Daniel Křetínský: Pořádá se tu hon na čarodějnice

Dvakrát během jediného týdne se skupina J&T dostala do centra pozornosti. Za tři miliardy koupila šestiprocentní podíl v Unipetrolu. Veřejnost ale mnohem víc zaujal agresivní výstup Tomáš Řepky, kapitána pražské Sparty, která rovněž patří J&T. Řepka v neděli v Teplicích po vyloučení napadl kameramana ČT.

HN: Když jste ve středu viděl vítězství Slavie v Lize mistrů, nezalitoval jste, že jste před třemi lety radši nekoupili Slavii?

Ne, to určitě ne. Když váš hlavní rival utrpí vítězství s velkým štěstím, těšit vás to nemůže. Je pravda, že v obou předkolech měla Slavia extrémní štěstí, ve středu si ale vyhrát zasloužila.

HN: Co musí udělat hráč Sparty, abyste ho vyhodili z mužstva?

Už se to jednou stalo. (Před dvěma lety Sparta z kádru vyloučila kapitána a reprezentanta Karla Poborského pro neshody s trenérem - pozn. red.) Jsou dvě možnosti. Když se chová bezcharakterně, což mi vadí nejvíc, nebo kdyby škodil klubu.

Vy se ale ptáte na to, co udělal Tomáš Řepka. Byla to obrovská chyba, ale ani desetinu vteřiny jsem neuvažoval, že by Tomáš měl odejít.

HN: A jaký je tedy rozdíl mezi ním a Karlem Poborským?

Každý z nás má nějaké osobnostní charakteristiky. Tomáš Řepka je velký bojovník a k jeho povaze bohužel patří i to, že se v některých extrémně vypjatých momentech hůř kontroluje. To není zlá vůle. Mluvili jsme o tom s ním v minulosti, zapracoval na sobě, je pravda, že za celou minulou sezonu nebyl vyloučen. V neděli situaci nezvládl a podobný stav už se nesmí opakovat. Zdůrazňuji ale, není to bezcharakterní jednání.

Nemám důvod odsoudit Tomáše Řepku

HN: V neděli se projevil prostě jako hysterický násilník.

Souhlasím, že je to nepřijatelné. Pod tlakem mnoha nespravedlností, které v tom zápase nastaly, gestem odstrčil kameru. Fotbal je přísnější než jiné sporty, pokud jde o chování sportovců. Nesmí se to, ale už se to také stalo. Před čtrnácti dny jeden italský fotbalista dokonce kameramanovi nafackoval. Dostal stop na čtyři zápasy a pokutu. Tomáš Řepka je charakterní a pro Spartu pracuje na sto procent.

HN: Možná jsme viděli jiný zápas: podle nás Řepka sprostě nadával všem okolo, poplival pořadatele a pak gestem odstrčil kameru tak, že málem na zem povalil dva lidi.

Nehájím to, co udělal. Ale během zápasu bohužel mluví vulgárně všichni hráči, při fotbale mluvíte vulgárně možná i vy a upřímně řečeno i já. Úkolem pořadatele bylo odvést trenéra Bílka, ale začal Tomáše urážet. I to je potřeba vnímat. Byla to obrovská chyba, nesmí si to dovolit ani v situaci, kdy má oprávněně pocit, že se stala křivda. Ale není to opakované selhání stejného typu. Není to pro mě důvod odsoudit ho jako člověka.

HN: Proč je pořád kapitánem?

Protože je zároveň největší osobností. Od chvíle, kdy jsme z něj udělali kapitána, je to jeho první prohřešek.

Nejde o spravedlnost, je slyšet volání po krvi

HN: V lednu 1995 napadl kapitán a symbol Manchesteru United Eric Cantona fanouška. Od vlastního klubu dostal trest do konce sezony a vysokou pokutu. Nechtěla by Sparta patřit do stejné společnosti a vzít si z Manchesteru příklad?

Od Manchesteru jsme bohužel velice daleko. Odlišujeme se spoustou věcí. Ale ani to, co se stalo Tomáši Řepkovi, ani naše reakce nejsou překážkou na téhle cestě. Počkáme, jak Tomáš dopadne na disciplinární komisi (rozhovor proběhl ve čtvrtek dopoledne - pozn. red.).

Obávám se ale, že tu jde o hon na čarodějnice, že reálný význam toho činu bude zveličen, protože jde o Spartu a zejména o Řepku. Bojím se, že disciplinární komise je pod obrovským tlakem, aby vynesla exemplární trest.

HN: Nejde o první problém Sparty, nedávno pro změnu při zápase hajloval Pavel Horváth. A to už není otázka jednoho Řepky, ale toho, jaká je v klubu atmosféra a co si hráči dovolí.

Sparta měla dlouho problém se svými fanoušky, to uznávám. Ale nikoliv problémy s chováním hráčů. Teď dva nastaly - dílem je to naše chyba, dílem bohužel vliv prostředí. A díky tomu přestává být hodnocení spravedlivé a objektivní. Posunulo se do symbolické roviny a my jsme dostali nálepku. A s tím teď bojujeme. Přitom jsme asi nejaktivněji vystupovali proti rasismu, neměli jsme velký počet vyloučených, nikdo snad nemohl říct, že by nám v minulé sezoně pomáhali rozhodčí.

HN: ... to ovšem není tradice Sparty.

... ne, to netvrdím. To může být mimo jiné důvod, proč nejsou hráči zvyklí na to, že by mohli rozhodčí Spartě ublížit. I to se dnes stane, ale na to si musíme zvyknout. A teď se volá po exemplárním potrestání. To je ale v demokratické společnosti zakázáno! Je to jeden ze základních principů spravedlnosti. A na nás je tlak, abychom exemplárně popravili Tomáše Řepku, a tím se všichni vyvinili. Na tom není nic spravedlivého, to je jen alibismus a volání po krvi.

HN: Sparta vám patří tři roky. Vyplatila se vám ta investice?

Z hlediska plnění byznysplánu jsme zhruba na úrovni, kterou jsme předpokládali. A z hlediska hodnoty investice je to dokonce mírně pozitivnější. Kdybychom dnes Spartu chtěli prodat, inkasujeme velmi zajímavou prémii. Ale my Spartu prodávat nechceme, a tak ani nebudu říkat částku, na niž si Spartu ceníme.

HN: A zájemci jsou? Kolik nabízejí?

Dostáváme stále výzvy k jednání, ale odmítáme se na to téma i jen setkat. Můžu říct, že Sparta je obrovsky atraktivní pro investory z východních zemí a zejména z Ruska.

Mostecká uhelná brutálně zneužívá svého postavení

HN: Když už jste zmínil Rusko, u vašeho posledního nákupu šesti procent akcií Unipetrolu za tři miliardy korun se spekuluje, jestli podíl nedržíte pro ruské investory.

Unipetrol je společnou investicí J&T a některých individuálních investorů z Česka a Slovenska. Teorii o napojení na Rusko slýchám od roku 1999, kdy jsem do firmy přišel. První kontakty s Ruskem na jiné úrovni než obchodní, se datují asi jeden rok zpět. Snažíme se etablovat na ruském trhu. Ale Unipetrol je čistě portfoliovou investicí založenou na přesvědčení, že jeho tržní hodnota poroste.

HN: V energetice máte velké aktivity. V jaké fázi jsou vaše spory s Mosteckou uhelnou společností ohledně dodávek uhlí?

Elektroenergetika je pro nás jeden z nejdůležitějších oborů. Chceme budovat řetězec od výroby elektřiny až po prodej koncovým zákazníkům.. Kupujeme stávající elektrárny, teplárny a chceme stavět nové. Do pěti let chceme kontrolovat asi deset procent toho, jakou má kapacitu ČEZ. Co se týče Mostecké uhelné, její jediní konkurenti, Severočeské doly a Sokolovská uhelná, mají většinu produkce vázánu dlouhodobými kontrakty, takže ostatní velcí odběratelé jsou odkázání na Mosteckou, která toho zneužívá k brutálnímu cenovému diktátu.

HN: Co je to "brutální diktát"?

Klienti Severočeských dolů a Sokolovské uhelné odebírají jeden giga joul tepla v uhlí za cenu kolem 27 až 30 korun. Mostecká požaduje 36 korun a příští rok přes 40 korun. A v dalších letech podle plánů Mostecké bude rozdíl téměř padesát procent.

Mostecká si šikovně vytvořila postavení, kdy je řada odběratelů na ní závislá. Věříme, že na to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zareaguje. Že nedovolí, aby jeden z těžařů prodával uhlí, které patří státu, za přemrštěné ceny. Snažili jsme se to komunikovat i k politické scéně, aby to začala řešit.

HN: Jak se "to komunikuje" k politické scéně?

Politici mají mnoho možností, jak se k tomu postavit. Zřetelné je to u výroby tepla. Výrazná část uhlí, které prodává Mostecká, slouží k jeho výrobě. Uhlí je ze zákona majetkem státu a stát dává těžební společnosti právo ho těžit.

Jediná cena, která není regulovaná, je cena uhlí. Zisky tepláren a distributorů jsou regulované, aby spotřebitel dostal příznivou cenu. To má sociální faktor, navíc jde o ekologický systém centrálního zásobování teplem. Jiné těžební společnosti se chovají odpovědně, ale Mostecká se rozhodla svého postavení zneužívat a popírá smysl regulace.

Tlak na prolomení limitů je evidentní manipulací

HN: Takže chcete, aby stát reguloval cenu uhlí?

Je třeba, aby cena byla na přirozené úrovni a Mostecká nezneužívala svého postavení. Pokud to nebude splněno, je možností i to, aby stát řekl, že těžební společnosti teplárnám prodávat musí a za rozumnou cenu. Druhý cíl, který Mostecká sleduje je, že si chce postavit vlastní zdroj. Jestli je dnes rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po uhlí a jestli si Mostecká napříkla s EON postaví vlastní zdroj, tak vlastně vykrade uhlí stávajícím odběratelům. Už pro ně prostě nebude. Vedle ČEZ jsou to hlavně teplárny. Jestli Mostecká přestane dodávat, budou se muset teplárny přestavět na plyn nebo černé uhlí. A dražší palivo by občané v příslušných regionech zaplatili v ceně tepla.

HN: Souvisí to podle vás s tlakem Mostecké na prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí?

To je evidentní manipulace. Mostecká používá argument, že je nedostatek uhlí a že je třeba prolomit limity. Skutečným cílem je postavit si vlastní zdroj a nedostatek uhlí vyvolat.

HN: Proč by si nemohli postavit vlastní elektrárnu?

Mohou to udělat, ale jde o státní uhlí a stát by se měl rozhodnout, jestli chce podporovat ekologické teplárenství. Nebo jestli povolí majitelům Mostecké, aby si ze státního uhlí udělali soukromý byznys. To uhlí není jejich. Je to nerostné bohatství země a má být využíváno v souladu s veřejným zájmem. Když to neohrozí dodávky uhlí, které jsou ve veřejném zájmu, ať si to Mostecká klidně postaví.

HN: Není problém jen v tom, že vám někdo zvedl cenu a vám se to prostě nelíbí? ČEZ, kde máte podíl, zvedá ceny každý rok o deset či patnáct procent a spousta jeho klientů se cítí stejně, jako vy ve vztahu k Mostecké. V čem je rozdíl?

U elektřiny existuje trh.

HN: Skutečně? Kde?

Jednoznačně. Existuje trh a aktiva jsou soukromá. Dnes si můžete zásadní objem elektřiny dovézt z Německa, můžete si ho dovézt ze Slovenska, z Polska, Rakouska.

HN: Mluvíte o velkých odběratelích.

Jako drobný klient si můžete vybrat kteréhokoliv obchodníka s elektřinou. A ti obchodníci se snaží koupit elektřinu za co nejlepších podmínek a nejsou nuceni k tomu, aby si ji koupili od ČEZ. Souhlasím, že na vnitřním trhu je hospodářská soutěž omezena dominantním postavením ČEZ.

HN: Ano. A cena stále stoupá.

Jde nahoru v celé Evropě. Někdejší ceny totiž neumožňovaly, aby energetické společnosti stavěly nové elektrárny. Druhý faktor, který tlačí cenu nahoru, je ekologická legislativa.

HN: Vaše skupina podniká i v oblasti médií, jste investory digitální zpravodajské televize Z1, patří vám i slovenská JoJ a TA3. Míříte i jinam?

Pečlivě budeme sledovat příležitosti v oblasti tištěných médií, to je pro nás přirozená oblast zájmu. A to ne pro touhu ovlivňovat jednotlivé kauzy, ale formovat prostředí a jeho kulturu.

My jsme v jistém smyslu daleko více strategický investor než jiní zahraničí oboroví investoři, kteří vstupují na český trh s puncem "strategický", a za dva roky odejdou jinam. Takový "strategický" investor nemá ve skutečnosti vazbu na toto prostředí. Nám na něm nesmírně záleží, je to náš život.

Daniel Křetínský

Dvaatřicetiletý manažer vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně. Na její právnické fakultě obhájil titul JUDr., na Filozofické fakultě se pak stal bakalářem politologie. Už během studia praktikoval v advokátní kanceláři Gottweis & Partner, specializoval se na obchodní právo a právo cenných papírů.

Do J&T nastoupil v roce 1999. Dnes tu odpovídá za investice do podnikové sféry a řídí společnost J&T Investment Advisors. Zasedá také ve statutárních orgánech několika dceřiných firem J&T a je šéfem fotbalové Sparty. V roce 2003 se stal partnerem skupiny J&T. Křetínský mluví anglicky a francouzsky, je svobodný a bezdětný. Mezi jeho koníčky patří fotbal a výtvarné umění - nejraději má Josefa Šímu a umělce ze skupiny Tvrdohlaví.