Skleníkový efekt - nepříjemné pravdy
Představa veřejnosti o skleníkovém efektu je natolik zjednodušená, že zastírá podstatu tohoto jevu a vede k pokřivenému vnímání globálního oteplování. Skleníkový efekt je objasňován účelově například tvrzením, že s rostoucím obsahem skleníkových plynů v atmosféře se jeho účinek úměrně posiluje. Z této falešné představy se pak jeví oxid uhličitý jako příčina změny klimatu.
Princip skleníkového efektu není zvlášť složitý. Molekuly některých plynů v atmosféře absorbují určitou část infračerveného záření, tím současně absorbují energii tohoto záření. Té se zbaví emisí záření s větší vlnovou délkou, šířící se všemi směry od molekuly skleníkového plynu. Část nového záření putuje zpátky k povrchu Země, je to ale záření jiné kvality s jinou vlnovou délkou.
Aby plyn měl tzv. skleníkovou funkci, nesmí absorbovat krátkovlnné sluneční záření dopadající na Zemi, ale pouze dlouhovlnné (infračervené) záření, které vzniká ze slunečního záření na zemském povrchu. Ze širokého spektra záření směřujícího do kosmu každý skleníkový plyn absorbuje jen část. Záření s určitými vlnovými délkami, které skleníkový plyn absorbuje, je označováno jako jeho absorpční okno. Modelováním přeměn slunečního záření v atmosféře a na zemském povrchu došli chemici k závěru, že tzv. absorpční okno oxidu uhličitého je téměř vyčerpáno. Jestliže současná atmosféra absorbuje téměř veškeré záření, které může absorbovat oxid uhličitý, další zvyšování koncentrace tohoto plynu v atmosféře již ovlivňuje skleníkový efekt nevýznamně. Oxid uhličitý je tedy z tohoto pohledu neškodný. Tuto skutečnost však klimatické modely ignorují.
To samozřejmě neznamená popření existence skleníkového efektu. Bez něj by teplota na Zemi byla v průměru o 33 °C nižší. Vytváří jej z 50 - 80 procent vodní pára v atmosféře. Vedle opakovaně zdůrazňovaných prací podporujících hypotézu o zásadním vlivu člověka na oteplování klimatu existují i jiná vědecká zjištění. Například skupina, kterou vede S. K. Solanki z německé obdoby naší Akademie věd, zrekonstruovala na základě přesného stanovení obsahu kosmogenních prvků sluneční aktivitu v průběhu posledních 11 tisíc let. Vědci uvádějí, že z tohoto časového úseku je současná sluneční aktivita nejvyšší a navíc délka období vysoké aktivity je výjimečně dlouhá. Mimořádná perioda trvá již 70 let, přičemž poslední tři dekády je aktivita Slunce vůbec nejvyšší. Protože platí okřídlené pravidlo "příroda se chová obvykle obvykle", v případě nadprůměrně dlouhého a intenzivního období sluneční aktivity se tedy zvyšuje pravděpodobnost ukončení současné periody přirozeného oteplování planety.Vyvrácení či zpochybnění těchto odborných argumentů se autor tohoto textu snažil nalézt v materiálech IPCC. Asi hledal nedostatečně, neboť na zpochybnění nenarazil.
Ladislav Kurc, vysokoškolský pedagog
Klaus, Čína a žebříček hodnot
K recenzi knihy Václava Klause Prezident v zrcadle environmentalistů (HN 16. května) alespoň jednu poznámku:
Pan prezident nezpochybňuje škodlivost prachu, sazí a oxidů síry a dusíku, irituje ho, stejně jako mě, že v Číně existují těžební oblasti, kde přežívá pouze každé páté dítě, kde lidé nikdy neviděli slunce a umírají ve třiceti na zaprášení plic. Ale ještě více nám vadí pohled veřejnosti na tuto věc, jenž je vykonstruovaný nějakými rádobyekology.
Více než o sazích v ovzduší totiž o Číně mluví v souvislosti s uvolňováním neškodného oxidu uhličitého. Více než o umírajících lidech, kteří těží uhlí, debatují o čistotě jaderné energie. Až si environmentalisté uvědomí souvislosti a správně stanoví priority, budu jim možná naslouchat a respektovat je. Zatím tomu tak není.
Jan Kovář, Sedlčany
Kde na to vzít, senátore?
Senátor Karel Šebek v dopise Dvojí měna (HN 9. května) srovnal stravenky s tuzexovou korunou. Srovnání samozřejmě kulhá na obě nohy, protože stravenky mají k "tvrdé měně" hodně daleko, ale závěr jeho polemiky má racionální jádro. Samozřejmě, že by každý zaměstnanec, jemuž dnes poskytuje zaměstnavatel stravenky, raději dostal tisíc korun místo těchto papírků v hodnotě 500 korun, jak píše pan senátor. Ale nechápu, proč by chtěl autor nutit zaměstnavatele, aby to dělal a z jakého sáčku by tyto peníze bral.
Josef Václavů, Olomouc
Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Anonymy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.
Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
