Vladimír Kovář má v kanceláři koncertní klavír, bubny a elektrickou kytaru Fender s aparaturou. Za zdí je schovaný byt na přespání.

Schůzuje se u kulatého stolu, uprostřed něhož je zvláštní věc: pazub polárního kytovce, jejž středověcí mořeplavci považovali za roh bájného jednorožce.

Jednorožce - anglicky Unicorn - má firma ve svém názvu, takže roh je tu pomalu jako sektářská modla. Pak přijde Kovář, v mikině a bos.

Tohle na první pohled není normální společnost. Už 17 let vyvíjí firmám na zakázku programy, ale má také personální agenturu, univerzitu, hračkářství, cestovku, hotel, horskou boudu, catering, restauraci, designérské studio, stavební firmu, produkční agenturu a půjčovnu jachet s kapitánským kurzem.

"Musíte mít systém," říká kybernetik a otec čtyř dětí. Svůj systém řízení teď chce prodávat dál jako univerzální program a vytáhnout Unicorn mezi světové výrobce softwaru. "Většina lidí si myslí, že kecám," usmívá se Kovář.

Provokatér v Seatu

Jméno Unicorn vymyslel v roce 1990 Petr Tuka, jeden z prvních Kovářových společníků. Inspirací ale nebylo bájné zvíře, nýbrž program UNIX. U něho se Kovář s Tukou potkali jako mladí programátoři ve státním podniku Koospol.

Ten měl v režimu centrálního plánování na starosti vývoz a dovoz potravin: strategický úkol, jemuž odpovídalo i prominentní vybavení. "To byla špička, jakou nikde jinde neměli," vzpomíná Tuka. "Když jsme pak na seminářích s lidmi z jiných podniků viděli, čím se zabývají, připadali jsme si jako blázni. To všechno jsme dávno měli vymyšlené," říká Tuka.

S Kovářem založili vlastní firmu, která by na poradenství kolem UNIX vydělávala. Jenže investice do IT tehdy nebyly pro podniky priorita a podnikání přinášelo spíše stres a vypětí než peníze, takže zakladatelé se rozešli.

"Vláďa to tehdy vzal na sebe. Věřil, že se to zlomí," říká Tuka, dnes "spokojený zaměstnanec" ve firmě NCR.

Vzpomíná, jak Kovář po podpisu jedné větší zakázky šel a hned si na leasing koupit nový Seat Toledo. Neřešil, že by to mohlo zákazníka provokovat. "Byl přesvědčen, že jeho služba má svoji vysokou cenu," říká Tuka.

Víra se vyplatila: Unicorn má dnes reference od tří největších českých bank, od Škody Auto, Coca-Coly, Eurotelu nebo ČEPS. Tržby vystoupaly za posledních deset let ze sto milionů na miliardu. Zisk loni činil sto milionů korun.

Zakotvi a nerozbij to

Kovářovi pomohly dvě věci: nechybí mu lidi a z managementu si udělal hobby. Už v roce 1995 začal budovat svou farmu na programátory. Jeho personální agentura je najímá jako brigádníky k pásu za 80 korun na hodinu. Po čtvrt roce školení jdou "montovat" software podle návrhů, které připraví zkušenější kolegové. Podle Kováře je důležité program správně vymyslet, ale samotná produkce už je jen pásová výroba, kterou lze dělat levně, třeba i v Rusku. Páteř Unicornu proto tvoří jen padesátka klíčových lidí.

Když mají junioři větší zkušenosti, ambice a nároky, uchytí se buď v Unicornu, nebo jim agentura dohodí práci jinde. Pak si nechá za vyškoleného člověka zaplatit provizi. Kovář nechce lidi přeplácet, prý se mu příčí, aby řadoví programátoři brali víc než jeho zubař.

Drží lidi spíš rozmanitým systémem výhod: školení, vnitropodniková cestovka anebo "Karlosovy mraženky", jak se přezdívá dobrotám od firemního svačináře Karlose. "Když někomu přidám dva tisíce, tak to ani nepozná. Ale když přinese domů skoro hotovou večeři, tak je spokojená jeho manželka, je spokojený i on a já nakonec taky," říká Kovář. "Je to jako Matrix," směje se Tuka. I tak se ale posádka často mění a udržet bezproblémový chod firmy znamená mít to, čemu Kovář říká "systém". Zní to kyberneticky, ale výstižně: systém je podle Kováře "soustava jednotek organizovaných za účelem dosažení cíle". Kovářovým cílem je růst, protože "jinak vaši lidé necítí perspektivu".

Kdo chce růst, musí delegovat úkoly na další lidi. I proto si Kovář oblíbil jachty a moře. "Dáte někomu kormidlo od lodi za deset milionů a řeknete mu, ať zajede do přístavu. A on tam zajede," libuje si jako námořník. A k delegování je potřeba mít ve firmě řád, kvůli němuž tomu si Kovář - kromě osobních inspekcí, zda mají lidé uklizeno na stole - vyrobil vlastní program.

Mona Lisa

"Zkuste někomu popsat, jak vypadá Mona Lisa. To jde dost těžko," říká o Kovářově programu UES podnikatel Zbyněk Frolík, který ho chce koupit. Program zná role všech lidí a vazby mezi nimi a slouží jako prostředí pro společnou práci. "Všichni se baví nad jednou věcí," říká Kovář a na notebooku se dívá, jak jeden z týmů plní úkoly, kdo zodpovídá za termín, kolik se na projektu utratilo peněz, kdo je zákazník a zkušenosti s ním

Rozhodující jsou role lidí. Šéf může podřízeného vyměnit, ale role zůstává a s ní i všechny uložené informace i udělaná práce. Úkoly pro svou roli každý vidí, a když je neplní, vidí to všichni nad ním, což je prý nejlepší bič.

"Mail vyšumí, ale tady vám to svítí, dokud to nevyřešíte," říká Milan Baše, který se s Kovářem seznámil na vleku, má firmu na výstavní architekturu a program už začal zavádět. "Když chcete něco řídit, tak něco musíte mít uvnitř firmy, ne v hlavách lidí anebo v jejich outlooku," pochvaluje si Baše. Systém podle něho umí myslet na věci, "které se teprve stanou", a tak se třeba nestane, že služební auto má propadlou technickou nebo staré gumy.

Program ale nefunguje bez dvou základních podmínek: šéf musí být jednak schopen udělat systém a úkoly a role rozvrhnout, a pak musí donutit lidi, aby tyto role plnili. Do programu se vstupuje přes internet, tedy odkudkoli ze světa. Zákazníkům tak odpadnou starosti s udržováním vlastních počítačových systémů, jejichž dodavatelé jsou podle Kováře často "šamani" vnucující zbytečné věci. Mluví o nich rozzlobeně jako o učitelích, kteří chtěli po jeho dceři úkol ve wordu, což je prý jako "učit děti kouřit trávu".

Kovář si nechává platit korunu za jeden klik a v první vlně požaduje aspoň 30 tisíc kliků měsíčně. "Na to kdyby přišel Gates, byl by dnes úplně jinde," říká Tuka.

Až přinesou miliardy

Kovář se řídí replikou z amerického poháru jachet, kde se vyhlašuje jen vítěz, protože "druhý už je jen první looser". Kovář si myslí, že Unicorn může být i dvacetkrát větší než dnes. "V Česku máme potenciál firmu čtyř- až zpětinásobit, ale to by mělo jednou být tak dvacet procent naší produkce. Proto se snažíme připravit se na vstup na zahraniční trhy," říká Kovář.

Cílem je prý prodávat služby ruského vývojáře třeba v anglické bance. Mozek Unicornu má přitom zůstat v Česku, kde letos otevřel vlastní univerzitu. V Moskvě má "testovací" vývojové centrum, kde má do konce roku pracovat sto lidí. Centra budou i jinde v Rusku.

Za kolik by Kovář firmu prodal? "To bychom museli mluvit o miliardách dolarů," říká Kovář, ale dotáhnout svoji věc je pro něho mnohem důležitější než peníze.

HN20070820_1.jpg