Přes 15 tisíc rakouských lékařů, praktických i odborných, hodlá ve čtvrtek zavřít ordinace na protest proti tomu, co považují za hrozbu státem diktované lékařské péče.

V nemocnicích bude lékařský provoz omezen na minimum a personál se zúčastní tzv. informačních schůzí, na kterých zástupci lékařské komory budou informovat o tom, co v jejich očích považují za ohrožení "nejlepšího zdravotního systému v Evropě, pokud jde o úzké vztahy mezi lékaři a pacienty".

V černobílých, nápadně agresivních letácích vydaných lékařskou komorou, jež se kupí na stolcích v čekárnách, se pacienti mohou dočíst, že od roku 2008 chce stát rozhodovat o tom, kolik lékařů a kde si bude smět otevřít ordinace a ke kterým lékařům budou smět Rakušané chodit.

Konec dobrých tradic?

"Tím hrozí konec osobnímu vztahu mezi pacientem a lékařem, konec lékařské péči v bydlišti, konec kvalitní medicíně pro všechny, výrazné snížení služeb zdravotních pojišťoven a konec náhradám za služby soukromě zvolených lékařů," stojí v letáku.

Jablkem sváru jsou plány ministryně zdravotnictví Andrey Kdolskové, která je mimochodem sama lékařka a zná tudíž situaci z vlastní zkušenosti, zřídit tzv. ambulantní střediska, v nichž by se soustředili praktičtí i odborní lékaři. Tato centra by byla otevřena non-stop a měla by především odlehčit nemocničním ambulancím, ve kterých někdy musí pacienti čekat i několik hodin. Mnozí lékaři však v těchto střediscích vidí především konkurenci, která by mohla ohrozit jejich existenci.

"Problém je v tom, že o obsazení těchto středisek by rozhodovaly zdravotní pojišťovny, a těm, kdo by tam odmítli sloužit, by zrušily smlouvy," uvedl praktický lékař, ke kterému chodí autor těchto řádků. "Já bych se jako soukromý lékař bez smlouvy s pojišťovnami uživil těžko, ale na druhé straně by se mi do takového střediska rozhodně nechtělo."

Kdolsková, která se na zřízení těchto středisek už v principu dohodla s jednotlivými spolkovými zeměmi, sice odmítla protesty lékařské komory, ale přesto se rozhodla sestavit pracovní skupinu, v níž by byli zástupci lékařů a která by určila přesnou podobu ambulantních středisek. Rovněž upozornila, že už v roce 1986 požadovala samotná komora zřízení lékařských středisek, a odmítla tvrzení, že by stát zasahoval do udělení pojišťovacích smluv.

"Nejde o zestátnění"

"Vůbec nejde o zestátnění zdravotnického systému," řekla Kdolsková, která je místopředsedkyní konzervativní Lidové strany, která je ve vládní koalici s většinovou Socialistickou stranou. "Jde o to, aby se při reformě zdravotnictví všechny zúčastněné strany podílely na plánování a řízení zdravotnictví. Společně neznamená, že ministerstvo rozhodne o všem samo, ale také to neznamená, že budou o všem rozhodovat jen lékaři," dodala.

Mluvčí lékařské komory Martin Stickler vyjádřil ochotu "kontinuálního dialogu". Dodal ale, že stát musí lékařům garantovat, že zdravotní úkony, které nemusejí být prováděny v nemocnicích, budou lékaři provádět výlučně ve svých ordinacích nebo ve společných praxích, které si dobrovolně založili. Dále požaduje, aby všechny vztahy mezi samostatně praktikujícími lékaři a zdravotními pojišťovnami kontrolovala výhradně lékařská komora.

Zda skutečně dojde ke stávce, není zatím jisté. Komora trvá na svém, nicméně ředitel Vídeňské zdravotní pojišťovny Franz Bittner minulý týden řekl, že o tom pochybuje. "Tady jde pouze o bouři ve sklenici vody," řekl a dodal, že vlastně všechny sporné body již byly dávno vyřešeny.