Spor o objev krevních skupin

Nápad zachraňovat krvácející pacienty přívodem drahocenné tekutiny od jiných lidí zkoušeli realizovat lékaři již v průběhu 19. století a patrně i dřív. Výsledky však byly demotivující - jen někdy se člověk uzdravil, většinou však zemřel na celkový šok. Na přelomu 19. a 20. století hned několik vědců zjistilo příčinu: přítomnost různých antigenů v krvi, tedy různé krevní skupiny. Jedním z nich byl i český psychiatr Jan Janský, který hned na počátku objevil všechny čtyři. Jeho rakouský konkurent Karl Landsteiner roku 1901 publikoval objev jen tří, nicméně dnes je většinou právě on uváděn jako autor - nezřídka jediný.

Karl Landsteiner se narodil v rodině vídeňského právníka a publicisty Leopolda Landsteinera 14. června 1868. Vedle medicíny vystudoval i chemii a poté působil jako profesor patologie na Vídeňské univerzitě. Po skončení první světové války odešel do Nizozemska, od roku 1922 až do smrti žil ve Spojených státech. Roku 1930 obdržel za objev krevních skupin Nobelovu cenu i navzdory tomu, že již dříve Americká lékařská komise uznala prioritu Janského klasifikace. S velkou pravděpodobností by se tedy Landsteiner s ním o cenu přinejmenším dělil - kdyby však tou dobou Janský již nebyl po smrti.

Někteří autoři uvádějí, že Landsteiner Janského zásluhy zlehčoval, jiní mu neprávem připisují i objev čtvrté krevní skupiny. Jisté však je, že Karl Landsteiner objevil Rh faktor, který je rovněž významným činitelem působícím při dárcovství krve, především však jeho znalost zachraňuje životy mnoha novorozenců. Tento objev ovšem učinil až roku 1937, dávno po získání Nobelovy ceny.

Dnes uplynulo od smrti Karla Landsteinera 64 let.
(jnk)