Ceny bytů někde vyskočily až o 55 procent

Rekordní nárůst cen bydlení zaznamenala letos většina měst v Česku. "Na první místo se bezkonkurenčně dostala Ostrava, kde oproti roku 2006 vzrostly ceny o 55 procent," říká Michal Hadlač z Institutu regionálních informací.

Výjimečný cenový skok zaznamenal také Liberec, Brno nebo Hradec Králové. "Dokonce i Ústí nad Labem, kde analýzy z poloviny roku ukazovaly spíše na stagnaci, nyní zažívá výrazný růst cen starších bytů," potvrzuje převládající trend Michal Hadlač.

Stranou zatím zůstává jihočeský region včetně Českých Budějovic. "Pod relativně nižším růstem tržních cen se zřejmě podepisuje horší dopravní dostupnost," míní Michal Hadlač. Nižší je na rozdíl od minulých let také růst cen v Praze.

Podobně jako ve městech také ceny bydlení ve venkovských regionech směřují spíše vzhůru. Výjimkou jsou pouze oblasti se špatnou infrastrukturou a dopravní dostupností, kde ceny stagnují. "Pokles však zřejmě nenajdeme nikde. Naopak i v okrajových oblastech s rekreačním potenciálem jdou ceny nahoru vzhledem k zájmu o druhé bydlení," říká Michal Hadlač.

Podle Milady Kadlecové z Institutu regionálních informací v současnosti Čech s průměrným příjmem vydělá na průměrný byt v průměrné lokalitě za šest let, tedy pokud by šel celý plat na bydlení. Ve velkých městech, především v Praze, je to ještě více.

Ve srovnání s tím podle statistik OECD v Rakousku postačily v roce 2004 na koupi průměrného bytu necelé tři roční průměrné platy, ve Švédsku přibližně pět a v USA 4,5 ročního příjmu. Za velmi špatně dostupné považuje OECD bydlení v místech, kde stojí víc než pět ročních platů.

Předbíhá růst cen příliš růst příjmů? Čeká nás proto v blízké budoucnosti splasknutí pověstné realitní bubliny?

Analytik společnosti Patria David Marek soudí, že nikoli. "Naprostá většina poptávky po bytových nemovitostech vychází z reálných potřeb, a nikoli ze spekulativních motivů," tvrdí.

Růst ceny nemovitostí je podle něj dán rychlým zvyšováním příjmů obyvatel Česka, dostupností hypoték a neefektivně fungujícím trhem nájemního bydlení pokřiveným regulací.

"Poptávka je tažena i silnými ročníky 70. let. Až tato vlna opadne, dá se čekat pokles cen, ale nijak výrazný. Spíše půjde o stagnaci, vyčkávání, až příjmy doženou cenovou úroveň na realitním trhu," míní Karel Potměšil z poradenské firmy Cyrrus.

Vzhledem k potřebám silných ročníků 70. let bude cenový vývoj podle Davida Marka spíše nerovnoměrný. "Předpokládám rychlejší růst cen u větších bytů," míní.

Je za této situace nákup nemovitosti dobrou investicí? Ekonom Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR je přesvědčen, že lidé dostávají především z médií mylný signál, podle něhož je taková investice prakticky bez rizika. "Tak tomu ale rozhodně není. Naopak. V některých ohledech je to mnohem rizikovější než jiné typy investic," říká. Důvod? Především nižší likvidita nemovitostí, které nelze zpeněžit tak rychle jako jiná aktiva, nebo vysoká pořizovací cena.

"Kvůli ní zejména drobní investoři nemohou své prostředky rozdělit mezi více aktiv a chránit se tak proti riziku poklesu cen," vysvětluje Petr Sunega.

Za jakých okolností tedy koupě bytu či domu nejen vyřeší vlastní bydlení, ale stane se také dobrou investicí?

"Pouze pokud cena bytu a náklady na jeho údržbu nepřevýší nájemné v obdobném bytě," tvrdí David Marek. "Při úvahách, zda koupit nebo bydlet v nájmu, se často zapomíná na jednu věc. Ten, kdo bydlí v nájmu, může peníze, které neutratí za byt, investovat a inkasovat výnosy."



Kolik stojí byty v krajských městech