Policie chce lidem víc vidět do soukromí

Potřebu větších pravomocí zdůvodňuje policie teroristickou hrozbou

Stát se znovu pokouší získat snazší přístup k soukromí lidí. A opět to zdůvodňuje hrozbou terorismu. Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se policie a tajné služby pohodlněji dostávaly k odposlechům, k bankovním informacím i k datům z internetu. Plyne to z Národního plánu boje proti terorismu, jejž ministerstvo zveřejnilo minulý týden.

Není to poprvé, co politici chtějí dát ze stejných důvodů policii větší pravomoci: po 11. září však tehdejší šéf vnitra Stanislav Gross s posílením kontrarozvědky neuspěl.

Úřad dnešního ministra Ivana Langera navíc se svými návrhy přichází rok poté, co Česko zažilo údajně největší, ale dodnes nevysvětlené varování před útokem proti židovským objektům v Praze.

Policisté i tajné služby chtějí, aby směli v situacích, kdy bezprostředně hrozí útok, podezřelým lidem rychle "napíchnout" telefony, případně pomocí signálu zaměřit, kde se pohybují. Dnes je k tomu třeba souhlas soudu, který zjišťuje, nakolik jsou podezření detektivů vážná. Aby nehrozilo zneužití, zákon by prý jasně stanovil, kdy je takový postup možný.

Podobně dávají větší prostor policii i jiné státy, třeba Německo, Francie, Rakousko nebo Polsko.

HN se k tomu opakovaně snažily získat vyjádření ministra Langera, avšak neúspěšně. Jeho předchůdce a někdejší šéf rozvědky František Bublan (ČSSD) však s takovou novinkou souhlasí. "Šlo by jen o výjimečné případy, u nichž by šlo později přísně kontrolovat, jestli bylo nasazení odposlechů potřebné."

Policisté by také mohli podle představ ministerstva snadněji zjišťovat, komu patří telefonní čísla. Zcela zmizet by měly i anonymní předplacené karty do mobilů.

Další změny se týkají bankovnictví - detektivové prý potřebují získávat informace o podezřelých transakcích pružněji. Nyní o ně policie žádá banky prostřednictvím ministerstva financí, a o zájmu vyšetřovatelů se tak dozví příliš mnoho lidí. "Hrozí tak vyzrazení, že bezpečnostní složky mají o někoho zájem. Ten pak může své transakce stáhnout," vysvětluje Oldřich Krulík z ministerského odboru bezpečnostní politiky.

Ministerští experti také navrhují, aby bylo v zákonech jasně stanoveno, že provozovatelé internetových serverů a e-mailových služeb musí uchovávat data, která se později mohou hodit při vyšetřování teroristických činů. To ostatně po Česku žádá i Evropská unie.

Na druhou stranu tentýž dokument zdůrazňuje, že je třeba ještě přísněji kontrolovat činnost tajných služeb.

Ministerstvo přiznává, že jde o kontroverzní návrhy, a proto je dává k posouzení veřejnosti. Poté je dostane Bezpečnostní rada státu a nakonec je bude schvalovat vláda.