Které dopravní komunikace jsou nebezpečné? Nejvíce D1

Během jediného roku se na čtvrtkilometrovém úseku dálnice D1 za Humpolcem ve směru na Brno odehrálo 146 nehod. Místo tak získalo nemilý primát. Na žádném jiném úseku silnic a dálnic v Česku nebouralo tolik aut jako tady.

Číslo vyplynulo z rok trvajícího projektu republikové dopravní policie a brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV). Už dvanáct měsíců totiž policisté označují místa nehod přesněji než dříve, za pomoci satelitní navigace.

Jejich data pak zpracuje brněnské centrum. Na dosud neveřejné mapě se pak jednoduše zjistí, kolik lidí v tomto místě zemřelo a že nejčastější příčinou srážek bylo nevěnování se řízení. A přestože se často uvádí, že za nehody v této části dálnice může počasí, u většiny nehod byla silnice suchá a takzvaně sjízdná - tedy v pořádku.

I tato "roční" statistika potvrzuje, že je nejstarší česká dálnice skutečně nebezpečná. Druhým místem s největším počtem nehod v zemi je opět brněnská dálnice. Tentokrát to je úsek kolem desátého kilometru při příjezdu do Prahy se 113 nehodami.

Třetí nejnehodovější místo je v málo přehledném úseku silnice první třídy číslo 11 za Vamberkem ve směru na Žamberk - 104 nehod.

"Ten projekt zobrazení nehod je a ještě rok bude ve zkušební fázi," upozorňuje Pavel Tučka z CDV. Nicméně údaje, které v něm jsou použity, jsou přesné. Pokud nehodu vyšetřují dopravní policisté s přístrojem GPS v autě, informace se přenese téměř hned. "Naše údaje jsou úplné. Do mapy se však zanesou i údaje z nehody, kterou řeší hlídka jiné než dopravní policie bez GPS," tvrdí šéf dopravních policistů Zdeněk Bambas.

Mezi patnáctku nejhorších lokalit s největším počtem nehod se například nedostalo žádné místo přímo v Praze.

Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu však upozorňuje, že když jsou tato místa označena jako lokality s největším počtem nehod, ještě to nevypovídá o jejich nebezpečnosti.

"Samotný výskyt nehod v místě ještě neznamená, že je ta silnice nebezpečná. A to třeba i když tam byly čtyři smrtelné úrazy za sebou," říká Heinrich. Jako příklad dává silnici první třídy na Strakonicku, kde se v jednom místě staly čtyři smrtelné nehody.

"Jednou to však byl srdeční kolaps, potom prokázané oslnění sluncem a technická porucha auta. Pokud bychom chtěli takový úsek přestavět, tak by to bylo jen plýtvání penězi," upozorňuje Heinrich.

Rok používaný systém se satelitní navigací právě dokáže rozlišit i nehody podle příčin. V budoucnu by ho mělo využívat daleko více institucí než dosud.

Mohl by totiž posloužit i záchranářům, kteří vyrazí k nehodě. Pokud se v daném místě staly dříve již nějaké nehody, mohou si zjistit, co bylo jejich příčinou, a mohou tak být předem připraveni na to, jak bude pravděpodobně nehoda vypadat, a až k ní dorazí, jestli mají očekávat zranění.

Dosud se totiž nehody určovaly s přesností až půl kilometru. Nyní to je s přesností na deset metrů.