Raket se Češi bojí, radar ale odmítají

Americký radar odmítá 61 procent Čechů, zhruba stejný počet lidí si zároveň myslí, že proti hrozbě raketových útoků by se Česko chránit mělo. Vyplývá to z čerstvého průzkumu, jenž pro ministerstvo zahraničí zpracovala agentura Factum Invenio a který mají HN k dispozici.

"Mezi únorem a květnem nedošlo ve veřejném mínění k žádným významným posunům. Budoucí pohyb bude zřejmě záviset na vyjednaných podmínkách umístění radarové stanice," stojí v analýze Factum Invenio.

Na odporu veřejnosti k radarům mnoho nemění ani možnost, že by nad protiraketovou obranou převzala záštitu Severoatlantická aliance.

Myslíme si svoje

Názory politiků na radarovou stanici zajímají jen menšinu voličů. Výjimkou je jen prezident Václav Klaus. Za nejdůvěryhodnějšího politika ho v souvislosti s jeho názory na radar považuje 52 procent lidí. "Chcete-li, říkám ano. Po doladění tisíců detailů," odpověděl v nedávném rozhovoru pro HN na přímý dotaz, zda osobně souhlasí s vybudováním radaru v Česku.

Podle většiny lidí (61%) by vláda měla výměnou za zapojení Česka do systému protiraketové obrany požadovat po Spojených státech zvýšené bezpečnostní záruky i jistotu, že radarová stanice neohrozí životní prostředí (48 %).

Třetina lidí by výměnou chtěla zrušení víz pro cesty do USA.

Zájem hlavně o zdraví

I když téma radarů hýbe českou politickou scénou už řadu měsíců, na rozhodování voličů, komu dát v dalších volbách svůj hlas, má podle průzkumu Factum Invenio jen minimální vliv.

"V případě volebního rozhodování převažují domácí témata. Nejdůležitější je pro voliče reforma zdravotnictví (71 %), důchodová reforma (60 %), problematika nezaměstnanosti (60 %) a boj s kriminalitou (52 %)," shrnuje průzkum Factum Invenio.

Zahraniční politika podle průzkumu ovlivňuje rozhodování jen osmi procent voličů.