Střed Evropy Martina Ehla

Ztratila se politika. Levicová. Při pohledu na spory lídrů německé SPD, na návrat Aleksandra Kwaśniewského do čela polské levice a na reformně naladěného "rudého miliardáře" Ference Gyurcsánye v čele maďarské vlády se vkrádá zajímavá otázka: Kam se poděla středoevropská (neextrémní) levice, kdysi tak vlivná a silná?

V Německu se část odpovědi nabízí při pohledu na zvolna rostoucí členskou základnu Levicové strany, kdysi pohrobka východoněmeckých komunistů, nyní politickou sílu s nebezpečně rostoucím vlivem, z něhož mají stratégové SPD strach.

To v postkomunistických středoevropských zemích - s výjimkou českých komunistů - platí závěr, k němuž ve své analýze, publikované v listu Journal of Democracy, došla rumunská socioložka Alina Mungiová-Pippidiová: Populisté převálcovali strany s klasickými ideologickými postoji a výrazně se zvýšila polarizace politických sil.

Umírněná levice tudíž nemá šanci s klasickými programy a musí přebírat agendu odjinud. Příkladem, kterým se všichni ohánějí, je New Labour Tonyho Blaira. Problém je v tom, že střední Evropa není Anglie s jejími tradicemi a stabilitou.

Robert Fico to na Slovensku vzal nejkratší cestou k populismu. K názvu strany Směr dodal Sociální demokracie a touha po moci vedla až k paktu s nacionalisty a mečiarovci. Výsledkem je evropská ostrakizace.

Polští postkomunisté málem nepřežili jako strana volební porážku před dvěma lety. Do čela zvolili mladého Wojciecha Olejniczaka a letos dva měsíce před volbami povolali populárního exprezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Po programu se nikdo příliš nepídí, důležité jsou tváře.

Maďarsko je zase příkladem druhého pravidla rumunské profesorky: společnost se tak rozdělila, že oba proudy pohltily extrémy. Zatímco ovšem o pravicových výstřelcích (národní garda) je slyšet hodně nahlas, vládnoucí levice se tváří státotvorně. Jenže zavádí školné a poplatky u lékaře, aby zemi vyhrabala z dluhů. Je to tedy ještě vůbec levice?

Ne, že by chtěl autor sloupku kvůli chybějící levici plakat. Ale všechno - i bratří Kaczyńští - potřebuje svůj protiklad a alternativu. A liberální strany jsou ve střední Evropě zoufale slabé. Jistou naději dávají vysoké preference polské Občanské platformy. Uvidíme po volbách příští neděli.

¨

Autor je vedoucím redaktorem zahraničního oddělení HN