Co dělat, když končíte s podnikáním

Které instituce mohou ukončit činnost firmy a za jakých podmínek? Co když ruším živnost z vlastní vůle? K. Lístková, Praha

Činnost firmy může ukončit živnostenský úřad, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. Nebo také na návrh správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.

Tak či onak, pokud se rozhodne ukončit podnikání z vlastní iniciativy, musí nejprve podat žádost o zrušení živnostenského oprávnění na svůj místně příslušný živnostenský úřad.

Při ukončení podnikání má taktéž podnikatel povinnost podat daňové přiznání podle zákonných lhůt. Například do konce března nebo června, a to v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Vede-li podnikatel účetnictví, je povinen ho vést až do dne ukončení své podnikatelské činnosti. Ke dni ukončení je nezbytné, aby byla provedena v souladu s platnými účetními a daňovými předpisy účetní závěrka, inventura dlouhodobého a oběžného majetku a v neposlední řadě musí být zjištěn stav závazků a pohledávek.

Je-li činnost ukončena v průběhu roku, můžeme u dlouhodobého majetku uplatnit pouze poloviční odpis. Pokud bude mít firma v úmyslu prodat dlouhodobý majetek, který byl v obchodním majetku, musí si dát pozor na to, že tento majetek je předmětem daně z příjmů. A to do pěti let po vyřazení - ukončení činnosti. Daňově uznatelným výdajem je daňová zůstatková cena, avšak pouze do výše příjmu z prodeje.

Dalším důležitým krokem, jsou zbylé zásoby, které ke dni ukončení podnikání neovlivňují daňový základ u podnikatelů vedoucích účetnictví. Ale pokud dojde k jejich prodeji po ukončení podnikání, musíte je zdanit jako ostatní příjem. Zásoby však nesmí být prodány osobě blízké či finančně spojené, správce daně by tento krok mohl chápat jako pokus o krácení daně. Podnikatel, který vede daňovou evidenci, musí základ daně zvýšit o nezaplacené pohledávky, o cenu nespotřebovaných zásob a konečné zůstatky rezerv. Naopak základ daně musí snížit o nezaplacené závazky. Podnikatel, který uplatňuje výdaje procentem z příjmu, zvýší svůj daňový základ pro potřebu daňového přiznání o pohledávky a zásoby.

Další povinnosti při ukončení podnikatelské činnosti plynou vůči zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde je třeba tuto skutečnost také nahlásit a podat přehledy o příjmech a výdajích za zdaňovací období. ČSSZ je nutné skutečnost nahlásit do osmi dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k ukončení činnosti.

Má-li podnikatel zaměstnance, ukončí s nimi pracovní poměr z důvodu zrušení zaměstnavatele. Zaměstnancům náleží odstupné, protože výpovědní doba je tříměsíční. Pokud má však podnikatel alespoň dvacet zaměstnanců, jednalo by se o hromadné propouštění, takže by musel informovat úřad práce, odbory nebo radu zaměstnanců.

Na závěr je třeba říct, že důvody, které vedou podnikatele k ukončení podnikatelské činnosti, mohou být různé. Klíčovou roli hrají zejména zdravotní a rodinné důvody. V neposlední řadě se k nim přidává i neschopnost podnikatele odolat tvrdé konkurenci v rámci jednotného trhu Evropské unie.

Živnostenské podnikání může také skončit na návrh orgánů státní správy, vyskytnou-li se překážky v provozování živnosti, nebo pokud zahraniční fyzická osoba, jež je povinna mít povolení pobytu na našem území, tuto podmínku nesplňuje.

Odpovídá: Marie Wimmerová,

Hospodářská komora ČR