Tomáš Němeček: Kdepak Patriot Act

Dokumenty jako Národní akční plán boje proti terorismu se obvykle v Česku nečtou. Tentokrát však do něj ministerstvo vnitra vsunulo několik narážek na malé pravomoci policie a tajných služeb, jež znějí jak z jiného světa. Konkrétně ze Spojených států těsně po 11. září 2001.

Americký vlastenecký zákon (Patriot Act) tehdy umožnil FBI zjišťovat u podezřelých mobilů volaná i přijatá čísla, aniž by federálové museli říci soudci důvod. V českém dokumentu se teď píše o "účinnější dostupnosti" odposlechů a výpisů z telefonů. Jakou větší dostupnost by si ještě tajní přáli? Soud pro Prahu 5, v jehož obvodu sídlí BIS i protimafiánský útvar, jim loni dovolil téměř vše, oč si řekli - 93 % odposlechů a 97 % výpisů.

Podobně české vnitro sní o amerických "žádostech v zájmu národní bezpečnosti" (National Security Letter), podle nichž musejí internetoví provideři vydat data i bez soudního příkazu a nikomu o tom nesmějí říct. Jenže Amerika 2007 už je jiná než před šesti lety, toho si vnitro nevšimlo? Tak nekontrolovatelné možnosti špiclování internetu prohlásil nedávno federální soud za protiústavní.

Ano, "národní akční plány" netřeba přeceňovat. Jedním z účelů - možná hlavním - je vyrobit dokument o českém boji proti teroru, jaký by se dal přeložit do angličtiny a ukazovat v cizině. Ale pod slogan o "boji proti teroru" chtějí policisté i špióni vměstnat i pravomoci, na které měli už dlouho zálusk, teror neteror: ještě snazší přístup k bankovním účtům, e-mailům a mobilům.

Když americký zákon, pak prosíme i o americký styl přesvědčování: ať vnitro řekne tři příklady, kdy mu kvůli těmto chybějícím pravomocem uklouzl terorista.

tomas.nemecek@economia.cz