"Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?" ptal se nedávno novinářů předseda opozičních socialistů Jiří Paroubek, když na tiskové konferenci vysvětloval, jestli mu jeho příjem vystačí po rozvodu na soukromý život.

Paroubek se chlubil, že mu na účet přijde z Poslanecké sněmovny každý měsíc přes sedmdesát tisíc čistého. A to i přesto, že základní plat poslance činí 61 400 korun hrubého.

Paroubek tak nechtěně otevřel velké téma české politiky - platy poslanců a senátorů. Ukazuje se ovšem poměrně překvapivá věc, že příjmy českých politiků nejsou oproti jejich zahraničním kolegům vůbec vysoké. A dokonce je běžné i to, že si zahraniční poslanci přijdou na slušné peníze i díky náhradám na dopravu, bydlení nebo reprezentaci. Ty dostávají jako paušální náhrady k platu.

"Ono je to skutečně tak, že čeští poslanci nebo senátoři mají ve srovnání s některými evropskými zeměmi velmi malé příjmy. Být třeba takový italský poslanec, tak mi stačí tři mzdy a mám vystaráno na důchod," říká s nadsázkou sociální demokrat Stanislav Křeček.

Pravdou ale také je, že si s tímto handicapem čeští poslanci dobře poradili. Jeden sněmovní výbor, který má přibližně dvacet členů, má běžně hned pět místopředsedů a každý z nich dostává k základní mzdě příplatek 12 600 korun. Jen ve výborech a spoustě podvýborů lze najít 185 placených funkcí. Vzhledem k tomu, že placené jsou funkce i v různých stálých komisích a delegacích, je jen několik málo poslanců, kteří si musí vystačit pouze se svým základním platem (a náhradami).

Základní plat českého poslance je trojnásobkem "průměrné měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře". Letos činí 61 400 korun. Základní plat španělského poslance je v přepočtu 84 000 korun, polského přibližně 80 000.

Na druhou stranu, v málokteré evropské zemi rostou platy jejich zákonodárců takovým tempem, jako v Česku. V roce 1996 vyskočil základní plat ze šestnácti na třicet dva tisíce a od té doby roste bez ohledu na hospodářské výsledky země.

Na ty je naopak vázán mechanismus, který se používá na Slovensku. Plat tamního poslance se počítá jako trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

"Pokud má hospodářství výsledky, je dobré, aby se výdělky zvyšovaly i ústavním činitelům. Pokud by průměrná mzda klesala, i naše platy by automaticky klesaly," řekl slovenským HN místopředseda Strany maďarské koalice Gyula Bárdos.

Mezi nejlépe placené evropské poslance patří například francouzští. Jejich měsíční základní plat činí v přepočtu skoro 150 tisíc korun. Se všemi náhradami, které se zde podobně jako ve většině zemí daní, si může francouzský poslanec měsíčně vydělat přes tři sta tisíc korun.

Asi nejchudší poslanci žijí v Rumunsku. Mají sice pětinásobek průměrné mzdy v zemi, ale bez náhrad, které nejsou příliš vysoké, si přijdou na asi 30 tisíc korun.

Bez zajímavosti není, že belgičtí poslanci nedostávají plat, ale takzvané "odškodnění". Belgie má navíc přímo v ústavě napsané něco, co se velmi často vyčítá českým zákonodárcům, tedy, že belgičtí poslanci mají veřejnou dopravu zadarmo.

To, že mají čeští politici v Evropě poměrně nízké mzdy, dokazuje i loňská studie mezinárodní společnosti HayGroup. Kdyby podle ní pracoval český premiér jako vysoký manažer soukromé firmy - na podobně náročné pozici, jako je ta premiérská - měl by více než pětkrát vyšší plat. Bral by měsíčně asi 770 tisíc korun namísto dnešních 165 tisíc.

HN_071018_05p.jpg

Mzdy ústavních činitelů