Stát prohrává v "souboji" o odborníky

Vysoká škola, manažerské zkušenosti, znalost angličtiny. V databázi personálních agentur se požadavky na místo ředitele finančního úřadu a finančního kontrolora v soukromé firmě téměř neliší.

V platu je ovšem podstatný rozdíl: zatímco tomu prvnímu se základní "tabulkový" plat zastaví na necelých třiceti tisících, tomu druhému nabízejí trojnásobek.

Právě to chce změnit ministerstvo vnitra pomocí nového zákona o veřejné správě, na který včera upozornily HN. Podle něj by schopní a výkonní šéfové na radnicích, krajích nebo státních úřadech dostávali manažerské smlouvy na pět až sedm let. Byli by tak sice pod větším tlakem, na druhou stranu by mohli dostávat podstatně více peněz než dnes.

Jinými slovy: stát a města by se měly zbavit pověsti zaměstnavatele, u něhož sice často není mnoho práce, ale je také málo peněz.

Zatím nic nenasvědčuje změně. Odbory včera na jednání s ministrem práce a zástupci ministerstva financí neuspěly s požadavkem na výraznější růst příjmů ve veřejném sektoru, než jaký navrhla vláda. Platy zaměstnanců státu a veřejných služeb by se tak od ledna měly zvýšit o 1,5 procenta. Víc se zvednou tehdy, pokud resorty propustí část zaměstnanců.

Podobné posty, jiné peníze

Stačí přitom letmý pohled do nabídek personálních agentur ke zjištění, že požadavky na odborníky pro vedoucí místa, které potřebuje veřejná správa, a na lidi do byznysu jsou mnohdy velmi podobné. A to nejen pokud jde o schopnosti, ale také o zodpovědnost.

"Jestliže chceme dostat na úřady kvalitní lidi, musíme je také dobře ohodnotit. Samozřejmě, nikdy nebudou moci dostat takové peníze jako v soukromé sféře, ale ten rozdíl by už v budoucnu neměl být tak velký," říká náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, který má přípravu zákona na starosti.

Rozdíly v platech se přitom netýkají jen finančnictví. Stejné je to také u počítačových expertů. Podle Jiřího Voříška, vedoucího katedry informačních technologií na VŠE v Praze, navíc dnes firmy specialisty často přeplácejí, jen aby si je udržely. V takové konkurenci pak nemají velké státní úřady nebo radnice šanci. Opět příklad z nabídky agentur: specialista, který bude mít na starosti správu serverů a webové stránky, dostane ve firmě 40 až 60 tisíc korun. A dokonce stačí jen středoškolské vzdělání. Zatímco vedoucí IT oddělení na úřadu musí umět stejné věci, ovšem automaticky "spadne" do 11. platové třídy. Tedy necelých 18 tisíc, pokud nemá mnohaletou praxi ve státních službách - i když mu jeho nadřízení mohou o několik tisíc přilepšit díky osobním příplatkům.

Buď manažer, nebo auta

Ministerstvo vnitra zatím neví, jak vysoké odměny by mohli podle nového zákona šéfové úřadů svým podřízeným vyplácet. Podle Zajíčka by se ovšem měly alespoň blížit mzdám v soukromém sektoru.

Jisté už nyní je, že na to od státu nedostanou žádné peníze navíc. Například ředitel krajského úřadu si bude muset sám rozmyslet, jestli dá lepší peníze několika vedoucím odborů, nebo zda nakoupí pro úřad dvě nová auta. "Bude to na jeho manažerském rozhodnutí: pro schopné podřízené peníze vyčlení, ostatním bude moci nechat normální platy," vysvětluje Zajíček.

Šéfové úřadů, které včera HN oslovily, by takovou novinku vítali. "Vnímám to jako krok dopředu," říká například Ivo Javůrek, tajemník magistrátu v Plzni, odkud před časem odešlo několik schopných úředníků - někteří na ministerstva, jiní do firem. Na druhou stranu třeba v Brně prý nemají se sháněním vzdělaných a pracovitých úředníků problémy. "Nás se to moc netýká - na každé výběrové řízení se nám hlásí moře kvalifikovaných vysokoškoláků," říká šéf magistrátu Pavel Loutocký.

Jak hodnotit úředníky?

Ovšem už nyní se ozývají pochybovačné hlasy. A to nejen od odborářů, kteří tvrdí, že manažerské smlouvy na určitou dobu umožní politikům, aby po nástupu do úřadů dosadili své lidi.

Například bývalý senátor Edvard Outrata, který má zkušenosti s veřejnou správou v Kanadě, si myslí, že nejprve musí zákon stanovit systém hodnocení úředníků. "Ve firmě je to prosté, tam jsou měřítkem peníze. Ale co v úřadu? Tam hrozí, že se i kvalitní lidi budou měnit podle přání politiků," varuje.

jak platí stát a jak soukromé firmy