Zdeněk Hanzálek: Česko: víc možností než venku

ZDENĚK HANZÁLEK Z ČVUT

Vědu je nutné propojovat s činností soukromých firem, které do výzkumu přinášejí tolik potřebné finance. Na zahraničních univerzitách je taková symbióza běžná. Jedním z mála, kdo se o podobné propojení snaží i u nás, je Zdeněk Hanzálek z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

HN: Pokud už mladí vědci zůstanou v České republice, obvykle odejdou do soukromé firmy za mnohonásobně vyšším platem. Co to pro vás znamená?

Nám se to samozřejmě nevyplácí, protože každý doktorand pracuje na nějakém vědeckém projektu.

My do studenta investujeme určité úsilí, a pokud po roce odejde, znamená to, že musíme hledat někoho jiného a znovu jej nějakým způsobem vyškolit.

HN: Proč podle vás mladí vědci odcházejí do komerční sféry?

Studenti často pracují na částečný úvazek, ale postupem času na ně zaměstnavatel klade čím dál tím vyšší nároky, neslučitelné se studiem. Zadavatelé vědeckých projektů si navíc často stanovují velmi ambiciózní a těžko dosažitelné cíle, což studenty odrazuje. Raději před sebou mají projekt s jasným výsledkem.

HN: Co s tím můžete dělat?

Snažíme se motivovat naše studenty k tomu, aby dokončili doktorandské studium a neodcházeli do průmyslu. Hledáme firmy, které se snaží skloubit průmysl a vědu, což se nám v našem oboru (řídicí systémy, kybernetika - pozn. red.) docela daří. Získáváme tak jednak finanční prostředky, ale také kontakty, které později pomáhají absolventům.

HN: Mladí vědci často mizí do zahraničí. I vy máte za sebou podobnou zkušenost. Co taková zahraniční stáž může studentovi přinést, a proč naopak zůstat v České republice?

Pro studenty je dobré vycestovat, protože když se vrátí, mají vazby a mohou do Česka dokonce přinést zajímavou zakázku. Myslím, že i Česká republika přináší zajímavé perspektivy, někdy dokonce lepší než zahraničí. Sice tu dostanou méně peněz, ale zase je tu obrovská poptávka. U nás se dají dělat věci, které v zahraničí už nikdo nechce, protože už tam jsou.