Duše CocoRosie je jistě oboupohlavní

Příběh amerického sesterského dua CocoRosie, které včera koncertovalo v pražské Arše a dnes na festivalu Colours Of Ostrava, nemá daleko k pohádce. Léta odcizené sestry Casadyovy s indiánskou krví a divokým dětstvím k sobě našly cestu až v Paříži. Byl rok 2003, Sierra tam studovala operní zpěv a Bianca, která se životem protloukala všelijak, jednoho dne zazvonila u jejích dveří. Z náhlého sblížení vznikly jaksi mimoděk i CocoRosie, když si sestry během vínem a čajem nasáklých dnů strávených v Sieřině apartmánu kromě blbnutí nahrávaly i své improvizované písničky.

Jímavé i krutě cynické songy stojí zejména na kontrastu vokálů. Školená, étericky znějící Sierra a nakřáplá barová šansoniérka Bianca splétají folk, blues a gospel v nejhrubší lo-fi estetice. Na úroveň klasických instrumentů jako piano či kytara jsou povýšeny zvuky elektronických hraček nebo u popelnic sebraných předmětů.

Špína, smrt a smrtelnost

Od té doby se CocoRosie staly pojmem a spolu s Devendrou Banhartem či Antonym Hegartym také předními představiteli spíše ideově spřízněné scény. Před několika týdny jim vyšlo i třetí album The Adventures Of Ghosthorse And Stillborn, které sklízí hodně rozdílné kritiky. Už dříve naznačené hip hopové kontury tu dostávají výraznější tvary a rovněž zvuk je mnohem čistší.

"Chtěly jsme tentokrát zkusit něco, co by bylo téměř přijatelné pro rádia," nezastírá nic Bianca a s lehkou ironií dodává: "Občas jsme si skoro myslely, že jsme Destiny's Child. Avšak album je pořád divoké a křiklavé. Je to zatím naše nejmíň zasněná nahrávka; víc špíny, smrti a smrtelnosti."

Jejich delirické popěvky ve spojení s beatboxingem či hiphopovým frázováním působí stejně bizarně jako syntéza infantility a operního patosu. Poprvé měl produkci na starosti profesionál - Valgeir Sigurosson, známý především jako spolupracovník Björk.

"Dokázal dostat do popředí i ty nenápadné a tiché zvuky, které by byly jinak ztracené. Zajímala nás od něj ale jen ta technická stránka věci, nestojíme o cizí estetiku," vysvětluje Bianca.

Na téma ohledně jejich androgynního image dodává: "Myslíme, že lidská osoba je v neustálé přeměně - mezi pohlavími, mezi duchovním a fyzickým. Duše je rozhodně oboupohlavní."

Lehce praštěné večírky

Na novince je několik autobiografických textů. Týkají se především jejich otce, kterého obě sestry ještě jako malé několikrát zažily v peyotlovém transu při obřadech indiánských kmenů.

"Nepamatujeme si ty chvíle úplně přesně, možná i záměrně. Pro dítě to bylo opravdu těžké, ačkoliv proti těmto praktikám jinak nic nemáme. V podvědomí nám z těch zážitků zůstalo asi hodně. Měla jsem pocit, že se na tomhle albu s otcem vyrovnávám nějakým dialogem a je vlastně jedno, že bez jeho přítomnosti," říká Bianca.

Navzdory všem zmíněným zážitkům jsou koncerty CocoRosie spíš lehce praštěnými večírky. Jak by si Bianca představovala ideální vystoupení? "Nevím, co třeba abychom plavaly v bazénu, jedly plněné košíčky, a nesmí chybět samozřejmě ohňostroj!"

Autor je redaktorem www.letmo.net

Kdo také vystoupí v Ostravě

dnes
CocoRosie
Marie Rottrová a Neřež
Richard Bona
Evolution Dejavu
Anna K
The Prostitutes
Peter Lipa
Yvonne Sanchez
November 2nd

zítra
Gipsy Kings
IMT Smile
Balkan Beat Box
Tata Bojs
Družina
Iva Frühlingová
Blue Effect
Dan Bárta & Illustratosphere
Psí vojáci

pozítří
Marianne Faithfull
Divokej Bill
Brathanki
Gaia Mesiah
Ba Cissoko
Mando Diao
Gothart
Pavol Hammel a Prúdy
Zdroj: colours of ostrava