lze odbočit ještě na strmou, boulovatou sjezdovku Leisse ke stejnojmenné sedačce. Zdolané převýšení: solidních 700 m. Směrem k Tignes pak z hlavní červené ranveje klesají zprvu mírné, později prudší, ale prostorné varianty tratí, ústící až v ubytovacím centru Val Claret. Z něj je ledovec dostupný sérií krytých čtyřsedaček anebo rychlým podzemním metrem, zde zvaným funikuler.

Tignes 
* nadmořská výška: 1550 - 3450 m 
* 300 km sjezdovek 
* 89 lanovek a vleků 
* skipas: 1 den dospělí/děti 41/31 eur, 6 dní 197,50/148 eur 
* sezona: listopad - květen 
* jak se tam dostat: z Prahy 1070 km, 11 h
(přes Mnichov, Ženevu, Annecy)
www.tignes.net

RADEK HOLUB
Autor je redaktorem časopisu SNOW
www.snow.cz